SARS je horší než mučení, říká přeživší vietnamská zdravotní sestra

Nguyen Thi Men nepoznává svou vyzáblou postavu. Cítí se zesláblá a netečná. Jako jediná z nakažených zaměstnanců hanojské Francouzské nemocnice totiž přežila respirátor…

HANOJ – Nguyen Thi Men nepoznává svou vyzáblou postavu. Cítí se zesláblá a netečná. Pohybuje se šouravým krokem, pravou nohu jen pomalu vleče za levou.

Těžký akutní syndrom dýchacích cest (SARS) zničil nejen moje tělo, ale zasáhl i paměť a zrak, vypočítává 46letá vietnamská zdravotní sestra. Ale vždycky, když má Men chuť si postěžovat, zarazí se. Jako jediná z nakažených zaměstnanců hanojské Francouzské nemocnice totiž přežila respirátor, píše agentura AP.

Men pracovala převážně na pediatrii. Ale 26. února se zkušená zdravotnice musela při své směně postarat i o amerického obchodníka Johnnyho Chena, který do Vietnamu přiletěl z Hongkongu.

Men byla několikrát v Chenově pokoji zkontrolovat infuzi a další přístroje a snažila se mu ulevit, když vysoký podsaditý muž vykašlával 40 minut hlen, aby si pročistil ucpané dýchací cesty.


„Musela jsem bojovat o život. Moji přátelé a příbuzní už telefonovali a posílali kondolence,“ říká Men.

Chen nakonec po převozu do Hongkongu zemřel. V hanojské nemocnici ale před tím stihl nevědomky nakazit desítky zaměstnanců dosud neznámým virem, který byl později označen jako SARS.

Za několik dní začala i Men pociťovat únavu. Bolelo ji celé tělo, měla průjem a zimnici. Když přišla k lékaři, dozvěděla se, že dalších deset jejích kolegů vykazuje podobné příznaky.

Poté, co byla 5. března přijata do nemocnice, se její stav rychle zhoršoval. Lékaři jí otvorem proříznutým v hrdle museli vsunout trubičku pro respirátor. Na devět dní ztratila vědomí. „Velmi těžko se mi dýchalo. Připadalo mi, jako bych se topila,“

popisuje.

Lékaři označili její stav za kritický. Naděje na záchranu zdravotnice se zdály být mizivé, zvlášť když její kolegové, kteří také přišli do kontaktu s hongkongským nakaženým, začali postupně umírat. Nejprve chorobě podlehla vietnamská sestra, poté francouzský doktor, a pak další vietnamská sestra a lékař. Všichni během devíti dní.


Postupně Men nabývala vědomí. Pamatuje si, jak nad ní lékaři stáli a hovořili francouzsky o rentgenových snímcích jejích plic. Každé tři minuty jí vysávali hlen. Ze záhadných důvodů se nakonec uzdravila. Téměř měsíc po hospitalizaci byla 2. dubna propuštěna.

„Měla velké štěstí,“ podotýká primář nemocnice Yves Nicolai. Domnívám se, že je velmi silná. Nesmí se ptát, proč přežila. Musí to brát jako skutečnost a vytrvat,“ dodává.

Men o chorobě hovoří jako o zlém snu. Připadá si prý, jak by žila v cizím těle. „Nedokážete si tu nemoc představit. Bylo to jako mučení. Strašlivé bolesti v celém těle,“ vzpomíná sestra.

Na nose a hrdle má stále ještě znatelné fialové skvrny v místech, kde jí trubičkami dodávali výživu a kyslík. Pravá noha jí v průběhu dlouhého pobytu na lůžku částečně ochrnula. I drobné činnosti ji teď unavují.

Potrvá nejspíš dalších pět až sedm měsíců, než se zase budu cítit normálně, říká Men. Úplným uzdravením si sice jistá není, SARS ji prý ale od návratu k práci v nemocnici rozhodně neodradí.

ČTK

Ohodnoťte tento článek!