Šedesát tisíc syrských uprchlíků, kteří uvázli na jordánských hranicích, potřebuje pomoc

Ilustrační foto, dítě, uprchlík, uprchlíci

Na 60 tisíc lidí uvázlo v extrémních podmínkách poblíž severovýchodních hranic Jordánska se Sýrií. Lékaři bez hranic vyzývají: je nutné okamžitě obnovit humanitární pomoc pro tyto lidi a poskytnout jim mezinárodní ochranu.

Lidé přežívají v obrovském neoficiálním táboře v oblasti na jordánsko-syrském pomezí, známé jako „berm“. Kvůli sebevražednému útoku z 21. června na nedalekou vojenskou základnu, při němž zemřelo sedm vojáků a čtrnáct jich bylo zraněno, se do oblasti nedostává téměř žádná zdravotnická ani potravinová pomoc. Lidé mají navíc jen velmi omezený přístup k vodě.

„Tito lidé, z nichž polovinu tvoří děti, zoufale potřebují, aby byly okamžitě obnoveny humanitární dodávky jídla, vody a zdravotnické péče. Nemohou čekat,” řekl Benoit De Gryse, vedoucí operací Lékařů bez hranic. Podmínky v táboře byly přitom otřesné už před pozastavením pomoci.

„V Sýrii na nás každý den letadla shazovala bomby. Utíkali jsme do jiné částí Sýrie. Bomby začaly padat i tam. Utekli jsme proto sem. Podnebí je tady hrozné a chybí tady voda. Buď vůbec není, nebo chutná strašně. Tohle není život. Všechny děti v táboře mají z vody nebo jídla průjem. Velkou část jídla navíc rozkrade místní kmen, někdy nemáme jídlo celý týden. Jsou tady myši a štíři. Myši všechno zničí a moje děti jsou od nich pokousané,“ popsala už dříve padesátiletá žena žijící v táboře.

De Gryse upozorňuje, že pouhá pomoc nestačí: „Lidem, kteří utíkají před válkou, by měla být nabídnuta mezinárodní ochrana a bezpečné místo, kam by se mohli přemístit. Sýrie ani její hranice nyní nejsou bezpečné. Toto je kolektivní zodpovědnost a obrovské selhání mezinárodní komunity. Nejde pouze o zodpovědnost Jordánska. V této oblasti i mimo ni je mnoho dalších zemí, které by urychleně měly nabídnout bezpečné místo pro uprchlíky.”

Před tím, než tam byli Lékaři bez hranic kvůli zmíněnému útoku donuceni ukončit své aktivity, provozovali mobilní kliniku, ve které poskytovali pomoc lidem uvázlým v oblasti. Mobilní klinika začala fungovat 16. května a poskytla pomoc celkem 3 501 lidem. Zdravotníci v ní léčili především kožní onemocnění, průjmy a podvýživu. Z 1300 dětí, které vyšetřili na podvýživu, jich 204 trpělo střední a 10 těžkou formou podvýživy. Navíc 24,7 % vyšetřených dětí trpělo akutním průjmem. Týmy rovněž poskytly 450 konzultací těhotným ženám a asistovaly při jednom porodu.

„Mnoho našich pacientů nám říkalo, že přišli do této extrémně nehostinné oblasti kvůli vysoké míře násilí a nejistoty, v níž přežívali. Představa, že v Sýrii existují bezpečná místa, kam by se lidé mohli vrátit, je zcestná. Návrat není možný. Není možné ani zůstávat v Bermu – tato oblast není bezpečná pro nikoho, o to méně pro tisíce žen a dětí. Státy, které na to mají kapacitu, by měly ještě dnes nabídnout uprchlíkům azyl a neotáčet se k nim zády,“ řekl De Gryse.

Šedesát tisíc syrských uprchlíků, kteří uvázli na jordánských hranicích, potřebuje pomoc
Ohodnoťte tento článek!