Sondování terénu

Farmaceutický průmysl, který platil dlouhou dobu za růstově silný a odolný vůči konjunkturálním výkyvům, se topí v problémech: kurzy akcií padají, zisky se smršťují. „Můžeme očekávat řadu nových spojení,“ soudí šéf firmy Novartis…

Bilanční triky ve společnosti Merck, končící doba platnosti ochranných patentů a příliš málo nových léků tlačí farmaceutickou branži do nové vlny fúzí.

Enronitida postihla také farmaceutickou branži: americký výrobce léčiv Merck údajně uměle nafukoval v posledních třech letech obrat o 12,4 miliardy USD. Divize Medco, která měla pod palcem dodávky preparátů pro miliony Američanů, si zjevně připisovala doplatky pacientů na léky do obratu, přestože tento podíl tekl do lékáren. Tato bilanční praktika, která nemá žádný vliv na čistý zisk, je podle názoru Mercka oprávněná. Rozčilení akcionáři to vidí jinak: podali na společnost hromadnou žalobu kvůli porušení účetních pravidel.

Manipulace v Mercku sice nedosáhla rozměrů, které předvedl energetický koncern Enron či telekomunikační podnik WorldCom, nicméně ukazuje, že cesta lemovaná bilančními podvody může vést napříč všemi sektory, zejména v časech, kdy poněkud přituhlo.

Farmaceutický průmysl, který platil dlouhou dobu za růstově silný a odolný vůči konjunkturálním výkyvům, se topí v problémech: kurzy akcií padají, zisky se smršťují. Mnoho podniků, jak ukazuje studie poradců PricewaterhouseCoopers, je kvůli vyčpělým patentům a nedostatku nových produktů zahnáno do kouta. „Můžeme očekávat řadu nových spojení,“ soudí Daniel Vasella, šéf firmy Novartis.

Zvěsti o prvních sondážních rozhovorech a informačních výměnách mezi farmaceutickými kolosy se už šíří. „Neodmítnu žádnou příležitost, která se naskytne,“ říká Jean-Pierre Garnier, který stojí v čele světově druhého největšího výrobce léčiv, firmy GlaxoSmithKline. Obdobně se vyjadřuje i Igor Landau, který vede francouzsko-německý gigant Aventis.

Silná slova mocných mužů? Nebo jen výkřiky do tmy? „V branži je příliš mnoho pochybností,“ míní analytik Michael Krensvage z firmy Raymond James, „a pochybnosti podněcují k fúzím.“

Problémy podniků, které se hromadí, jsou tyto:

Končící patenty: V příštích pěti letech, odhaduje investiční banka UBS Warburg, ztratí medikamenty za 50 mld. dolarů patentovou ochranu. Merck přijde v příštích dvanácti měsících o patentový štít u pěti preparátů a o obrat čtyř miliard USD. Ohrožen je každý pátý dolar příjmu.

Nová konkurence: Zhruba třetina nejvíce prodávaných účinných látek bude muset soupeřit s tzv. generiky, levnějšími napodobeninami. Zatímco dříve trvalo nějaký čas, že se léčiva i po vypršení patentové ochrany podílela na obratu, atakují dnes výrobci generik rychle a agresivně trh. Poté, co skončil v srpnu loňského roku patent americké firmy Eli Lilly na antidepresivum Prozac, dosáhly jeho levné napodobeniny už během dvou měsíců 80procentního podílu na trhu.

Příliš málo nových výrobků: Mnohé farmaceutické podniky nemají za končící bestsellery žádnou náhradu. Badatelé nikam nepokročili, nášup vázne – poznatky genetického výzkumu mohou koncerny zúročit teprve za deset let. Na americký trh bylo vpuštěno loni jen 24 nových účinných látek, což je nejnižší kvóta od roku 1994.

Delší schvalovací řízení: Americký schvalovací úřad FDA vystupňoval požadavky, průměrná doba prověřování stoupla ze 13 měsíců v roce 1998 na 18,5 měsíce v roce 2001.

Cenový tlak: Evropské vlády, které chtějí dostat pod kontrolu přebujelé náklady ve zdravotnictví, limitují ceny léků. V USA požadují spotřebitelé levné léky pro chudé a starší občany.

Šéf německého Bayeru Werner Wenning hledá strategického partnera pro farmaceutickou divizi. Současně si chce podržet většinový podíl v obchodování s léčivy, v němž dosahuje na tržbách přibližně pěti miliard eur. Pokud to nevyjde, chce ředitel znovu „důkladně popřemýšlet“. Protože loni v srpnu, krátce po krizi s přípravkem LipoBay, vyrukovaly s nabídkou GlaxoSmithKline a Roche.

A právě firmy GlaxoSmithKline, ale i Pfizer a Novartis, jsou zmiňovány jako kupci nebo partneři. Všechny tři společnosti jsou na tom poměrně dobře, přesto uchvátil Pfizer stejně jako GlaxosmithKline pouhých 7 % světového trhu. V porovnání s jinými odvětvími je to málo.

Možné jsou různé kombinace. Je však třeba se mít na pozoru. Protože akcionáři nepřijmou nadšeně každou fúzi. Když se před pár týdny dostaly na veřejnost námluvy GlaxoSmithKline s Bristol-Meyrs Squibb, spadly akcie americké firmy o 7 procent. „Důležité je, aby fúze proběhla rychle a aby bylo jasně řečeno, kdo bude mít vůdčí roli,“ připomíná Gregor Wick z poradenské firmy Accenture.

WirtschaftsWoche, Ekonom, 18.7.2002

Ohodnoťte tento článek!