Tabletky z Indie míří do světa

„Je lepší být pirátem než zabijákem,“ říká Amar Lulla, jeden ze dvou ředitelů firmy Cipla v Bombaji. Jeho podnik je typem farmaceutického výrobce, který je s Indií nejčastěji spojován: Ignoruje patenty…

Farmaceutický průmysl v Indii se dostává dál než jen k levným imitacím západních inovací.

Jeho kopie výrobku Cipro firmy Bayer proti účinkům antraxu vyráběná více než stovkou indických výrobců léků se v Indii prodává za maloobchodní cenu 12 centů za pilulku, zatímco na Manhattanu stojí 5,5 dolaru. Společnost Cipla, která svou technikou přesné reprodukce produktů jiného výrobce dosáhla ve fiskálním roce 2001 tržby 226 milionů dolarů, vyrábí a prodává více než 400 z pěti set nejlepších značek léků na světě.

Podívejme se nyní na tvář nového farmaceutického průmyslu v Indii: K. Anji Reddy, 58 let, uhlazený zakladatel a ředitel společností Dr. Reddy's Laboratories se sídlem v Hyderabadu. Reddy vykonává nátlak na indickou vládu, aby přijala a prosadila režim mezinárodních patentů léčiv, k čemuž se do roku 2005 smlouvou se Světovou obchodní organizací Indie zavázala. Reddy usiluje o přebudování svého podniku na firmu zaměřenou na výzkum léčiv. „My (v Indii) máme vynikající lidi, kteří jsou stejně dobří, ba i lepší než kdekoliv jinde na světě,“ tvrdí. „Jsme připraveni na rok 2005.“

S rostoucím počtem anglicky mluvících a odborně vzdělaných lidí se Indie určitě může povznést nad pouhou výrobu léků nechráněných ochrannými známkami a kradení patentů. Mohla by se stát nová-torem a respektovat intelektuální vlastnictví.

Firma Dr. Reddy's investuje 6,5 % svých tržeb ve výši 276 milionů dolarů do výzkumu, což je zvyk, se kterým začala v roce 1994. Výsledky jsou impozantní:

Společnost objevila tři molekuly, které si nechala patentovat jako léky proti cukrovce – dvě u společnosti Novo Nordisk a jednu u společnosti Novartis. Anji Reddy říká, že vyjednává licence na několik dalších molekul léků proti cholesterolu, cukrovce a rakovině objevených v jeho laboratoři. Společnost Dr. Reddy's by mohla během etapy vývoje léků za tři licence na léky proti cukrovce vydělat celkem 72 milionů dolarů. Po komercializaci získá Reddy's licenční poplatky z tržeb v zahraničí a bude spolumajitelem marketingových práv v Indii, kde žije 70 milionů diabetiků.

Dokonce i tato společnost, která se hodně věnuje výzkumu, získává velké množství svých příjmů léků nechráněných ochrannými známkami. Generické (nechráněné) léky firmy Dr. Reddy's jsou však stále více uznávaného druhu – jedná se o kopie léků, jejichž patenty vypršely. V srpnu udělili američtí regulátoři léků firmě Dr. Reddy's tzv. exkluzivní období v délce 180 dnů na čtyřicetimiligramovou generickou verzi léku Prozac firmy Eli Lilly, které právě vypršel patent. Merrill Lynch říká, že firma Reddy's získala 80% podíl na trhu čtyňcetimiligramovým balením během osmi týdnů a odhaduje, že letos získá ohromující čistý zisk 45 milionů dolarů z tržeb ve výši 65 milionů dolarů z generických léků. Merrill předpovídá, že celkově Reddy's vydělá 69 milionů dolarů, s 25% výnosem po zdanění, což je lepší zisková marže než u společnosti Merck's, kde činí 15 %.

V dubnu se akcie společnosti Reddy's začaly obchodovat na burze v New Yorku a s pomocí firmy Merrill získala tato společnost 133 milionů dolarů. Cena akcie se od té doby více než zdvojnásobila na 21 dolarů a je v tomto roce nejlépe si vedoucí americkou vkladní stvrzenkou. Jde o pouze 23krát větší hodnotu příjmu běžného fiskálního roku a 20krát vyšší hodnotu plánu příštího roku, v porovnání s průměrnými hodnotami 42 a 27 ve farmaceutickém odvětví v USA.

Společnost symbolizuje obrovský národní potenciál. Indie zmeškala průmyslovou revoluci, ale má velké množství podnikatelů a intelektuálního kapitálu. „Naše dovednosti v chemickém průmyslu patří k nejlepším na světě,“ říká G. V. Prasad, generální ředitel firmy Reddy's (a zeť Anji Reddyho). V Indii vydělává chemik s vysokoškolským diplomem 15 tisíc dolarů, zatímco v USA 100 tisíc dolarů.

Potřebujete však ochranu patentů, abyste si talenty udrželi. „Poněvadž patenty nebyly v Indii uznány, odešly nejlepší mozky do zahraničí,“ vysvětluje ředitel společnosti Satish Reddy, který získal vzdělání na Purdue University v USA a který je synem Anji Reddyho. Ajit V. Dangi, generální ředitel Organizace farmaceutických výrobců Indie, odhaduje, že 15 % vědců v oblasti léčiv v amerických laboratořích tvoří indičtí přistěhovalci. Předpovídá však „revoluci“ v indickém průmyslu, včetně přílivu zahraničních investic do výzkumu a klinického testování, pokud indická vláda realizuje patentní zákon.

Realizuje? Zákonem z roku 1970 vláda přestala uznávat patenty na výrobu léků. To umožnilo indickým společnostem na výrobu léků přesnou reprodukci západních léčiv bez placení licenčních poplatků. Podíl zahraničních společností na indickém trhu prudce klesl ze 75 % v roce 1970 na loňských 30 %.

V chudém národě s omezeným lékařským pojištěním a vážnými problémy veřejného zdravotnictví bylo zrušení patentů z politického hlediska logické. Mohlo také, alespoň přechodně, povzbudit průmyslovou konkurenceschopnost (která je v Indii vzácná). Dnes se léky v Indii běžně prodávají pouze za cenu na úrovni 3 až 15 % v porovnání s cenami v USA. V. Thyagarajan, ředitel pro Indii společnosti GlaxoSmithKline, která na trhu vede, odhaduje, že na Indii připadá 35 až 40 % z celosvětového objemu prodeje léků. pouze l % měřeno jejich hodnotou. Anji Reddy, který v roce 1984 založil firmu Dr. Reddy's se 40 tis. dolary v hotovosti a 120 tis. dolary z bankovního úvěru, historii své země neobhajuje. „My (firma Dr. Reddy's Lab) jsme jeho produkty (zákona z roku 1970). Kvůli němu bychom však zde nebyli. Byl dobrý pro obyvatele Indie a by) dobrý pro tuto společnost.“ Podíl Reddyho rodiny ve společnosti v Bombaji, jejíž akcie se obchodují na burze, má hodnotu 430 milionů dolarů. V souvislosti s bojem s nemocí AIDS byli hodně kritizováni výrobci léků nechráněných ochrannou známkou v Brazílii. Ovšem podle údajů společnosti IMS Health Globál Services jsou aktivní farmaceutické tržby v Indii asi třikrát vyšší než v Brazílii. Efektivnost Indie plyne z velkých objemů. Kvalita je vysoká – ve více než 25 továrnách na léky v Indii provedla inspekci a schválila je Správa potravin a léků USA (FDA). Chemici v této zemi jsou novátorští.

Sankar Krishnan, poradce společnosti McKinsey & Co. v Bombaji, říká, že výroba léků v Indii stojí až o 70 % méně než v USA. Předpovídá, že vývoz léků z této země se do roku 2010 více než zečtyřnásobí, a to na 6,5 miliardy dolarů, přičemž se bude jednat hlavně o legální léky bez ochranné známky pro trhy chránící patenty, jako jsou USA a Evropa. Indie je také hlavním vývozcem léků do rozvojových zemí a jiných zemí, které jsou v různých etapách uznávání patentů, jako je Rusko. Například generický lék Prilosec firmy Dr. Reddy's na pálení záhy na ruském trhu vede.

Vývoz léků bez ochranných známek firmy Dr. Reddy's do USA by měl letos prudce stoupnout na minimálně 65 milionů dolarů, v porovnání s 5 miliony dolarů v loňském roce. Příští rok: 100 milionů dolarů. Společnost posílá aktivní ingredience ve velkých množstvích takovým generickým firmám, jako je Teva a Ivax. Další tucet generických žádostí firmy Dr. Reddy's bylo schváleno FDA.

Vedoucí indickou společností na generickém trhu USA je Ranbaxy Laboratories

Pacienti ano. Vlastnická práva?

„Tady můžete dostat kteroukoliv nemoc na světě,“ říká V. Thyagarajen ze společnosti GlaxoSmithKline. „To je dobré pro testování (léků). Málokdy najdete místo s takovým množstvím dobře vyškolených lékařů a zároveň s tolika potřebnými pacienty.“

Podnikatel Anji Reddy uvádí jeden příklad – společnost Pfizer chtěla testovat tyfové antibiotikum. „V Americe máte šest případů v jednom roce,“ poznamenává, „zatímco v Indii dva tucty za měsíc.“ Firmy Pfizer, Novo Nordisk a Novartis zde začaly klinický výzkum. Quintiles Transnational, největší světový podnik zabývající se těmito výzkumy, otevřel několik středisek a expanduje. Nadnárodní společnosti na výrobu léků by v Indii také rády prováděly základní výzkum v oblasti léčiv. Tím by reagovaly na obvinění třetího světa, že západní společnosti na výrobu léčiv ignorují jeho problémy týkající se zdraví. „Západ se zabývá výzkumem poruchy erekce, tedy léků životní úrovně,“ říká Ajit Dangi z Organizace farmaceutických výrobců Indie. „Někdo musí provádět výzkum ma-lárie, lepry a tuberkulózy,“

Jistě, říká Ranjit Shahon ze společnosti Novartis, ale ne dříve, než budeme mít silný, dobře prosazovaný patentní zákon. V roce 2005 Indie uzná patenty poskytnuté po lednu 1995, tj. pokud dodrží dohodu Světové obchodní organizace.

v Dillí. Merrill Lynch odhaduje, že výnosy této společnosti v USA se v porovnání s loňským rokem do roku 2003 zečtyřnásobí, a to na 269 milionů dolarů. Ranbaxy také prokázal své dovednosti v oblasti výzkumu a vývoje licencováním systému dávkování Cipro „jedna za den“ společnosti Bayer, na kterém vydělá 65 milionů dolarů v licenčních poplatcích.

Firmě Dr. Reddy's se může samozřejmě podařit stát se mezinárodním výrobcem léčiv, pouze když Indie do roku 2005 přijme zákon o patentech výrobků – a bude ho prosazovat. Není to obchod uzavřený v rámci Světové obchodní organizace? Nezapomínejte, že jde o Indii, kde se politici hádají, byrokracie je tvrdá a soudy zkornatělé. Zákon o patentech se v indickém parlamentu projednává dva roky -jde o jeden z mnoha stálých problémů.

Ústupky ohledně patentových práv, které byly učiněny v listopadu během jednání Světové obchodní organizace v Doze, nadále kalí vodu. Západ souhlasil s pokračováním pirátství ve zdravotních „naléhavých případech“ ve třetím světě. Firma Dr. Reddy's stále na těchto trzích působí a dosahuje krátkodobých zisků. Ale Satish Reddy říká, že budoucnost společnosti spočívá v lécích nejrozvinutějších zemí světa; zde je výhoda získaná jak ze spolupráce, tak z konkurence se zavedenými výrobci léčiv v takovém rajónu, jako je Indie, důležitá pro trvalou konkurenceschopnost. Bránění nadnárodním společnostem v pronikání na rozvojové trhy, dokonce i jen v některých základních lécích, neurychlí rozvoj farmaceutického odvětví v Indii.

Děsivý patentový úřad v Kalkatě rozvoji určitě také nepomůže. Chybí mu zkušení pracovníci, zařízení a systém. „Potřebují stovky patentových úředníků, kteří dnes neexistují,“ říká Ranjit Shahani, generální ředitel zdravotnické divize společnosti Novartis v Indii. Pro zahraniční společnosti vyrábějící léčiva by mělo být dokonce i dnes možné získat exkluzivní marketingové licence na léky v Indii. Přesto žádná z nich tuto licenci od indické vlády nedostala. „Pro nové léky by zde měl být přichystán červený koberec, ne úřední šiml,“říká.

Pak je zde kontrola cen. Od sedmdesátých let vláda posílila systém kontroly cen léků, který je rozšířen i na vitamíny a aspirin. Kromě jiného systém ukládá omezení ziskovosti domácích tržeb – odtud naléhavá potřeba vyvážet na svobodnější trhy. Toto omezení může platit až do roku 2005, nebo Dillí může napáchat nějaké další škody.

Takoví podnikatelé, jako je Anji Reddy, jsou připraveni přejít z imitace k inovaci – pokud bude vláda spolupracovat.

Andrew Tanzer, Kapitál, 1.2.2002

Ohodnoťte tento článek!