TI: Korupce ve zdravotnictví závislá i na platech lékařů

Míra korupce ve zdravotnictví v zemích střední a východní Evropy je závislá mimo jiné na výši platů lékařů. Čeští zdravotníci přijímají poměrně málo úplatků i díky svým nadprůměrným platům. Vyplývá to z globální srovnávací zprávy o korupci ve zdravotnictví nevládní organizace Transparency International…

BERLÍN/PRAHA –

Podle TI jsou úplatky za zdravotnické služby zvláště časté v Číně a v postkomunistických zemích východní Evropy a střední Asie. „Komunistické vlády ve střední a východní Evropy kdysi slíbily zdravotní péči každému potřebnému. Ovšem výsledkem je protekcionářství a korupce při rozdělování zdravotní a nemocniční léčby,“ píše se v dokumentu.

V zemích střední a východní Evropy a Společenství nezávislých států (SNS) je podle TI hojně rozšířené předávání „obálek“ za služby, které jsou bezplatné a většinou ve veřejném zdravotnictví. Tyto drobné platby se předávají před lékařským výkonem nebo po něm jako výraz „vděku“.

TI ale upozorňuje, že takové pozornosti mohou podkopat oficiální systém plateb, ztížit přístup pacientů ke zdravotním službám nebo dokonce zkomplikovat reformy zdravotnictví.

„Neformální“ platby tvoří podle TI 84% všech výdajů ve zdravotnictví v Ázerbájdžánu. V Rusku je to 56% a v Polsku 30. „Naopak neformální platby nejsou vysoké v České republice, kde platy lékařů rostly nad míru inflace průměrných mezd,“ uvedla TI, která se odvolává na průzkum z roku 2000, kdy se k přijetí „více než malého dárku“ přiznalo pět procent českých lékařů.

V těchto zemích podle TI platí, že míra korupce ve zdravotnictví klesá s nárůstem počtu soukromých praxí v posledních letech.

„Důkaz podporující názor, že vyšší mzdy snižují neformální platby, můžeme najít v České republice, kde redukce počtu českých lékařů byla doprovázena růstem jejich mezd…,“ dodala TI.

Transparency International na základě statistik z různých zemí celého světa tvrdí, že korupce nezávisí na tom, zda v tom kterém zdravotním systému převládají prvky veřejných či soukromých služeb, kolik je v nich financí nebo na jaké

technologické úrovni jsou. „Rozsah korupce je částečně odrazem společnosti, v níž (zdravotnictví) funguje,“ uvedla TI.

Korupce ve zdravotnictví je podle organizace menší v zemích, kde převládá respekt k právnímu státu, průhlednost a důvěra a v nichž je veřejný sektor řízen efektivními pravidly a mechanismy odpovědnosti.

Obecně jsou prý zdravotní systémy zvláště náchylné ke korupci kvůli nejistotě, asymetričnosti informací, nerovnosti vztahu mezi lékařem a pacientem a velkému počtu aktérů působících v systému.

Občané České republiky hodnotí obecně míru korupce v zemi většinou nepříznivě – 21% si myslí, že „téměř všichni“ veřejní činitelé berou úplatky a 49% se domnívá, že je to „většina“. Pozitivněji však vnímají ze zemí střední a východní

Evropy míru korupce ve svých vlastech pouze Slovinci a Estonci.

Kvalitu zdravotnictví země hodnotí Češi nadprůměrně pozitivně – 51% Čechů považuje podle loňského průzkumu New Europe Barometer systém zdravotní péče v ČR za „docela dobrý“. Pozitivní hodnocení převládá i na Slovensku, v Rumunsku, Slovinsku a Bělorusku.

ČTK

Ohodnoťte tento článek!