USA: Jsou zdravotní spořící účty tím správným lékem?

Očekává se, že zavedení zdravotních spořících účtů (Health Savings Accounts – HSA) pomůže Spojeným státům snížit náklady na zdravotní péči tím, že pacienti budou mít větší vliv při volbě způsobu léčby…

Dr. William J. West, gynekolog ve městě Reading v Pensylvánii, o sobě říká, že byl součástí rychle rostoucího problému zdravotnictví.

Stejně jako ostatní lékaři jeho generace měl West ve zvyku praktikovat tzv. defenzivní medicínu – používal řadu doplňkových testů a léčebných výkonů, aby se chránil před případnými žalobami ze strany pacientů za nesprávnou léčbu.

Také svým pacientům ordinoval léčbu, aniž by se předem přesvědčil, zda si ji mohou dovolit nebo zda existuje levnější varianta.

„Během studia medicíny mě nikdo nevedl k tomu, abych přemýšlel o ceně zdravotní péče,“ říká West, který absolvoval lékařskou fakultu v roce 1986.

„Nikdo mě nenaučil přemýšlet o tom, kolik bude léčba pacienta stát nebo jestli se jedná o nejvhodnější léčebný postup z hlediska nákladů. A dosavadní nastavení zdravotnického systému ode mne ani nepožadovalo, abych o tom cokoliv věděl.“

Dnes, díky zavedení zdravotních spořících účtů, se West snaží stát součástí řešení krize zdravotního systému. Jako spoluzakladatel First HSA, celostátní společnosti, která spravuje zdravotní spořící účty, šíří West rady, jak ušetřit a platit za – často drahé – léky a procedury. Nicméně ne všichni jsou přesvědčeni, že zdravotní spořící účty jsou tím správným lékem.

Prosazováno Bushem

Zdravotní spořící účty byly vytvořeny v rámci reformy zákonů Medicare, které podepsal prezident Bush v roce 2003. Do praxe byly zavedeny 1. ledna 2004. Jsou v podstatě další variantou, jak platit za zdravotní péči.

Místo tradičního zdravotního pojistného plánu si jedinec kupuje levnější zdravotní pojistný plán, který kryje pouze tu část zdravotní péče, jež je nákladná. Pojištěnec zároveň ukládá na zvláštní nedaněný účet předem stanovanou částku, která slouží k úhradě menších zdravotních výdajů.

Zůstatky na takovém účtu lze použít pro širokou paletu zdravotních výdajů. Peníze, které se nespotřebovaly v běžném roce, lze převádět z roku na rok.

Stejně jako u individuálních penzijních účtů se finanční prostředky na zdravotním spořícím účtu mohou v době odchodu do penze použít pro libovolné účely. Pokud jsou však použity pro jiné než zdravotní účely, je třeba zaplatit normální daň z příjmu.

Pro představu – podle Kaiser Foundation zaplatila průměrná americká rodina v roce 2003 za zdravotní pojištění celkem 9 068 USD (tj. 756 USD měsíčně). Jak by mohlo vypadat financování zdravotního pojištění průměrné rodiny pomocí zdravotního spořícího účtu? Rodina si nejdříve vybere zdravotní plán pro případ extrémních výdajů. Pro účely tohoto příkladu zvolíme třeba pojistný plán, který kryje zdravotní výdaje nad 5150 USD a přijde na 3000 USD ročně (tj. 250 USD měsíčně).

Na speciální účet pak rodina uloží 5150 USD. To je maximální částka, kterou lze během jednoho roku deponovat na zdravotní účely a přitom ještě zůstává osvobozena od daní. Z této částky pak rodina bude hradit zdravotní výdaje nižší než 5150 USD.

Oproti tradičnímu pojistnému plánu tak ušetří 918 USD (9068 USD-8150 USD). Pokud během roku spotřebuje pouze 2000 USD, má v dalším roce na zdravotní výdaje k dispozici celkem 8300 USD (3150 USD + 5150 USD).

Bushova vláda navrhla zavedení zdravotních spořících účtů jako řešení nezvladatelného růstu výdajů na zdravotní péči, zvyšujícího se zdravotního pojistného, rostoucích nákladů na léky a rozrůstající se řady osob bez zdravotního pojištění.

Statistiky ukazují, že výdaje za zdravotní péči v USA rostou rychleji než ekonomika jako celek a tvoří 15 procent výdajů obyvatelstva.

Stoupenci z řad lékařů tvrdí, že jim zdravotní spořící účty umožnily navázat nový způsob spolupráce s pacienty, minimalizovat jejich zdravotní výdaje a rozvíjet plodný dialog o způsobu léčby.

„Když mám před sebou pacientku, která má zdravotní spořící účet, rozhodujeme se o způsobu léčby společně a hovoříme o ceně,“ říká West.

„Lékař méně často praktikuje defenzivní medicínu, protože pokud s pacientem probere způsob léčby a pacient s tím souhlasí, je pak pro pacienta obtížnější lékaře za společně vybraný způsob léčby zažalovat.“

DÁLE ČTĚTE:
www.hsainsider.com
www.irs.gov (v dokumentu „Publication 502“ je přehled zdravotních výdajů, které mohou být použity v rámci zdravotních spořících účtů)

Dr. James G. Knight, urolog v San Diegu a prezident tamní lékařské společnosti, souhlasí s tím, že zdravotní spořící účty změnily vztah mezi lékařem a pacientem. Lékař se chová uvážlivěji, pokud lidé vydávají vlastní peníze, a pečlivěji zvažuje, které testy a léčebné postupy jsou skutečně potřebné.

Nemocnější pacienti a vyšší náklady? Ne každý je zdravotním spořícím účtům nakloněn.

Mezi kritiky patří třeba expert na zdravotnictví Howard Berliner, profesor na New School University v New Yorku, který se domnívá, že by zdravotní spořící účty mohly vést k nemocnějším pacientům a vyšším zdravotním nákladům.

Berliner tvrdí, že pokud necháte jednotlivce, aby se sami rozhodovali o platbách za zdravotní péči, mnoho chudších lidí raději odloží návštěvu lékaře, aby si nevyčerpávali prostředky na svých účtech.

A mladší, zdravější lidé, kteří využívají zdravotní služby pouze výjimečně, budou naopak zdravotní spořící účty preferovat, protože jsou pro ně finančně výhodné.

Povede to k tomu, že starší a nemocnější pacienti s tradičními zdravotními plány budou nuceni platit vyšší zdravotní pojištění.

Zdravotních spořících účtů bude přibývat

Stoupenci vidí zdravotní spořící účty jako trend budoucnosti, která změní Američany v uvážlivé spotřebitele na trhu zdravotní péče. Ale takový radikální posun v postoji ke spotřebě zdravotní péče bude velkou výzvou a bude vyžadovat, aby pacienti měli dobré zdroje informací, které by jim umožnily správný výběr.

Podle Westa vedly léčebné spořící účty, tj. forma předcházející zdravotním spořícím účtům, k 35procentnímu poklesu spotřeby zdravotních služeb. West se určitě se neobává, že by zdravotní spořící účty mohly pacienty odradit od využívání nezbytných lékařských služeb.

„Lékař si musí s pacientem promluvit o ceně výkonu a vysvětlit mu, že je to opravdu potřeba. A z vlastní zkušenosti mohu říct, že pokud si s pacientem takto pohovoříte, poslechne vás.“

Zdroj: www.msnbc.msn.com/id/6794198/

Olga De Beuckelaerová, www.Zdravi.Euro.cz

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:
Zdravotní spořící účty
Spořící účty nemohou být základem systémových změn
Osobní účty nejsou pracným nesmyslem
Americké zdravotnictví z pohledu pacienta
Ohodnoťte tento článek!