USA lákají k imigraci kubánské lékaře pracující v zahraničí

Spojené státy lákají k imigraci kubánské lékaře pracující v zahraničí, kam je vysílá kubánská vláda. Málo známý americký program zaměřený na lékaře a další zdravotnický personál jich dosud do USA přilákal kolem 1600, napsal deník The Wall Street Journal (WSJ). Oficiálním cílem akce, která podle něj působí jak ze studené války, je umožnit lékařům vystěhovat se z Kuby do Spojených států, což jim Havana většinou neumožňuje.

Kubánský režim vysílá lékaře do zahraničí od roku 1973. V minulosti se tak snažil zejména podpořit spřízněné vlády, například v Etiopii, Angole a Nikaragui. Program je pro ni ale i zdrojem tvrdé měny.
Podle odhadů vynášejí Havaně lékařské týmy v zahraničí kolem osmi miliard dolarů ročně. Loni v zahraničí pracovalo kolem 37.000 kubánských lékařů a dalších zdravotnických pracovníků. „Mnoho Kubánců si stěžuje, že (zdravotnické) brigády podkopaly schopnost Kuby udržet si doma vysoký standard zdravotní péče,“ uvedl The Wall Street Journal.

Americká iniciativa, která vznikla v roce 1996, program narušuje, byť s ohledem na počet dosud získaných doktorů nijak závratně. Přesto se Spojeným státům od jejího začátku takto daří „přetáhnout na svou stranu“ v průměru jednoho kubánského lékaře denně. Podle amerického ministerstva zahraničí přitom není cílem programu působení problémů kubánským lékařským misím či špionáž.
Washingtonu se prý nelíbí, že Kuba obvykle nezařazuje lékaře mezi 20.000 lidí, kteří smějí každý rok z „ostrova svobody“ vycestovat do USA. „Kubánští lékaři často nedostávají od kubánské vlády povolení k odjezdu do Spojených států, i když na ně jinak mají legální nárok,“ uvedlo americké ministerstvo zahraničí. Imigrační program pro kubánské lékaře je podle něj tlakem na to, aby Havana svou politiku změnila.

Program vytvořil americký diplomat Emilio González, který se sám narodil na Kubě a je silným odpůrcem tamního režimu. Podle něj kubánské lékařské brigády v zahraničí představují „státem posvěcené obchodování s lidmi“. Kubánští doktoři, kteří se jich účastní, prý nemají vliv na to, kde budou nasazeni či jak dlouho a za kolik budou pracovat.

Kubánští lékaři nicméně podle WSJ práci v zahraničí nevnímají tak ostře. Představuje pro ně zejména vítanou možnost přivýdělku. Zatímco na Kubě dostávají plat kolem 25 dolarů měsíčně (necelých 460 korun), v zahraničí dostávají navíc dalších 50 dolarů měsíčně plus tamní plat. Mohou si tak přijít na 150 až 1000 dolarů měsíčně.

Navíc si mohou na Kubě vydělat další peníze lukrativním prodejem nedostatkového zahraničního zboží. Další prostředky mohou, zejména na Blízkém východě, získat prováděním potratů.
„Většina kubánských doktorů se pere o to, aby mohla jet na zahraničí misi, protože tak mohou nashromáždit tisíce dolarů,“ řekl WSJ kubánský lékař a disident Darsi Ferrer Ramírez, který v Havaně vede jednu protivládní organizaci. Snahu dostat se do zahraničí mise proto podle něj často provází korupce.
Část kubánských lékařů přitom na práci v zahraničí láká také snazší možnost vystěhovat se do Spojených států. Na rozdíl od běžných Kubánců, kteří musejí dorazit k americkým břehům, pokud chtějí požádat o azyl, se lékaři mohou obrátit na kteroukoliv americkou ambasádu na světě. Dosud nejvíce jich tak učinilo ve Venezuele, a to zhruba polovina z celkových 1600.
fcz mik

Ohodnoťte tento článek!