V Německu nadbytečné nemocnice zrušili. A ušetřili

„Po sloučení západní a východní části jsme měli velmi mnoho lůžek v nemocnicích. A ta jsou ve srovnání s ostatními územními spolkovými zeměmi ještě enormně drahá. Řešíme to tak, že jednak se nemocnice zavírají a jednak se snižují…

Praha – Zavřít nemocnici, která je v síti zdravotnických zařízení nadbytečná a odčerpává veřejné peníze, není v žádné zemi jednoduché. Před časem byly kvůli tomu například bouřlivé demonstrace v Kanadě. S podobným problémem se museli vypořádat i v Německu, konkrétně ve spolkové zemi Berlín.

„Po sloučení západní a východní části jsme měli velmi mnoho lůžek v nemocnicích. A ta jsou ve srovnání s ostatními územními spolkovými zeměmi ještě enormně drahá. Řešíme to tak, že jednak se nemocnice zavírají a jednak se také snižují počty lůžek v těch, které zůstaly,“ vysvětluje Gabriele Schöttlerová, která se v předcházející vládě této spolkové země na řešení složité situace především podílela.

Klíč, kterým se přitom řídila, byl jednoduchý. „Řekli jsme, že v každém regionu – podle toho, kolik je v něm obyvatel – musí být tolik a tolik lůžek pro základní péči, tolik a tolik lůžek pro speciální. Pak jsme se podívali na skutečný stav a zjistili, kde je lůžek příliš mnoho,“ uvádí Schöttlerová.

Po sloučení obou částí měla spolková země Berlín 42 tisíc lůžek v akutních nemocnicích. Teď se toto číslo pohybuje kolem 24 tisíc.

Místní vláda přitom narážela na odpor veřejnosti. „Samozřejmě, u každé nemocnice se najde spousta lidí, kteří říkají, že se určitě musí zachovat. Všichni jsme se přitom obecně shodovali na tom, že máme velmi mnoho lůžek a že jsou příliš drahá. Ale jakmile jsme začali hovořit o rušení, okamžitě se objevila tvrzení, že každá jednotlivá postel je prostě nepostradatelná,“ vzpomíná Schöttlerová, která prosadila tuto obtížnou reformu během jednoho roku.

Je podle ní důležité mít dobré argumenty, aby obyvatelstvo pochopilo, proč se musí takový krok udělat, a vědělo, že i nadále o ně bude dobře postaráno.

Nejdřív se zavírala stará lůžková zařízení. Komunální nemocnice se pak soustředily do jedné společnosti s ručením omezeným, vlastníkem je země Berlín.

Schöttlerová upozorňuje, že deset komunálních nemocnic nyní nepracuje jednotlivě pro sebe, ale spolupracují v rámci zmíněné společnosti. „Tím jsme získali obrovské úspory. Bylo to zhruba 200 miliónů marek,“ zdůrazňuje. A dodává: To vše, aniž by utrpěla péče o pacienty.

Hospodářské noviny, 21.6.2002

Ohodnoťte tento článek!