Vědci chtějí v Bílém domě Obamu, McCainovi moc nevěří

Titulní obrázek

Zatímco Bushova administrativa se k výzkumu kmenových buněk staví odmítavě, Obama i McCain uvedli, že by na něj peníze z federálních zdrojů dali. Vědecký tisk nicméně soudí, že senátor McCain postupně svou podporu výzkumu kmenových buněk zmírňuje…

Jedenašedesát špičkových vědců, nositelů Nobelovy ceny, podpořilo v prohlášení před americkými prezidentskými volbami Baracka Obamu, protože prý klade ve své kampani důraz na rozvoj výzkumu, nových technologií a vzdělávání.

Jenže, upřímně řečeno, za podporou demokrata bude přece jen něco víc: když si totiž srovnáme, co vlastně o vědě říkají oba prezidentští kandidáti, není mezi nimi až zas tak velký rozdíl.

USA hýbají světovou vědou

Proč se nás to týká: Americký přístup k vědě je důležitý pro celý svět: Spojené státy jsou nejdůležitější vědeckou mocností, a výzkumné programy, které financují, tedy automaticky ovlivňují ostatní země.

Zajímavé je, že, jak spočítal uznávaný časopis New Scientist, za poslední půlstoletí dávali na vědu celkově víc peněz vlády republikánské než demokratické. Republikán John McCain by tedy teoreticky měl být mezi vědci oblíbený. Ale není.

Přitom se od Obamy o moc neliší. Poznámky na téma věda jsou v jejich projevech obvykle obecné a drží se osvědčeného poznatku, že slibem nikoho neurazíš.

Ostudný Bushův přístup

Konkrétnější jsou oba jen ve vyhrocených tématech, v nichž se stanovisku nedá vyhnout.

Prvním je téma oteplování zemské atmosféry a hrozba změny klimatu. Oba kandidáti se distancují od přístupu současného republikánského prezidenta George W. Bushe, jemuž vědci vyčítají, že riziko nezodpovědně bral na lehkou váhu. Republikán McCain, který už jako senátor podporoval zákony na ochranu klimatu, dokonce Bushův přístup označil za „ostudný“.

Ekonomický tlak na znečišťovatele

McCain i Obama berou vědecká varování vážně a zcela shodně chtějí, aby USA snížily emise plynů, které oteplování způsobují, a to do roku 2020 na úroveň, jaká byla v roce 1990. (Oproti tomu Evropská unie je mnohem radikálnější, zavázala se, že už do roku 2012 své emise sníží o osm procent oproti stavu v roce 1990, a do roku 2020 chce dosáhnout snížení o dvacet až třicet procent.)

Oba kandidáti také souhlasí s tím, že bude nutné stanovit limity emisí oxidu uhličitého, a tuto kvótu pak rozdělit průmyslu, který ji nebude smět překročit. Bude však smět s přidělenými povolenkami obchodovat (stejný systém zatím neúspěšně zkouší Evropská unie).

Rozdíl je v tom, že zatímco McCain by povolenky rozdal zdarma, ale zavedl daň za emise oxidu uhličitého, Obama by povolenky prodal v dražbě, ovšem uhlíkovou daň by pak už nezaváděl.

To jsou však jen odlišné detaily v rámci obdobného cíle: pomocí ekonomických nástrojů vyvíjet tlak na znečišťovatele.

Určitý rozdíl by se dal najít snad jen v tom, že zatímco Barack Obama zdůrazňuje podporu obnovitelných energetických zdrojů a úsporných automobilů, John McCain nejdříve mluví o potřebě postavit 45 nových jaderných reaktorů, a teprve potom zmiňuje zelenou energetiku.

Kmenové buňky: ano

Druhým vyhroceným tématem je vztah k výzkumu kmenových buněk, a to i kmenových buněk z lidských embryí (například těch, která zbývají nepoužitá v klinikách pro umělé oplození). To jsou buňky, od nichž se čeká, že by jimi lékaři jednou mohli opravovat porušenou míchu, srdeční tkáň postiženou infarktem, slinivku pacientů s cukrovkou a podobně.

Zatímco Bushova administrativa se k výzkumu kmenových buněk staví odmítavě, Obama i McCain uvedli, že by na něj peníze z federálních zdrojů dali. Vědecký tisk nicméně soudí, že senátor McCain postupně svou podporu výzkumu kmenových buněk zmírňuje.

Našly by se i rozdíly. Například John McCain se pochvalně zmiňuje o plánu kosmické agentury NASA znovu poslat lidi na Měsíc. Barack Obama spíše hovoří o tom, že kosmickou technologii je nutné využívat pro pozemské potřeby (jak je nabízejí třeba meteorologické, navigační či telekomunikační družice).

Celkově se však jejich slova o podpoře vědeckého výzkumu a jeho praktickém uplatnění příliš neliší. Tak proč tedy vědci, včetně laureátů Nobelovy ceny, podporují spíše Baracka Obamu?

Za vším hledej ženu

Odpověď se zřejmě dá najít spíše ve vnějších okolnostech. John McCain si vybral na post viceprezidentky Sarah Palinovou. Konzervativní aljašská guvernérka říká, že odmítá výzkum na embryonálních kmenových buňkách. Nesouhlasí s vědci v tom, že lidská činnost má vliv na globální oteplování (i když po boku McCaina rétoriku zmírnila). Uvedla, že ve školách by se měla učit jak evoluce, tak víra, že neměnný svět stvořil Bůh.

Prostě, Palinová říká mnoho věcí opačně, než McCain.

A ten jí už v něčem podlehl. Dlouho například nesouhlasil s návrhy, že by se měla v Arktické národní přírodní rezervaci na Aljašce těžit ropa. Ale nyní už naznačil, že by stanovisko mohl změnit. Palinová těžbu ropy v rezervaci podporuje.

John McCain zřejmě není pro vědce nedůvěryhodný ani tak tím, co obecně říká, ale spíše tím, koho konkrétního si vybírá za blízkého spolupracovníka. Výsledkem je pak podpora Baracka Obamy, jak ji vyjádřilo třeba zmíněných jedenašedesát nobelistů

Josef Tuček, Aktuálně.cz

Ohodnoťte tento článek!