Všechny lékárny vlastní státní podnik

Rozhovor o švédském systému zdravotnictví s profesorkou Carolou Lemne. MUDr. Lemne je ředitelkou jedné z největších švédských nemocnic Danderyd a současně členkou představenstva Švédského státního lékárenského podniku Apotekbolaget…

V minulých dnech byla na pracovní návštěvě České republiky profesorka Carola Lemne. MUDr. Lemne je ředitelkou jedné z největších švédských nemocnic Danderyd a současně členkou představenstva Švédského státního lékárenského podniku Apotekbolaget.

Mnoho let pracovala jako šéfka klinického výzkumu jedné ze švédských farmaceutických společností. Protože i v ČR se nyní vede velká debata jak kolem nemocnic, tak i lékáren, poskytla Právu exkluzívní rozhovor.

Kdo ve Švédsku vlastní nemocnice?

V ČR je nyní velký boj o prosazení zákona o tzv. neziskových nemocnicích. Všechny nemocnice vlastní regiony. Stejně tak ambulantní zařízení. Máme pouze jednu soukromou nemocnici, která je ve Stockholmu. Kromě toho jsou ještě tři velké nemocnice. Patří mezi ně i nemocnice, kterou řídím. Jsou sice také vlastněné regionální správou, ale fungují jako akciové společnosti. Upozorňuji, že všechny akcie těchto tří nemocnic vlastní regiony.

A kdo financuje nemocnice?

Ve Švédsku je zdravotnictví řízeno státem. Financováno není ze zdravotního pojištění jako v ČR, ale z přímých daní občanů. Znamená to, že nemocnice nefinancuje stát, ale regiony, které je vlastní. Pokud nemocnice nějaké peníze vydělají, musí je investovat zpět do rozvoje nemocnice.

A co když nemocnice prodělává a má dluhy?

Pak jim regiony musejí dát více peněz. Hodně regionálních nemocnic dluhy skutečně má, ale vždy je region zaplatí. Pokud by na to neměl peníze, může zvednout regionální daň a z ní dluhy nemocnic zaplatit.

Daně ve Švédsku se totiž skládají z tzv. státní daně (zhruba dvě třetiny) a z daně regionální – zhruba jedna třetina -jejíž přesnou výši určuje region podle svých výdajů a příjmů. Proto může region tuto regionální daň zvýšit, pokud nemá na uhrazení dluhů nemocnic, a ze zvýšeného výběru dluh zaplatit.

Znamená to, že stát nezasahuje do řízení nemocnic?

Stát vytváří pro zdravotnictví pouze pravidla a normy, ale odpovědnost za řízení nemocnic a jejich financování mají regiony. Pokud se domnívají, že činnost některé nemocnice nebo zdravotnického zařízení není nezbytná, mají plné právo zařízení zrušit. Stát jim do tohoto rozhodování nezasahuje a ani zasahovat nemůže.

A co vaše nemocnice, jak si vede?

Řídím velkou nemocnici v městské čtvrti Stockholmu, která nese název Danderyd. Už šest let nemáme finanční problémy. Náš roční obrat je 200 miliónů eur, to je asi šest miliard českých korun. Zajišťujeme zdravotní péči pro spádovou oblast přibližně půl miliónu obyvatel, máme 3000 zaměstnanců a 550 lůžek.

V ČR jste navštívila mj. pražskou Nemocnici Na Homolce. Jak na vás zapůsobila?

Velmi profesionálně. Má dobré chování k pacientům, je moderní, přístrojové vybavení je lepší než v naší nemocnici. Byla jsem velmi překvapena.

V České republice se lékárníci bouří proti snížení společné marže s distributory z 32 na 29 procent. Jak je to s lékárnami ve Švédsku?

Farmaceutické společnosti mohou prodávat léky jen prostřednictvím státního podniku Apoteket AB, který funguje jako distributor a zároveň vlastní všechny lékárny v zemi. Je to nejpopulárnější státní podnik ve Švédsku. Peníze, které vydělá, odevzdává z jedné třetiny státu a ze dvou třetin používá pro svůj rozvoj.

Jaký je jeho obrat a zisk?

V porovnání s ostatními státními společnostmi je zisk mnohem menší – velký zisk ani není státem vyžadován. Obrat je zhruba 27 miliard švédských korun (100 miliard Kč), zisk asi 250 miliónů švédských korun (750 miliónů Kč).

Kdo stanovuje cenu léků?

Cenu stanovuje Národní výbor sociálního pojištění. Porovnává cenu přípravku s cenami v jiných zemích, zvažuje dopad na zdravotní rozpočet a předpokládaný prodej léčiva ve Švédsku. Pak domlouvá ceny léčiv s výrobcem. Když není cena dohodnuta, léčivý přípravek není zařazen do seznamu úhrad.

Doplácí pacient na léky?

Pacient ročně platí léky do výše 1800 švédských korun. Po vyčerpání této částky je má bezplatně. Pokud nemá na zaplacení léku, může si na něj vzít úvěr nebo požádat o sociální příspěvek. To se stává ale výjimečně.

Kolik má Švédsko lékáren?

Máme 700 lékáren pro devět miliónů obyvatel (v ČR je 2500 lékáren na deset miliónů obyvatel – pozn. autora). Asi šest set lékáren je velkých a méně než sto malých.

Mohou lékárny prodávat i jiné zboží kromě léků?

Ano, například léky bez lékařského předpisu, určitou kosmetiku, zubní pasty, opalovací krémy a další. Seznam prodávaného zboží je přísně reglementován.

Smějí ve Švédsku lékaři vydávat pacientům léky přímo? V ČR se chce tento systém zavést.

Lékař nesmí vydávat pacientovi léky přímo. Existují ale výjimky, a to v odlehlých místech. Tam je lékař vydat může. V každém větším městě je nejméně jedna lékárna otevřena 24 hodin denně. V malých městech to tak není a lék může vydat pacientovi pohotovostní služba.

Mezi zásady státního podniku Apoteket AB je, že lék do kteréhokoli místa ve Švédsku musí být pacientovi doručen maximálně do 24 hodin, a to jakoukoli cestou, třeba vrtulníkem.

V ČR se uvažuje i o internetovém prodeji léků na předpis. Jak je to u vás?

Po internetu se zatím zkoušejí prodávat léky volně prodejné. Na předpis ne. Možný je ale tzv. elektronický recept. Ten si může pacient vyzvednout ve kterékoli lékárně ve Švédsku, a to na základě svého rodného čísla, které má uvedeno na řidičském průkazu, své zdravotní kartičce atd.

Pacient může také svému lékaři zavolat, prodiskutovat s ním svůj zdravotní stav. Ten na základě rozhovoru, když pacienta zná, neboť ho ošetřuje léta, do určité lékárny může zavolat, identifikovat se předepsaným způsobem a pacient si v této lékárně může lék skoro okamžitě vyzvednout. Pacient s lékařem se tedy nemusejí ani vidět.

Hovořila jste o zdravotní kartičce. Tou se pacient prokazuje všude?

Ano, všude ve zdravotnictví. Každá lékárna tak například ví, kolik pacient již za léky v roce zaplatil.

Platí pacient i u lékaře?

Za ošetření u lékaře se platí od 150-250 švédských korun, ale jen do výše 1800 švédských korun za rok. Po vyčerpání této částky již také neplatí nic. V nemocnici se za den pobytu hradí stravné 50 korun.

Tato pravidla platí i pro důchodce, v případě finančních problémů tuto částku zaplatí okresní sociální úřad. Léky v nemocnicích jsou plně hrazeny. Děti mají lékařskou péči zpravidla zdarma.

Máme zavedenu i dodávku léků do bytu pacientů. Jde většinou o chronické pacienty. Aby nemuseli do lékárny, lékárna sama jim léky doručí domů. Za tuto službu se platí 50 švédských korun.

Mají lékaři limity na předepisování léků?

Nemají.

Právo

Reakce čtenářů Zdraví.Euro.cz

Jarmila Škrabalová

Co by se dalo převzít dle mého názoru:

– jasně vymezená…daň pro léčebnou péčižádný přímý vliv státu!

– stop roční výdajová částka pro pacienta /výkon, pobyt, lék/

– elektronický Rp proti internetovému prodeji

– zdravotní karta = naše el.zdravotní knížka/zvýšení hospodárnosti čerpání/

– domluva v.ceny s výrobcem /lékárníci – terén?/s hrozbou neúhrad

– otazník ve střetu zájmů /distributor a vlastnictví všech lékáren, podmínka stejných pravidel pro všechny, střet odpadá?/

Jan Babica

Pri cteni tohoto clanku me zarazilo nekolik chyb a nepresnych tvrzeni o lekarenstvi ve Svedsku:

1) Tvrzeni, ze Apoteket AB funguje jako distributor je ponekud zavadejici, nevim, jak presne bylo mysleno. Ve Svedsku funguji dve velkodistribucni firmy, od kterych lekarny nakupuji leciva, a to sice Tamro a KD.

2) Ve Svedsku neni 700, ale 950 lekaren (zdroj www.apoteket.se; www.lif.se) a nedostupnost lekarenske pece je casto kritizovana.

3) Veta, ze lekari nesmeji vydavat pacientum leky primo souhlasi. Ale ani v odlehlych mistech nesmi lekari leciva vydavat/prodavat, neexistuje system „domacich lekaren“, jako je tomu napr. v Rakousku.

4) V celem Svedsku je pouze 1 lekarna, ktera je otevrena 24 hod, je to lekarna C.W. Scheele ve Stockholmu. V ostatnich mestech lekarny pohotovosti neslouzi, nektere maji delsi otviraci dobu (do 19 az 22 hod).

V akutnim pripade dostane pacient potrebna leciva na lekarske pohotovsti z pohotovostni zasoby v mnozstvi, ktere vystaci do doby otevreni lekarny.

Lubomír Chudoba, prezident České lékárnické komory

Pro skutečné posouzení ne/výhod státního systému poskytování lékárenské péče ve Švédsku, by bylo žádoucí uskutečnit studii, která by porovnávala základní parametry dostupnosti léků, jejich sortimentu, cen a úhrad,…v této severské zemi ve vztahu k ostatním evropským státům.

Až poté si zvídavější čtenář bude moci zodpovědět otázku, proč za dlouhá desetiletí nebylo, a vypadá to, že ani nebude, Švédsko ve svém státním experimentu následováno žádnou další evropskou zemí. Článek zveřejněný v Právu tak jen vnímám jako další propagaci státního řízení a vlastnictví ve zdravotnictví. Na jaký příklad a z jaké země se můžeme těšit příště?



Ohodnoťte tento článek!