Využívat embryonální buňky, nebo zaostávat ve vědě i v průmyslu?

Minimálně jednu další duši si získalo německé genové inženýrství, a to duši kancléře Gerharda Schrödera. Ten po své návštěvě v Institutu Maxe Plancka pro molekulární buněčnou a genovou technologii změnil svůj názor. Nyní se staví na odpor ideologickým předsudkům a zásadním zákazům a doufá, že se mu podaří prosadit podporu této vědy…

Podobnou návštěvu by však asi měla absolvovat většina německého národa, který se v čele se svými vědci staví na odpor metodám genetického inženýrství, a tedy i klonování. Nicméně je jasné, že přísnými zákazy si odřízne cestu od důležité etapy ve vývoji vědy a lidstva – a také od mnohamiliardového obchodu.

Německo zaostává!

Dnes je ze 73 povolených léků, které se vyrábějí na principu genového inženýrství (jedná se o inzulín, růstové hormony či vakcíny proti hepatitidě typu B), v Německu vyrobeno pouze sedm a jen jeden zde byl také vyvinut.

Za německé zaostávání samozřejmě může politika v čele s křesťanskými demokraty, kteří se vyznačují až odporem k technice, což má za následek rozšíření tohoto postoje i mezi lidmi. Německé předpisy jsou velmi přísné, většina firem proto přesídlila do shovívavějších evropských zemí.

Dnes představují jedničku na trhu Spojené státy. Pokud se tedy jednou budou moci zabývat genovými metodami i německé společnosti, zaplatí vysoké licenční poplatky. Američané si totiž nechali všechny postupy patentovat. Na starém kontinentu vede samozřejmě Británie, druhé je však Německo. A přestože německé ministerstvo pro vědu a vzdělání chce do roku 2003 vědce podpořit částkou 525 miliónů marek, není vůbec jasné, zda tamní věda bude mocí držet krok s vývojem. Dnešní opozice (CDU) se totiž staví značně na odpor. Hlavními argumenty jsou nutnost stanovení jasných hranic a etických norem vědy.

Nicméně i pokrokovější kancléř Schröder váhá. Ví, že na jedné straně by pomocí genového inženýrství bylo možné vyvinout mnoho léků pro dosud nevyléčitelné nemoci, ale že na straně druhé se politici, vědci ani veřejnost nevyhnou vyřešení mnoha problémů.

Embrya lze dovážet

Patří k nim také otázka, zda mohou vědci získávat kmenové buňky z několik dní starých embryí. Dnešní zákon to zatím nepovoluje, nicméně import povolen je. Také terapeutické klonování je v Německu zakázáno, neboť při této metodě je obvykle embryo vytvořeno a pak zničeno. Vědci se nyní pokoušejí tuto cestu obejít tak, aby nevzniklo plnohodnotné embryo. Pak by byla cesta volná i za stávající legislativy.

Zůstává také otázkou, od jakého okamžiku je třeba vyvíjející se život chránit zákonem. Po rezignaci ministryně zdravotnictví Andrei Fischerové, která chtěla pravidla ještě zpřísnit, mají němečtí vědci své želízko v ohni. Dnešní Ulla Schmidtová jasně naznačila změnu kursu a hodlá vědce, i když zřejmě až po volbách, podpořit.

Eticky pochybené léky?

Vědci i firmy zabývající se genetickým inženýrstvím žádají nyní stanovení celkových rámcových podmínek, neboť i když nadále zůstane dovoz embryonálních kmenových buněk povolený, vidí v jejich využití riziko.

Nemůžeme investovat milióny do využití embryonálních kmenových buněk, abychom pak ze všech stran slyšeli, že naše produkty jsou z hlediska etiky pochybné a pololegální, zní hlasy ze společnosti Cytonet ve Weinheimu. Firma dnes proto pracuje pouze s kmenovými buňkami pocházejícími z dospělých, neboť experimenty ukazují, že by se daly přeprogramovat na buňky jaterní či nervové. Vzhledem k tomu, že tento proces je již eticky nenapadnutelný, radí i Ernst-Ludwig Winnacker, prezident Německé vědecké společnosti (DFG) a jeden z vedoucích „biotechnologických“ mozků Německa, spíše k orientaci na tyto buňky. I jeho společnost však čeká těžké rozhodnutí.

Vědci sondují

Neurovědec Oliver Brüstle z Bonnu, který se rovněž zabývá zkoumáním lidských embryonálních kmenových buněk, si u DFG podal žádost o podporu bádání. Je jasné, že rozhodnutí DFG o přidělení subvence bude signálem celé německé vědě. Společnost však své rozhodnutí odkládá a čeká, jakým směrem se vydá debata na nejvyšší politické úrovni.

Rozlousknout oříšek by měla pomoci i Národní etická rada, kterou založil kancléř Schröder. Toto 25členné seskupení zasedalo poprvé nyní v červnu a má rozhodnout právě o zkoumání embryonálních kmenových buňkách.

Na signál čeká i Michael Ruhl, ředitel firmy Cardion, která se zabývá biotechnologií. Ruhl totiž jako jediný v Německu oznámil záměr využívat embryonální buňky. Předpokládá, že buňky produkující inzulín, by mohly přinést obrat až 1,5 miliardy marek, buňky umožňující opravu srdečních vad po infarktu by vydělaly jednu až dvě miliardy marek. Vzhledem k tomu, že ale ještě není zcela jasně udán směr německé legislativy, stěhuje Ruhl pro jistotu firmu do Bostonu.

(bb), Hospodářské noviny, 26.6.2001

Ohodnoťte tento článek!