VZP chce od záchranky vrátit půl miliardy

Jihomoravský kraj asi padesát miliónů, Olomoucký třicet devět miliónů, Zlínský dvanáct miliónů korun, za celou zemi pak asi půl miliardy korun. To jsou částky, které nyní požaduje vrátit po záchranných službách Všeobecná zdravotní pojišťovna…

Zástupci Asociace záchranných služeb se obávají, že jim kvůli sporům o vracení peněz VZP přestane od ledna platit a oni nebudou mít dostatek peněz na provoz a platy zaměstnanců záchranných služeb.

VZP přitom požaduje po záchrankách vrátit část peněz, které jim poté, co s nimi uzavřela smlouvy, vyplatila v letech 2001 a 2002. Pojišťovna nyní na základě upozornění Ministerstva financí prověřovala smlouvy ve všech okresech a zjistila, že v některých případech zaplatila více, než měla podle maximálně stanovené hodnoty bodů za zdravotnické úkony.

„Je naší povinností peníze požadovat. Jinak bychom byli nařčeni z plýtvání,“ řekl mluvčí VZP Jiří Suttner. Odmítl sdělit, kolik peněz podle nového zjištění VZP přeplatila a kterým záchranným službám. „Zpracováváme podklady, na jeden kraj ale přeplatky dosáhnou řádově desítek miliónů,“ řekl Suttner.

Hejtman Jihomoravského kraje Stanislav Juránek uvedl, že VZP chce zpátky podle prvních odhadů krajů asi půl miliardy korun.

ZÁCHRANÁŘI S POSTUPEM NESOUHLASÍ
„VZP je v propadu a snaží se najít peníze, kde se dá. Pro nás to má likvidační dopad. Jestli nám v lednu přestanou platit, končíme,“ uvedl ředitel olomoucké záchranky Michael Fischer.

Zástupci Asociace záchranných služeb jsou přesvědčeni, že ze strany Ministerstva financí i VZP jde o protiprávní krok a chtějí se v případě, že nedojde k dohodě, obrátit na soud. VZP jim podle jejich názoru účtovala výkony správně podle oboustranně uznané a podepsané smlouvy.

„Smlouvy jsou jasné. Právní výklad ministerstva je neplatný, takový výklad může vydat pouze soud,“ řekl šéf Asociace záchranných služeb Petr Žák.

Záchranky se obávají, že peníze od nich pojišťovna bude chtít získat tak, že jim od ledna přestane platit. Nové platby si pak bude od nyní vypočítaného přeplatku odpočítávat. Mluvčí VZP tento postup neloučil.

Zástupci krajů navíc upozorňují na to, že v době, kdy měla VZP vyplácet záchrankám více peněz, než jim náleželo, byl jejich zřizovatelem stát, který ale nyní zodpovědnost hodil na kraje.

„Všechno se řeší postihy, kontrolami a regulacemi, aniž by byla nastolena jasná pravidla,“ reagoval hejtman Moravskoslezského kraje a předseda Asociace krajů Evžen Tošenovský.

Pokud budou muset kraje záchranným službám pomoci a VZP splatit stovky miliónů, omezí to podle hejtmanů rozvoj krajů. Peníze na zaplacení dluhů půjdou například z prostředků určených na spolufinancování projektů z EU.

„Záchranné služby peníze na to, aby zaplatily VZP, nemají. Na jejich fungování jsou závislé životy lidí. Ale i pro kraje jsou částky požadované VZP vysoké,“ řekl hejtman Juránek.

Tomáš Fránek, Martina Macková, Hospodářské noviny, 1.12.2003

Ohodnoťte tento článek!