Dětská mozková obrna může vést až k celkovému ochrnutí. Jak ji léčit?

Detska-mozkova-obrna

Dětská mozková obrna je onemocnění projevující se omezenou pohyblivostí, případně dalšími přidruženými obtížemi. Na rozdíl od virové dětské obrny je tato porucha vyvolána nedostatečným okysličením mozkových buněk. K tomu nejčastěji dochází v těhotenství nebo během komplikovaného porodu. Jedinou možnou léčbou je zahájení včasné rehabilitační terapie.

Co je dětská mozková obrna?

Dětská mozková obrna (DMO) je porucha pohybového aparátu, která vzniká v důsledku nedostatečného nebo žádného okysličení mozkových buněk v období vývoje hybnosti. Následkem toho dochází k postižení části mozku, kde sídlí motorická centra odpovědná za pohyb.

Mozkové buňky jsou totiž jedny z nejcitlivějších v lidském těle, pokud jde o přísun kyslíku. Toto onemocnění zpravidla vzniká během těhotenství, při porodu nebo v prvních měsících života a může vést až k celkovému ochrnutí, tzv. paréze.

Jak vzniká mozková obrna u dětí?

K dětské mozkové obrně dochází, když se poškodí mozek miminka během těhotenství, při porodu nebo v prvních letech života dítěte, kdy se do mozkových buněk nedostává dostatek kyslíku. Příčiny mohou být různé. V těhotenství může tuto poruchu způsobit například:

  • Úraz matky
  • Infekce v těhotenství (například zarděnky nebo cytomegalovirová infekce)
  • Špatná činnost placenty
  • Vícečetné těhotenství

Dále pak bývá na vině komplikovaný porod, který trvá příliš dlouho, ale i skutečnost, že je dítě špatně otočeno (porod koncem pánevním) nebo došlo k překotnému porodu. Dětská obrna po porodu může být také vyvolána infekcemi, jako je například meningitida a encefalitida. Mozková obrna u dospělých pak může vzniknout výjimečně v důsledku těchto nemocí, případně nějakého těžkého zranění.

Jaké má dětská mozková obrna příznaky?

První příznaky mozkové obrny, ke které došlo v průběhu těhotenství nebo během porodu, se zpravidla začnou objevovat ihned po porodu nebo do 6 měsíců po narození. Dětská mozková obrna u miminka se projevuje prvotně především zatuhnutím svalů a končetinami nastavenými do neobvyklých poloh.

Dítě se zpravidla málo hýbe a nemluví ani nechodí v období, kdy by již mělo. Celkově bývá zpožděné ve vývoji, a to ve všech nebo jen některých aspektech, mezi něž patří kromě pohybu také vnímání, kognitivní schopnosti či řeč.

Nejvýraznějším příznakem jsou tedy poruchy hybnosti v různém rozsahu a zkrácené svaly. Děti navíc mívají problémy se sluchem a zrakem a mohou trpět i dalšími obtížemi. Nemusí to tak však být a tělesně postižený člověk může mít naprosto zdravý intelekt. Mezi možné doprovodné obtíže patří:

  • Snížený intelekt
  • Poruchy vnímání
  • Autismus
  • Epilepsie
  • Problémy se sluchem a zrakem

Formy dětské mozkové obrny

V současné době je dětská mozková obrna klasifikována do čtyř kategorií. Ty jsou následující:

  • Spastická forma: svaly jsou napjaté a tuhé, ale slabé. Svaly dělají pohyby, které pacienti nejsou schopni sami ovlivnit. Postihuje asi 70 % pacientů.
  • Athetoidní (dyskinetická) forma: projevuje se zejména mimovolnými pomalými kroutivými pohyby, postihuje asi 10 až 20 % pacientů.
  • Ataktická forma: je vzácná, postihuje především vnímání rovnováhy.
  • Kombinovaná forma: jde o kombinaci výše uvedených, nejčastěji spastické a athetoidní formy.

Dětská mozková obrna v dospělosti

Samotný název nemoci vypovídá pouze to, že vzniká v raném věku, nikoli však, že by jí netrpěli dospělí lidé. Pacienti postiženi tímto onemocněním nedokážou ovládat své tělo, jak by normálně chtěli a měli.

Často jsou tak odkázáni na pomoc druhých a další pomůcky. Podle rozsahu nemoci pak mohou buď chodit o berlích, jezdit na vozíku, nebo chodit sami a jen lehce zakopávat. Podle toho, jaké části těla paralýza postihuje, rozlišujeme:

  • Hemiplegie = paralýza jedné strany těla
  • Paraplegie = paralýza pouze nohou
  • Diplegie = paralýza jen paží
  • Kvadruplegie = paralýza všech čtyř končetin najednou

Dětská mozková obrna: léčba

Na dětskou mozkovou obrnu neexistuje bohužel žádná specifická léčba, ale brzké odhalení nemoci umožňuje zahájit co nejdříve vhodnou terapii určenou ke zmírnění příznaků, a to po stránce fyzické, mentální i psychické. Důležité je cvičit nejen s fyzioterapeutem, ale také pravidelně doma. Děti, které trpí DMO, by dále měly pravidelně podstupovat kontroly zraku, sluchu a mentálních dovedností.

Vzhledem k tomu, že existuje několik typů dětské mozkové obrny, průběh léčby je vždy individuální. V první řadě je důležité snažit se rozhýbat končetiny, aby nedošlo k jejich zatuhnutí a dítě se i přes svůj handicap naučilo chodit, jíst a mluvit.

Mezi doporučované rehabilitační metody patří například Vojtova metoda, dále komplexní facilitační technika zvaná metoda prof. Kabata či koncept manželů Bobathových. Postihne-li ochrnutí i obličejové svaly, je třeba zahájit terapii také u logopeda.

Pokud rehabilitace nepomáhá a svalová ztuhlost, případně ochablost, přetrvává, může být nutné provést ortopedickou operaci. Ta by měla dopomoci k obnovení svalové rovnováhy. V případě dalších doprovodných obtíží, jako je například epilepsie, je možné podávat léky na podporu metabolismu mozku.

Prevence dětské mozkové obrny

Prevence DMO spočívá především v pravidelných a komplexních vyšetřeních v rámci těhotenských prohlídek u lékaře. Během příchodu dítěte na svět, kdy se vyskytnou komplikace, je zásadní správné vedení porodu a důsledná péče o dítě. V současné době se v případě obtíží využívá i tzv. hypotermie, která spočívá v podchlazení organismu, aby se předešlo poškození mozkových buněk. Ne vždy je však možné nemoci předcházet.

Dětská obrna: očkování

Dětská mozková obrna je zcela jiné onemocnění než dětská obrna neboli poliomyelitida, která je virového původu. Zatímco s DMO se ve většině případů člověk již narodí, k onemocnění dětskou obrnou dochází při napadení imunitního systému virem.

Dnes je však součástí povinného očkování, proto se v naší populaci již téměř nevyskytuje. Výjimkou mohou být starší lidé, kteří v dětství vakcinaci nepodstoupili. Vakcína je určena pro děti od šesti měsíců věku a je plně hrazena zdravotní pojišťovnou.

Zdroje: cpzp.cz, alfabet.cz, pohyblivost.cz, mojezdravi.cz

Ohodnoťte tento článek!