Barvoslepost neboli daltonismus v obrazech. Jak vidí barvoslepí lidé? – 8. část

Barvoslepost

Jak již vyplývá z názvu, barvoslepost je porucha, která ovlivňuje vidění lidského oka. Statisticky je velmi zajímavé, že barvoslepostí trpí mnohem častěji muži než ženy. Níže si vysvětlíme, proč tomu tak je.

Podívejte se do naší galerie, která vám ukáže, jak vidí svět lidé, kteří trpí barvoslepostí!

Monochromatické vidění: Achtomatopsie – úplná barvoslepost

Monochromatické vidění: Achtomatopsie - úplná barvoslepost

<<PŘEDCHOZÍ FOTOGRAFIE

Barvoslepost se dělí dle závažnosti a také dle barvy, kterou postižený nevidí. Máme tři základní barvy RGB – red, green, blue. Tedy červenou, zelenou a modrou. V základním rozdělení tedy existují 3 typy barvosleposti a to:

1. Protanopie (postižený nevnímá červenou barvu)
2. Deuteranopie (postižený nevnímá zelenou barvu)
3. Tritanopie (postižený nevnímá modrou barvu)

Tyto formy barvosleposti mohou mít další dvě rozdělení a to dle závažnosti poruchy. První může být úplná barvoslepost. Druhou poté částečná barvoslepost. Název této abnormality se poté změní z koncovky „pie“ na koncovku „anomalie“. Tedy protanomalie, deuteranomalie a tritanomalie. Nejčastěji se potkáme s poruchami vidění červené a zelené barvy. Méně častěji potom s poruchami modrého vidění.

Proč?

Poruchy vidění červené a zelené barvy jsou geneticky přenosné. Což souvisí i s důvodem, proč je postižených více mužů jak žen.

Proč je tedy postižených barvoslepostí více můžu než žen?

Geneticky přenosná barvoslepost červené a zelené barvy je vázána na chromozom X. Přičemž muž má chromozomy X a Y. Proto, pokud jeho rodič je barvoslepý, přejde tato anomálie i na dítě. Narozdíl tomu žena má chromozomy X a X. Proto, aby tato porucha přešla na ženu, museli by touto anomálii trpět oba rodiče. Pokud ho má jen jeden, má žena stále druhý, nepoškozený chromozom X a barvoslepostí tak většinou netrpí. Avšak zůstává přenašečkou.

Barvoslepost neboli daltonismus v obrazech. Jak vidí barvoslepí lidé? – 8. část
Ohodnoťte tento článek!