Experti: Nadměrné pití alkoholu by omezila regulace reklamy a daň

9. 5. 2019 8:42
přidejte názor
Autor: Redakce
K omezení nadměrného pití alkoholických nápojů a popíjení mladistvých by v Česku nejúčinněji vedlo regulování reklamy a zvýšení daní na alkohol. Ukázala to studie o společenských nákladech konzumace alkoholu, kterou pro Úřad vlády vypracoval Institut pro zdravotní ekonomiku iHeta. Nadměrné pití ČR ročně podle studie stojí asi 56,6 miliardy korun, a to za ztrátu produktivity, léčbu či kvůli kriminalitě, invaliditě a předčasným úmrtím. Odpovídá to asi 1,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP).


Česko patří k zemím s nejvyšší spotřebou alkoholu na obyvatele. Podle poslední vládní zprávy o užívání drog denně popíjí kolem 600.000 Čechů a Češek, z nich 100.000 nadměrně. Odborníci už dřív sledovali mimo jiné úmrtnost těch, kteří se ze závislosti na alkoholu léčili. Zjistili, že průměrná doba dožití u nich dosahovala 57 let, popsal výzkumník Národního ústavu duševního zdraví Ladislav Csémy.

Podle studie iHeta by zvýšení daně u alkoholu o deset procent vedlo ke snížení spotřeby alkoholu o 4,4 procenta. U piva by to mohlo být o 4,6 procenta, u vína o 6,9 procenta a u tvrdého alkoholu o osm procent. "Bylo dokázáno, že plošné zvýšení daně na alkohol má větší vliv než dílčí zavádění daně pouze na jeden typ alkoholu. V neposlední řadě zvýšení daně snižuje i míru těžkého pití alkoholu," uvádí studie. Podle ní by spotřeba "těžkých pijáků" při desetiprocentním zvednutí daně klesla o 2,8 procenta.

Podle expertů je se zvyšováním výdělků alkohol dostupnější. "Lidé berou o 40 až 50 procent víc než před deseti lety, alkohol se o tolik nezdražil," podotkl jeden z autorů studie Tomáš Mlčoch.

Podle studie by vhodným opatřením mohla být rostoucí sazba spotřební daně. Zvedala by se například o dvě procenta víc než ceny. Pokud by se například inflace zvýšila o procento, alkohol by zdražil o tři procenta. Takové opatření měla v minulosti Británie.

Omezení reklamy by mělo vliv hlavně na pití dětí a mladistvých. Analýzy ukázaly, že bez reklamních spotů a plakátů se první zkušenost s alkoholem posouvá do vyššího věku a mladí také pijí méně často a menší množství. Zvýšení marketingových výdajů o deset procent se odrazí v růstu spotřeby o 0,3 procenta, poukazují autoři studie.

"Vyhodnotili jsme 30 různých intervencí. Stanovili jsme si čtyři kritéria - schopnost snížit konzumaci, náklady na zavedení, jaká jsou zjištění a složitost uvedení do praxe. Zákaz či omezení reklamy je legislativně jednoduché opatření, nestojí téměř nic a přináší velké úspory," uvedl Mlčoch.

Výsledkem studie pro vládu je seznam deseti opatření. Po zákazu reklamy a vyššího zdanění obsahuje zvýšení kontrol řidičů, okamžité odebírání řidičských průkazů, omezení prodejní doby alkoholu či uvádění kalorické hodnoty alkoholu na etiketě.

Vláda nyní chystá strategii boje proti drogám do roku 2027. Zmiňuje v ní "modelování ekonomické a marketingové regulace" podle míry rizikovosti, aby se snížila nabídka i poptávka a nerozšířil se černý trh. Babišova vláda v programovém prohlášení slibuje, že prosadí snížení DPH u točeného piva. Ministerstvo financí pak plánuje růst spotřební daně u lihu.

Podle bývalého národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila je vláda "trošku ve schizofrenii" a navrhované strategii chybí snaha situaci změnit a stav jen udržuje, schází cíle ke snížení nákladů na dopady pití, kouření a užívání dalších drog. "Většina stran měla být v příloze," řekl Vobořil. Loni před odchodem z postu koordinátora předložil první návrh strategie s doporučeními k výraznějšímu zdražení cigaret a alkoholu a k využití procenta z daní z alkoholických nápojů, tabákových výrobků a hazardu na prevenci a léčbu.

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?