Hospodářské dopady koronaviru jsou cítit po celém světě

Hospodářské dopady omezení souvisejících s epidemií koronaviru v Číně jsou cítit po celém světě, od dřevařů na Novém Zélandu po vývozce potravin ve Spojených státech. Zpoždění či zrušení dodávek čelí vývozci, těžaři i výrobci všeho možného – od uhlí a dřeva po maso a ovoce, upozorňuje agentura Reuters.

Čína je nejlidnatější zemí světa a výrobnou většiny zpracovatelského zboží. Čína je ale také obvykle největším a neukojitelným konzumentem většiny surovin, paliv a potravin.

Kombinace prodloužených svátků v souvislosti s příchodem nového lunárního roku, rychlého šíření koronaviru, který zabil už více než 400 lidí, a omezení pohybu milionů osob však zasáhl logistické kanály v Číně i mimo ni. Zatím jsou ale dopady výraznější u menších položek, jako jsou potraviny a dřevařské produkty. U objemných položek, jako je například železná ruda, uhlí a pohonné hmoty, které mají převážně automatickou vykládku a přepravu do skladů, není vliv zatím tak patrný.

Přerušení vývozu zboží z Číny způsobuje problémy i dalším firmám v dodavatelském řetězci. Jihokorejské automobilce Hyundai chybějí součástky z Číny, proto výrobu v Jižní Koreji přeruší. V Jižní Koreji má přitom svou největší výrobní základnu.

Vývoz kulatiny do Číny, který je hlavním zdrojem příjmů novozélandského přístavu Gisborne, byl až do odvolání zastaven. Lesním dělníkům na Novém Zélandu bylo oznámeno, aby zůstali doma. Přístav je druhým největším vývozním místem pro kulatinu na Novém Zélandu a Čína je hlavním trhem pro vývoz dřeva z Nového Zélandu. Na celkových ročních příjmech země se podílí zhruba polovinou.

Také vývoz humrů z Nového Zélandu do Číny, jehož roční hodnota se pohybuje kolem 300 milionů novozélandských dolarů (4,4 miliardy Kč), byl tvrdě zasažen. Místní ceny humra klesly na polovinu, protože se vývozci snaží zbavit zásob. Rybáři proto omezili lov.

Některé čínské přístavy jsou nyní zahlcené zbožím. Vzhledem k tomu, že některá města jsou odříznuta od světa, aby se koronavirus nešířil, nemohou se lidé dostat do práce. Je tudíž nedostatek lidí zastávajících nezbytnou činnost v přístavech, chybějí celní a další úředníci, lidé, kteří mají na starosti manipulaci se zbožím, i kormidelníci remorkérů, kteří pomáhají velkým lodím při vplouvání do přístavu. Kromě nedostatku lidí pro vykládku a nakládku zboží je však i slabá poptávka, a zboží se tak ve skladech hromadí.

Tyto problémy pak mají řetězový dopad i v mnohem vzdálenějších oblastech. Například američtí vývozci zemědělského zboží varují, že některé kontejnerové dodávky se mohou zpozdit. Nervozitu vyvolává i rozhodnutí o odkladu pokut za zpoždění vykládky. Téměř 20 velkých přístavů a dvě přepravní společnosti v Číně snížily či zrušily poplatky za zdržení vykládky či nakládky do 9. února.

„Dopravci prodloužili dobu odkladu poplatků do 9. února, ale přepravci pak mohou čelit vysokým pokutám,“ varoval výkonný ředitel amerického sdružení pro přepravu zemědělských produktů Peter Friedmann. Upozornil, že běžně poplatky za zdržení u chlazených kontejnerů, které se používají pro přepravu ryb, masa a ovoce, mohou činit až 350 dolarů (8000 Kč) za kontejner a den. Zpoždění vykládky tak může dodavatelům zboží podléhajícího rychlé zkáze, které má nízkou ziskovou marži, způsobit výrazné ztráty.

Ohodnoťte tento článek!