Jourová: Duševní zdraví bude prioritou EU i po roce 2021

eu, evropská unie

Prevence a podpora duševního zdraví budou podle eurokomisařky Věry Jourové prioritou EU i po roce 2021. Současná reforma psychiatrické péče byla podpořena téměř dvěma miliardami korun z evropských fondů. Hradí se z nich například prvních 18 měsíců fungování center duševního zdraví. Podle ministra Adama Vojtěcha (za ANO) by v dalším programovacím obdobím mohlo Česko čerpat peníze třeba na centra duševního zdraví pro děti nebo ochrannou léčbu.

„Čím dál víc lidí potřebuje tuto péči. Jeden ze šesti občanů EU, tady je to každý pátý,“ řekla při návštěvě centra duševního zdraví na pražském Střížkově Jourová. Zjistila prý, že je nutné kromě nově zaváděné ambulantní a domácí péče multidisciplinárních týmů také zachovat část stávajících psychiatrických nemocnic.

„Chtěla jsem pochopit, do čeho je potřeba dále investovat. Že to nejsou cihly a tvrdé peníze, ale že to mohou být peníze, které zlepší kvalitu služeb,“ uvedla eurokomisařka.

Nově nastavený rozpočet EU po roce 2021 podle ní pamatuje i na prevenci a řešení těchto problémů. „Když se do těchto služeb investují veřejné peníze, tak to má zase návratnost do veřejných rozpočtů,“ řekla s tím, že nejen péče něco stojí, jde také o invalidní důchody nebo chybějící pracovní sílu. „Rádi bychom financovali rozumnou prevenci, aby se lidé ani nedostávali k hospitalizaci,“ dodala.

Česko se podle Vojtěcha bude snažit získat evropské peníze na psychiatrickou péči i v dalším programovacím období. Čerpat by se podle ministra mohlo na zřizování center duševního zdraví pro děti nebo ochrannou ústavní léčbu, kterou nařizuje soud. „Evropské peníze jsou impuls, ale nejsou věčné. Největší výzva bude udržet financování do budoucna,“ dodal.

Podle Vojtěcha je třeba dořešit ještě sociální aspekt reformy. Jedná se například o využívání sociálních bytů pacienty v péči center.

Jedním z cílů reformy je, aby do roku 2030 opustila velké psychiatrické nemocnice asi třetina pacientů. Péči o ně mají převzít mobilní týmy lékařů, sester, psychologů a sociálních pracovníků, kteří o ně budou pečovat ambulantně nebo v jejich domácím prostředí. Do konce letošního roku by jich mělo být 30.

V současné době je v 21 psychiatrických nemocnicích v Česku více než 8000 lůžek. Do roku 2022 by mělo být zrušeno 1200 z nich. Komunitní centra by pacienti měli mít blíže domovu a pravidelně by do nich docházeli, bydleli by ale samostatně a mohli by i pracovat.

Do psychiatrické péče plynou ročně asi tři až čtyři procenta zdravotnického rozpočtu, tedy kolem deseti miliard korun. V roce 2010 byly náklady na zdravotní a sociální péči, ale také na ušlou produktivitou, neformální péčí a další náklady zhruba 16 miliard korun.

Jourová: Duševní zdraví bude prioritou EU i po roce 2021
Ohodnoťte tento článek!