Kvůli konci karenční doby firmy nabídnou placené krátkodobé volno

neschopenka 2019

Kvůli nadcházejícímu zrušení karenční doby přibude firem, které pro své zaměstnance zavedou takzvané sick days, tedy volné dny k využití při krátkodobé nemoci. Nyní tuto možnost nabízí 43 procent českých společností. O zavedení sick days nebo rozšíření placeného volna při krátkodobé nemoci je rozhodnuto šest procent firem, více než 13 procent tuto možnost zvažuje. Vyplývá to z průzkumu společnosti Edenred.

Pro firmy je podle průzkumu výhodnější, když zaměstnanec zůstane s krátkodobou nemocí doma a vezme si volno na zotavení, než když nastoupí na nemocenskou, která často trvá déle. Dosud firmy nemusely svým pracovníkům proplácet první tři dny nemoci. Od 1. července ale začnou platit nová pravidla a karenční doba skončí.

„Výraznější výpadky v počtech lidí na pracovištích podniky těžce zacelují a stojí je to hodně výdajů navíc. Proto se jim vyplatí nabízet sick days. Jeden placený den bez zaměstnance je vyjde levněji, než když je pracovník několik dní na nemocenské,“ uvedla personální ředitelka Edenredu Martina Chaloupková.

Nadpoloviční většina firem, které sick days již nabízejí, proplácí zaměstnancům tři dny volna ročně. Na druhém místě je možnost čerpání dvou dnů za rok. Část firem platí zaměstnancům v případě nemoci dokonce pět a více dní nemoci za rok.

Téměř 55 procent firem je přesvědčeno o tom, že sick days jsou výhodnější než klasická pracovní neschopnost. Důvěru v to, že si lidé vyberou volno jen v případě skutečné nemoci, má 63 procent zaměstnavatelů.

Karenční dobu zavedla v úsporném balíčku vláda Mirka Topolánka (ODS). Ústavní soud ji k pololetí 2008 zrušil, kabinet neproplácení prosadil znovu, ale snížil odvody firmám. Ústavní soudci poté tuto úpravu nechali v platnosti. Zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci tak nedostávají nic. Náhradu mzdy poskytuje od čtvrtého do 14. dne nemoci za pracovní dny zaměstnavatel, a to tři pětiny průměrného denního výdělku. Od 15. dne se dávky poskytují z pojištění.

Zhruba polovina členských států EU karenční dobu neuplatňuje. Jde například o Belgii, Německo, Dánsko, Polsko nebo Slovensko. V ostatní členských zemích se podle Evropské komise karenční doba pohybuje od jednoho do sedmi dní, průměr jsou dny tři.

Kvůli konci karenční doby firmy nabídnou placené krátkodobé volno
Ohodnoťte tento článek!
2 (40%) 1 hlas/ů