Kvůli stresu hrozí neheterosexuálním lidem častěji duševní nemoc

Neheterosexuálním lidem hrozí podle řady studií kvůli takzvanému menšinovému stresu častěji duševní nemoc. Podle odborníků je třeba se více věnovat bourání předsudků o LGBTQ+ lidech, tedy gayích, lesbách, bisexuálech i trans osobách. Různé formy diskriminace, kulturní stereotypy a předsudky jsou příčinou menšinového stresu a mají vliv na rozvoj duševních onemocnění, uvedl dnes v tiskové zprávě vědec Michal Pitoňák z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ). 

Ústav pořádá 16. července přednášku světového odborníka z americké Yale University Johna Pachankise, která je součástí tuzemského výzkumného projektu zabývajícího se stresem neheterosexuálních lidí v Česku.

Lidem ze sexuálních menšin hrozí v důsledku působení menšinového stresu oproti heterosexuálům několikanásobně častěji deprese, úzkostné poruchy nebo sebevražda. Častěji mohou vznikat i závislosti na alkoholu, tabáku a dalších návykových látkách.

Nejohroženější skupinou jsou mladiství gayové, lesby, bisexuální lidé i trans lidé. Podle dat z 19 studií má v průměru 28 procent neheterosexuálních mladistvých sebevražednou historii (myšlenky na sebevraždu nebo pokus o ni). U heterosexuálů je to 12 procent. „Většina mladistvých totiž začíná svou sexualitu objevovat již kolem desátého roku života, avšak neheterosexuální mladí ji oznámí svému okolí průměrně až kolem sedmnáctého roku. To znamená sedm zbytečně stresujících let,“ uvedl Pitoňák.

Podle něj je klíčová především sociální opora – rodiny, přátel, vrstevníků, ale zásadní je též je destigmatizace a odstraňování strukturálních příčin v celé společnosti, tedy odstranění předsudků, šikany, diskriminace a podobně.

Neheterosexuálních lidí je ve světové populaci pět až deset procent. Sexuální orientace je vrozená a neměnná, právě čeští sexuologové se významnou měrou podíleli na uznání přirozenosti a neměnnosti lidské sexuality.

Kvůli stresu hrozí neheterosexuálním lidem častěji duševní nemoc
Ohodnoťte tento článek!