Delta, nebo omikron? Jak se liší jednotlivé mutace Covidu-19?

Zdroj: Shutterstock

Pozitivní, nebo negativní? To už dávno není to jediné, o co v otázce koronaviru běží. Do hry se kromě samotného onemocnění Covid-19 totiž přidalo hned několik mutací. Zatím nejvýraznější se jeví dvě: omikron a delta. Ačkoli jsou jejich příznaky velice podobné, mohou mít různě závažný průběh. Rozdíl je také v rychlosti šíření viru a nakonec i samotné léčbě.

Onemocnění Covid-19, jehož původcem je koronavirus označovaný jako SARS-CoV-2, se pomalu ale jistě stává přirozenou součástí našich životů. Ale i když si na něj většina z nás zvykla, stále nepřestává překvapovat. Neustále totiž přibývají nové mutace, které se od těch předchozích méně či více liší. K nejvýraznějším patří bezesporu mutace delta a omikron, které jsou na první pohled často nerozeznatelné. V mnohém se ale zároveň odlišují. Pojďme si jednotlivé rozdíly projít bod po bodu.

Charakteristika mutace

Základní rozdíl představuje už samotná charakteristika jednotlivých mutací. Delta, která je někdy označovaná také jako indická varianta koronaviru, byla poprvé identifikována v prosinci 2020. Podle studie časopisu Lancet má tato mutace dvakrát vyšší riziko hospitalizace než původní varianta alfa. Je navíc výrazně nakažlivější než předchozí mutace alfa, beta a gama.

Mutace omikron je přibližně o rok mladší, poprvé jsme o ní slyšeli na začátku listopadu 2021. Ve srovnání s původním virem se vyznačuje vysokým počtem mutací v S-genu. Tato varianta je typická 30 změnami, třemi malými delecemi a jednou malou inzercí ve spike proteinu, přičemž 15 z těchto změn se nachází ve vazebné doméně receptoru. Jednoduše řečeno, jedná se o zatím nejvíce divergentní variantu, která byla v průběhu celé pandemie zjištěna, což naznačuje vyšší odolnost proti protilátkám. Obavy vzbuzuje hlavně kvůli snadnějšímu přenosu, významnému snížení účinnosti vakcíny a zvýšenému riziku reinfekcí. [1, 2]

Příznaky

První odlišnosti jsou patrné již v samotných projevech nemoci. Tedy za předpokladu, že se nejedná o asymptomatický průběh Covidu-19. Příznaky varianty omikron bývají zpravidla mírné, ale zato neobvyklé. Zatímco obecně se onemocnění nejčastěji projevuje zvýšenou teplotou, dušností, vyčerpávajícím kašlem, bolestí kloubů i svalů, bolestmi hlavy a velkou únavou, v případě omikronu se pacienti obvykle potýkají „pouze“ s:

  • únavou,
  • bolestí těla,
  • bolestí hlavy,
  • mírnějším škrábáním v krku,
  • rýmou.

Nemocní touto mutací nemívají problémy s dýchacím ústrojím a ani je netrápí vysoká teplota. S příznaky navíc nebývá nutné nijak zvlášť zápasit. Obvykle se samy od sebe zlepší. U omikronu zpravidla nepředstavují riziko jednotlivé projevy, ale paradoxně jejich snadná záměna za jiné respirační onemocnění, typicky například za chřipku či nachlazení, což pouze nahrává dalšímu šíření viru. U omikronu navíc tak často nedochází ani ke ztrátě čichu a chuti, která se pro onemocnění Covid-19 stala typickým poznávacím znamením. Dobrou zprávou je, že většina nakažených omikronem má jen mírné či nulové příznaky, a tak jeho léčbu zvládne v pohodlí domova.

 Varianta delta může oproti tomu vyvolat:

Na rozdíl od velké části populace nakažené variantou omikron se u lidí, kteří onemocněli deltou, častěji objevily extrémně závažné příznaky. V jejich důsledku vyžadovali pacienti hospitalizaci a léčbu na jednotce intenzivní péče.

Vzhledem k variabilitě příznaků a různě závažným průběhům obou variant představuje jedinou ověřenou metodu pro zjištění, o jakou mutaci se jedná, takzvaný diskriminační PCR test. Porovnáním jeho výsledku se známými variantami laboratoř virus přesně určí. Znalost konkrétní varianty viru je klíčová zejména pro rizikové pacienty. Průběh léčby se u jednotlivých variant totiž může lišit. [3, 4, 5, 6]

Průběh nemoci

Pokud jde o to, jaká mutace může způsobit horší průběh nemoci, jednoznačně vede delta. Právě ta stojí za celou řadou hospitalizací. Neznamená to však, že by byl těžký průběh nemoci podmínkou, mnoho pacientů pociťuje typické příznaky varianty delta, aniž by jejich hospitalizace byla nutná. U dalších probíhá infekce bez příznaků. Oproti variantě alfa je však riziko hospitalizace dvakrát větší, což je důvod, proč má delta také schopnost snadněji zahltit zdravotnický systém. Je ale nutné dodat, že většina pacientů na jednotkách intenzivní péče patří do neočkované části populace.

U varianty omikron je to trochu jinak. Ačkoli je 2-3krát nakažlivější než zmíněná delta, dosavadní zkušenosti ukazují, že většina infikovaných jedinců má pouze mírný průběh nemoci, přičemž zásadní ochranu proti ní poskytuje třetí dávka vakcíny. Díky mírnému průběhu, který v případě omikronu znatelně převažuje, je riziko přehlcení nemocnic podstatně menší. Nebezpečný průběh a případnou hospitalizaci pak může omikron způsobit zejména u rizikové skupiny pacientů. Mezi ty patří zejména pacienti starší 65 let, obézní jedinci a také lidé (zvláště pak starší 55 let) s probíhajícím chronickým onemocněním, jakým je například:

Léčba

Zejména u rizikových pacientů je znalost varianty klíčová. Podle ní se totiž určuje následná léčba. Důležitým zjištěním je především skutečnost, že na mutaci omikron nezabírají monoklonální látky, které hrají podstatnou roli při léčbě varianty delta. V případě těžších průběhů omikronu proto lékaři předepisují antivirotikum molnupiravir, který se podává v tabletkách a pacient jej může užívat i doma. Kromě toho může být pacientům podán také remdesivir v infuzích. Na ty ale musí pacient docházet tři dny po sobě. Pokud varianta viru známá není, řeší se těžší případy podáním kombinace antivirotik a monoklonálních látek.

Pacienti, kteří mají lehký průběh, zvládnou léčbu obou variant doma pomocí volně prodejných léků, jako jsou:

  • léky na horečku (paracetamol, ibuprofen, metamizol, kyselina acetylsalicylová),
  • léky proti dráždivému kašli (Codein, Stoptussin, Sinecod, Ditustat),
  • léky na snadnější vykašlávání (ACC, Bromhexin, Mucosolvan, Ambrobene).

Kromě toho může lékař předepsat některá další léčiva. Vyjma monoklonálních protilátek jsou to například některé léky proti bolesti, kapky do nosu, léky na ředění krve či antibiotika. Ačkoli antibiotická léčba na virová onemocnění nezabírá, nasazuje se na přidružené bakteriální superinfekce, které se u některých pacientů objevují zpravidla ve 2.-3. týdnu nemoci. [9, 10]

Reinfekce

Přestože je prodělání Covidu-19 po nějakou dobu považováno za prevenci další infekce, u omikronu toto pravidlo tak úplně neplatí. Vzhledem k různorodosti této varianty je riziko znovu prodělání nemoci v období po vyléčení oproti delta mutaci výrazně vyšší. To ostatně potvrzuje i fakt, že se tato mutace rychle šířila v populaci JAR s vysokou mírou promořenosti a zároveň i v řadě evropských a amerických států s vysokou proočkovaností. Některé zdroje naznačují, že schopnost mutace omikron „prolomit imunitní bariéru“ je oproti jiným variantám 3-8krát vyšší.

Jedinci s přirozeně získanými protilátkami však automaticky získávají prevenci před závažným průběhem v případě další nákazy. Toto pravidlo ale samozřejmě neplatí ve 100 % případů a nelze se na něj proto spoléhat. [11, 12]

Očkování

Co se týče účinnosti vakcín na současné mutace, lépe si naočkovaní jedinci poradí s variantou delta. Účinnost vakcín však rapidně klesá po 6 měsících, z toho důvodu lékaři doporučují přeočkování posilující dávkou. Publikované studie ukazují, že průměrnou účinnost dvou dávek vakcíny snižuje delta zhruba takto:

  • Pfizer – z 93 % na 88 %,
  • BioNTech – z 93 % na 88 %,
  • Vaxzevria (AstraZeneca) – z 66 % na 60 %.

Omikron díky více než 30 mutacím naopak vykazuje schopnost uniknout imunitě, a to jak té získané očkováním, tak té přirozené, jež je důsledkem prodělání nemoci. Na druhou stranu se očkování ukazuje jako účinná zbraň proti těžkému průběhu onemocnění a případným komplikacím. Odborníci se nicméně domnívají, že budoucí postup bude zahrnovat „vylepšení“ dostupných vakcín.

Za nejsilnější ochranu proti opětovné nákaze omikronem odborníci momentálně považují takzvanou hybridní imunitu. Jinými slovy jsou nejméně ohroženi ti, kteří v minulosti nemoc prodělali a následně dostali alespoň jednu dávku očkování. To samé platí i naopak. [13, 14]

Zdroje: nzip.cz, koronavirus.mdcr.cz, infekce.cz, healthline.com, medicalnewstoday.com

Napsat komentář

Vaše emeilová adresa nebude zveřejněna

top