Deprese: příznaky, léky a přírodní antidepresiva + test

Deprese: test, příznaky, léky i přírodní antidepresiva

Deprese je jednou z nejčastějších duševních poruch, která jednou za život postihuje 15 % populace. V psychiatrických učebnicích se píše, že utrpení při těžké depresi je tak velké, že nemá obdobu v žádném tělesném utrpení. Léčba většinou spočívá v kombinaci léků a psychoterapii. Neléčená deprese může být i smrtelná.

Depresivní onemocnění je i nejdražším neuropsychiatrickým onemocněním. Na rozdíl od ostatních nemocí netvoří největší část výdajů na léčbu duševního onemocnění přímé medicínské (léčiva) a nepřímé medicínské (platy zdravotníků, nemocniční služby apod.) náklady, ale jsou to především nepřímé náklady, které vznikají v důsledku ztráty pracovní schopnosti a možnosti výdělku, nutnosti výplaty důchodů a dalších sociálních dávek.

Obsah článku:

Test na deprese

Zde si můžete snadno otestovat, zda trpíte depresí – Test na deprese.

Pocity v depresi

„Jako by se pomalu stmívalo. Ta nemoc vás zahltí a ponoří do něčeho, co není ani smutek, ani zármutek. Je to jen černota. Je těžké přijmout fakt, že nikdo, kdo to nezažil, vás nemůže pochopit. Je to nesdělitelné. Je to porucha prožívání,“ říká neurolog David, který trpí periodickou depresí.

„Jde to pomalinku… První ztratíte vůli, nemůžete si nijak pomoct. A ještě máte černé svědomí z toho, že to nemůžete změnit. Vleče se to týdny. Jdete spát, ale ráno to je ještě horší. Sebevražedné myšlenky se nad vámi vznášejí jako motýl a vy se tomu bojíte naslouchat, ale nezaženete je.“

Skutečná deprese je nemoc, která se nedá ovládat vůlí. Člověku, kterého postihne, je zbytečné říkat: „Vzchop se!“ a snažit se jej rozveselovat. Deprese je stav, který trvá nejméně 14 dní bez jakéhokoliv průběžného zlepšení, častěji však i několik měsíců.

Světová zdravotnická organizace považuje deprese za jednu z nejčastějších příčin pracovní neschopnosti.

Různými formami této nemoci trpí podle psychiatra Cyrila Höschla přibližně 3 % české populace (300 000 lidí). Alespoň jednou za život postihne tato nemoc celých 15 % populace (1,5 milionu). Odborníci předpokládají, že tato čísla jsou všude na světě obdobná.

Pokud se deprese léčí, pak se rychle dostavuje zlepšení, pokud však nemocný odbornou pomoc nevyhledá, choroba mu nesmírně znepříjemňuje život a může být i smrtelná. Velká část lidí trpících tzv. velkou depresí totiž pomýšlí na sebevraždu a 10-15 % z nich ji spáchá.

Příznaky deprese

  • skleslá nálada
  • snížení energie a aktivity
  • zhoršení schopnosti radovat se
  • pokles zájmů
  • poruchy koncentrace
  • značná unavitelnost i po nepatrné námaze
  • snížení sebevědomí
  • pocity viny a bezcennosti
  • pesimistický pohled do budoucnosti
  • poruchy spánku
  • snížená chuť k jídlu
  • hmotnostní úbytek
  • pokles sexuálního zájmu
  • myšlenky na sebevraždu
  • úzkost a psychomotorický neklid

Smutná nálada nevyplývá ze zevních okolností nemocného a je dlouhodobě stabilní.

Typické je pravidelné zhoršení nálady brzy ráno, navazující na nespavost ranního typu. Tehdy bývá pacient schopen večer usnout, ale budí se ještě v nočních hodinách a nespí až do rána.

Dalším častým příznakem deprese je úzkost a psychomotorický neklid. Nezřídka se deprese projevuje tělesnými obtížemi: pocitem sevření na hrudi, pocitem neklidných nohou, bušením srdce při úzkosti a nejrůznějšími bolestmi bez odpovídajícího organického podkladu.

U nejtěžších forem deprese mohou být přítomny psychotické příznaky v podobě halucinací, bludů nebo depresivního stuporu. Obsah halucinací a bludů je typicky v souladu s emočním nastavením pacienta.

Druhy deprese

Klinická deprese

Jedná se o základní „lehčí“ projev deprese. Tedy deprese je dostatečně závažná, aby se řešila klinicky, například léky, přesto se nejedná o nejzávažnější projev.

Nemocný nemá chuť k jídlu, nebo ji naopak má zvýšenou, uzavírá se do sebe, rychle ztrácí energii a nemá o nic zájem.

Psychosomatická deprese

V některých případech doprovázejí depresi psychosomatické potíže. Nejčastěji se jedná o poruchy spánku, nepříjemné sny, bolesti hlavy, kloubů, zad, žaludku i srdce, trávící potíže, závratě nebo dýchací potíže.

Symptomatická deprese

Jedná se o projev deprese, který však depresí není. Může jít o vedlejší projev otravy, nádoru, epilepsie nebo demence. Nezlepší se, dokud není vyléčena primární příčina.

Sezónní deprese

Jak název napovídá, přichází tento druh deprese v určitých ročních obdobích, a člověku se většinou vrací každoročně. Nejčastěji se sezónní deprese projevuje v zimě.

Sezonní afektivní poruchu je možné mírnit terapií světlem, které stimuluje produkci neurotransmiterů jako je právě serotonin. U těch, kteří trpí těžší formou poruchy, ale tato terapie nestačí. Musí se kombinovat s další léčbou. Jako doplňková terapie může být podáván tryptofan, což je aminokyselina, kterou si lidské tělo přemění v serotonin.

Larvovaná deprese

Larvovaná deprese se projevuje jiným zdravotním problémem (například velikou bolestí zad, žaludeční problémy, aj.), nedochází ale k jiným projevům deprese. Nemocný zjistí, že se jednalo o depresivní onemocnění, jakmile není žádná fyziologická příčina jejich onemocnění, a když fyzické problémy zmizí po nasazení antidepresiv.

Reaktivní deprese

Jedná se o přímou reakci na traumatické, náročné, stresové a celkově obtížné životní období.

Reaktivní deprese často nastupuje hned po traumatu, nebo do jednoho měsíce. Nejčastějším spouštěčem bývá úmrtí blízkého člověka, může se ale jednat o ztrátu něčeho jiného – práce, vztahu, majetku či snů.

Obvykle trvá zhruba 13 měsíců.

Endogenní deprese

Takzvaná velká „pravá“ deprese. Jedná se o nejčastější formu této nemoci. Přijde do života náhle, bez zjevné příčiny. Je způsobena nevyváženým chemickým prostředím v mozku, které je potřeba upravovat pomocí léků.

Úzkostně depresivní porucha

U úzkostně depresivní poruchy se projevují příznaky deprese i úzkosti.

Objevují se tedy pocity strachu a nervozity, nemocný má problémy se spaním, nízké sebevědomí a věčné očekávání nejhoršího. Za život jí trpí asi 4 % populace a má horší průběh, a tedy i prognózu, než když jsou tyto dvě onemocnění samostatně, zvyšuje se také pravděpodobnost pokusu o sebevraždu.

Mezi nejčastější příčiny tohoto onemocnění patří dědičnost, nevyrovnanost neurotransmiterů v mozku, prožité trauma a stres.

Deprese v těhotenství

Ženy mohou onemocnět psychickou poruchou v těhotenství nebo mohou být léčeny pro psychické onemocnění dlouhodobě, před plánovaným (nebo neplánovaným) těhotenstvím.

Prevalence deprese v těhotenství je přibližně 10 %, prevalence depresivních příznaků až 20 %. Náchylnější jsou ženy mladší nebo naopak ženy po 35. roce, s omezenou sociální podporou, bez partnera, s ambivalentními pocity ohledně gravidity, ženy bílé rasy, ženy s předchozími třemi a více porody.

Vyšší riziko nacházíme dále u žen, které měly deprese ještě před těhotenstvím.

K depresi v těhotenství je nutné přistupovat vysoce individuálně. Na jedné straně je třeba zvážit rizika, která mohou mít psychofarmaka pro plod, na druhé straně negativní následky neléčené psychické poruchy.

Pokud jste těhotná, a trpíte depresí, doporučuje se navštívit lékaře.

Poporodní deprese

Poporodní deprese je nejčastější běžně nepoznaná komplikace porodu a objevuje se u jedné ze sedmi žen po porodu.

I když konvenční léčba farmaky a psychoterapií je účinná, přirozenou alternativou, kterou by mohla využít řada žen, zvláště těch, které chtějí kojit, jsou syntetické formy přirozeně se vyskytujícího estrogenu.

Vyplývá to z faktu, že poporodní deprese se vyskytuje v kontextu se snížením hladin estrogenů. Poporodní deprese – podobně jako perimenopauzální deprese – je považována za deregulaci nálady související s hormonálními změnami.

Deprese v menopauze

V období kolem menopauzy dochází ke změnám hladin estrogenů a progesteronů s následným obdobím nedostatku estrogenů. Toto je spojeno se zvýšeným rizikem rozvoje deprese, zvláště u žen s předchozími depresivními epizodami.

V řadě otevřených, ale i některých kontrolovaných studií byla potvrzena účinnost estrogenové substituční terapie, tedy náhrada chybějících hormonů v léčbě deprese u postmenopauzálních žen.

Deprese v dospívání

Deprese v dospívání se vyskytuje poměrně často, je však mnohem častěji spojována s poruchami chování, agresivitou a různými somatickými stesky.

Přesto mají adolescenti podobné příznaky jako dospělí: nedokáží se radovat, mají nízké sebevědomí, trpí pocity viny, mají smutnou až zoufalou náladu (s myšlenkami na smrt), jsou podráždění, osamocení, sociálně izolovaní, někdy agresívní, neklidní až hyperaktivní, jindy unavení, tišší, pomalí s mnoha somatickými nebo vegetativními příznaky.

U adolescentů se častěji, než u dospělých objevují pocity nudy, předrážděnost, histrionské a riskantní chování, anxieta spojená s nadměrnou konzumací alkoholu nebo drog. Více jsou přítomny pocity viny kvůli vlastní nedostatečnosti.

Pro depresivní dospívající je typické rychlé střídání apatie a lhostejnosti s mnohomluvností a překotným navazováním nových kontaktů bez adekvátní citové vazby.

Rezistentní deprese

Terapeuticky rezistentní deprese je zpravidla definována jako epizoda deprese, jež neodpovídá na jeden, ale častěji právě na dva a více adekvátních terapeutických pokusů, a postihuje 15 procent až jednu třetinu depresivních pacientů.

Při nedostatečné terapeutické odpovědi je třeba vyhodnotit dávku a délku léčby, znovu prošetřit diagnózu, zjistit adherenci, případně stanovit hladiny farmak v plazmě nebo provést genotypizaci (identifikaci rychlých a pomalých metabolizérů) a zvážit další faktory ovlivňující odpověď (komorbidita, nežádoucí účinky).

Jako nejefektivnější se u rezistentní deprese jeví elektrokonvulzivní terapie (ECT), která je jinak i léčbou volby u těžké psychotické deprese, deprese se stuporem, s odmítáním potravy, vysokým rizikem suicidia nebo u pacientů s předchozí anamnézou odpovědi na ECT.

Jak se zbavit deprese – léčba deprese

Léčba deprese spočívá především ve dvou oblastech. První je biologická léčba, tedy léčba léky (farmakoterapie).

Druhou je psychoterapie, které může být kognitivně-behaviorální nebo interpersonální.

Biologická léčba deprese

V léčbě deprese máme ale k dispozici celou řadu účinných a relativně bezpečných antidepresiv, která primárně zvyšují na synaptických spojeních dostupnost a obrat neurotransmiterů, které mají klíčovou úlohu při ovlivnění nálady: noradrenalinu, serotoninu a dopaminu.

Fáze farmakoterapie

  1. Akutní léčba

Cílem je, co nejrychleji odstranit příznaky deprese a plně obnovit normální funkční schopnosti, tedy dosáhnout plné remise. Snažíme se poskytnout emoční podporu (nekritizujeme, nemoralizujeme ani nebagatelizujeme potíže), na kterou navazuje psychoedukace pacienta i jeho rodiny a blízkých.

  1. Léčba udržovací

Cílem je udržet remisi. Léčba by měla trvat 4-6 měsíců po odeznění akutních příznaků deprese (tato doba se odvíjí od průměrného trvání neléčené deprese). Významné je informovat nemocného o nutnosti brát antidepresiva, i když příznaky odezněly.

  1. Léčba preventivní

Cíl je zabránit návratu deprese. Zvažujeme ji u rizikových nemocných (tři prodělané epizody v posledních 5 letech, závažná deprese se sebevražedným pokusem, psychotická forma, komorbidita, rezistence na léčbu). U neléčených depresí je riziko návratu depresivní symptomatologie 2-3x vyšší než u léčené deprese. Léčba preventivní může být celoživotní.

Antidepresiva

Antidepresiva (AD) jsou léky působící na patologicky pokleslou náladu a další příznaky depresivního syndromu. V současné době máme k dispozici více než 40 AD různých skupin s různými mechanismy účinku a farmakokinetickými parametry.

Přírodní antidepresiva

Pokud jste vůči antidepresivům skeptičtí, nebo si myslíte, že máte pouze mírnou depresi, stačí sáhnout po „přírodních antidepresivech“. Těmi mohou být bylinky, látky obsažené v jídle, nebo aktivity.

Bylinky proti depresi

Mezi nejlepší bylinky proti depresi patří třezalka, ta uklidňuje nervy, neměla by se ale užívat současně s antidepresivy, antikoncepcí ani antibiotiky. Při nervozitě či špatné koncentraci vám pomůže bazalka v jakékoliv podobě. Heřmánek vám povzbudí chuť k jídlu, a také vás uklidní. Při depresích i stresu pomáhá levandule. Při nespavosti a nervových chorobách se používá kozlík lékařský.

Další přírodní antidepresiva:

  • Hudba
  • Relaxační koupel
  • Masáž
  • Aromaterapie
  • Dobrá čokoláda
  • Avokádo
  • Ovoce
  • Ořechy (především kešu a vlašské)
  • Ústřice

Cvičení, které pomáhá na depresi:

  • Běh
  • Jóga
  • Tanec
  • Popřípadě nekontaktní bojové sporty

Antidepresiva bez předpisu

Mezi takzvaná registrovaná antidepresiva, která jsou volně prodejná, patří mnoho léků. Zeptejte se na doporučení svého lékárníka, nebo můžete sáhnout po těchto lécích:

Tricyklická antidepresiva

Taktéž antidepresiva I. Generace.

Kromě základního mechanismu zvýšení dostupnosti serotoninu a noradrenalinu inhibicí jejich zpětného vychytávání, blokují ještě některé receptorové systémy (muskarinové, histaminové, adrenergní) a od toho se odvíjí jejich nežádoucí vedlejší účinky. Nejznámějšími dodnes používanými zástupci jsou např. amitriptylin, imipramin, klomipramin, dosulepin, dibenzepin.

Psychoterapie

Kognitivně behaviorální

Behaviorální komponenta vychází z teorie učení a pracuje s principy klasického podmiňování. Kognitivní metody modifikují vnímání, pozornost, paměť a hodnocení. Cílem je změna chování pacienta ve smyslu lepšího řešení problémů.

Existuje velké množství behaviorálních metod (tréninkové programy ke zlepšení sociální kompetence, metody sebekontroly a konfrontace s podnětem atd.) a také vypracované programy pro léčbu určitých poruch (např. fobie, nutkavé poruchy, somatoformní poruchy, sexuální poruchy). Účinnost metod kognitivně-behaviorální terapie je výzkumy dobře doložena.

Interpersonální psychoterapie

Jedná se o metodu, která je zaměřena na změnu mezilidských vztahů a je orientována na problém.

Metoda je koncipována jako krátkodobá léčba a je časově omezena. Teoreticky zaujímá interpersonální psychoterapie zvláštní postavení, protože je založena na specifických jevech pro určitou nemoc.


Převzato z odborných článků, publikovaných na zdravi.euro.cz

Zdroje:

  1. Deprese a její léčba – Doc. MUDr. Ladislav Hosák, Ph.D. Univerzita Karlova v Praze, LF a FN v Hradci Králové, Psychiatrická klinika. e-mail: hosak@lfhk.cuni.cz

  2. Psychické problémy těhotných a jejich léčbaProf. MUDr. Eva Češková, CSc., MUDr. Michaela Vrzalová, Masarykova univerzita – CEITEC, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno, Psychiatrická klinika e-mail: eceskova@fnbrno

  3. Deprese a antidepresiva v průběhu života ženyProf. MUDr. Eva Češková, CSc. Masarykova univerzita, Lékařská fakulta a Fakultní nemocnice Brno, Psychiatrická klinika CEITEC – MU (Středoevropský technologický institut – Masarykova univerzita)

  4. Adolescentní psychiatrie – MUDr. Pavla Hellerová

  5. Možnosti léčby deprese – Doc. MUDr. Eva Růžičková,CSc. Univerzita Karlova v Praze,Všeobecná fakultní nemocnice a 1.lékařská fakulta,Oční klinika Masarykova univerzita,Lékařská fakulta a Fakultní nemocnice Brno,Psychiatrická klinika e-mail: eceskova@fnbrno.cz

  6. Deprese útočíLenka Nejezchlebová

Deprese: příznaky, léky a přírodní antidepresiva + test

Napsat komentář

Your email address will not be published.

top