Hluchavka se používá k léčbě křečí a menstruačních potíží. Mnozí ji ale považují za plevel

Hluchavka

Zdroj: Pixabay

Na první pohled sice připomínají kopřivy, ale o jejich listy se nikdy nespálíte. Navíc se díky barevným květům někdy vysazují na zahrádky jako okrasné rostliny, což u kopřiv není zrovna pravidlem. Řeč je o léčivkách známých jako hluchavky, jejichž listy i květy lidé s příchodem jara sbírají hlavně pro výrobu zdravých čajů nebo léčivých obkladů. Mohou se ovšem stát i základem chutných salátů či nádivek.

Co je hluchavka?

Pod názvem hluchavka (Lamium) se ukrývá rod krytosemenných rostlin, který se podobně jako třeba mateřídouška, máta, levandule, bazalka nebo šalvěj řadí do čeledi hluchavkovité (Lamiaceae). Jde o jednoleté, dvouleté nebo vytrvalé byliny, z nichž některé dorůstají pouze do výšky 10-30 cm, ale jiné mohou být klidně až 80 cm vysoké.

Na první pohled se hluchavky podobají kopřivám. Na rozdíl od nich ovšem nemají žahavé chlupy, kontakt s nimi člověka nepálí, a jsou tedy „hluché“, od čehož je odvozeno pojmenování hluchavka (anglicky dead nettle). Jejich jednoduché řapíkaté listy pak při rozemnutí mezi prsty vydávají typickou vůni, mohou být srdčité, ledvinovité, vejčité či kopinaté, na okrajích bývají vroubkované či pilovité a jsou zároveň i lehce chlupaté.

Květy hluchavek, které mohou mít bílou, růžovou, purpurovou či fialovou barvu, jsou uspořádané v lichopřeslenech. Vyrůstají z paždí listenů, které svým tvarem na první pohled připomínají listy, ale mohou být nahloučeny také přímo na vrcholu lodyhy. Zatímco jejich kalich bývá trubkovitý nebo zvonkovitý, koruna zaujme svým dvoupyským tvarem. Plodem jsou pak tvrdky s olejnatým masíčkem.

Hluchavky se rozšiřují semeny, o což se poměrně často starají mravenci, ale i větvením plazivých stonků. Jejich květy obvykle opylují různé druhy hmyzu, což je důležité hlavně z ekologického hlediska. U daného rostlinného rodu se nicméně vyskytuje také kleistogamie neboli samoopylení (samosprašnost), kdy dojde k opylení přenesením vlastního pylu z prašníku na bliznu. [1, 2, 3]

Jaké má hluchavka druhy?

Rod hluchavka dohromady zahrnuje více než 40 různých druhů rostlin, s nimiž se můžete setkat hlavně v rámci mírného a subtropického pásu. Konkrétní počet se pak liší dle botanického pojetí, přičemž někteří uvádějí, že na světě existuje téměř 60 druhů hluchavek. Na našem území se k nejznámějším řadí tyto druhy:

  • hluchavka bílá,
  • hluchavka nachová,
  • hluchavka skvrnitá,
  • hluchavka objímavá,
  • hluchavka pižmová,
  • hluchavka prostřední,
  • hluchavka šalvějová,
  • hluchavka zkřížená.

Ve světových zdrojích je rod hluchavka většinou chápán široce, což znamená, že zahrnuje také zástupce rodu pitulník (Galeobdolon). Například pitulník žlutý (Galeobdolon luteum) tak bývá někdy označován také jako hluchavka žlutá (Lamium galeobdolon) nebo hluchavka pitulník. U nás se naopak preferuje rozdělení rostlin do dvou samostatných rodů, jelikož vykazují nápadné morfologické odlišnosti a navíc se liší také látky v nich obsažené. [4]

Kde rostou hluchavky?

Původní domovinou hluchavek byla v minulosti některá území Evropy, Asie a severní Ameriky. Určité druhy ovšem pronikly jako plevelné rostliny do mírných a subtropických oblastí po celém světě, takže se dnes vyskytují prakticky v celé Eurasii, v Africe, ale i v Severní a Jižní Americe. V české přírodě byly původní čtyři různé druhy, ale další zde na některých místech zplaňují.

Zatímco na některé druhy, jako je hluchavka skvrnitá či hluchavka šalvějová, můžete narazit hlavně ve světlejších vlhčích lesích a křovinách, jiné se vyskytují spíše na antropogenních stanovištích, kam patří rumiště, komposty, navážky, skládky, okraje parků, okraje cest nebo příkopy. V podobě plevele se s nimi ovšem setkáte také na polích nebo v zahradách kolem rodinných domů a rostou také na vysokohorských prostranstvích, na lesních skalkách a sutích. [5, 6]

Hluchavka bílá

Jedním z nejznámějších druhů, který běžně roste také na našich loukách nebo v lesích, je hluchavka bílá (Lamium album). Jde o vytrvalou bylinu dorůstající zhruba do výšky 30-50 cm, pro niž se vžilo také označení hluchá kopřiva, hluchavinka, mrtvá kopřiva, včelí doušek, planá bazilika nebo třeba jasnota bílá. Patří mezi plevelné druhy, ale mezi lidmi si našla využití také jako oblíbená léčivka.

Lodyha hluchavky bílé je nevětvená, čtyřhranná a v mládí pýřitá, později však pýří ztrácí a její zbarvení se mění na jemně fialové. Vstřícné a jemně chlupaté listy mají špičatou vejčitou čepel, která bývá u řapíku srdčitě vykrojená, jsou zhruba 3 cm dlouhé a jejich okraje jsou hrubě pilovité. Bílé či nažloutlé květy se objevují v lichopřeslenech, konkrétně pak v úžlabí horních listů. Rozkvétají postupně odspodu nahoru a mají příjemnou medovou vůni. Plodem jsou 4 černé tvrdky.

Co se týče výskytu hluchavky bílé, jde o plevelnou rostlinu, se kterou se můžete setkat prakticky po celé Evropě (tedy od Irska přes Skandinávii, Pobaltí a evropskou část Ruska až po sever Španělska, Itálie, Balkánského poloostrova a Ukrajinu). Kromě toho však roste také v Asii, v severní Africe a zavlečena byla i do Severní Ameriky. U nás roste na těchto místech:

  • v lesích a křovinách,
  • v příkopech a kolem cest,
  • na rumištích,
  • na skládkách,
  • na kompostech,
  • v zanedbaných zahradách.

Jelikož se hluchavka bílá vyskytuje téměř všude, není problém si její květy nebo listy natrhat, ale pokud zrovna není dostupná, můžete bylinu v sušené podobě zakoupit také v lékárně. Kvete od dubna do listopadu a typicky se za suchého počasí sbírají bílé pyskaté koruny bez kalichů, které je nutné jemně vytrhávat, protože se nesmí pomačkat. Natrhat si ovšem můžete i celou nať. [7, 8, 9, 10]

Hluchavka nachová

Dalším zástupcem rodu hluchavka, který je na našem území hojně rozšířený, je hluchavka nachová (Lamium purpureum). O podobnosti s kopřivou svědčí další používané názvy, jako je mrtvá kopřiva či hluchá kopřiva (stejně jako v případě hluchavky bílé), ale setkat se můžete i s dalšími pojmenováními, kam patří třeba medulka, medůvka, hluchavka krvavá nebo jasnota krvavá.

Pokud jde o to, jak hluchavka nachová vypadá, lodyha této jednoleté nebo dvouleté byliny je čtyřhranná, načervenalá, vystoupavá a větvená od báze. Dosahuje zhruba do výšky 10-30 cm, přičemž listy bývají nahloučené spíše v horní části. Jejich tvar je vejčitě srdčitý, jsou měkce chlupaté, řapíkaté a na okrajích vroubkované. Květy uspořádané v lichopřeslenech vyrůstají v úžlabí horních listů a mají růžově purpurové zbarvení (vzácněji bílé s fialovými prašníky). Plodem jsou pak šedé tvrdky.

Původním místem výskytu hluchavky nachové je západní Asie, odkud byla rostlina později zavlečena také na další území. Dnes se tedy vyskytuje nejen v Asii, ale také v Evropě, na severu Afriky i v Severní a Jižní Americe. Kromě toho se pak objevila také v Makaronésii (Azorské a Kanárské ostrovy). Doba květu přitom závisí na nadmořské výšce, ale uvádí se zhruba od dubna do září (někdy od března do října nebo od května do září).

Jelikož se hluchavka nachová na českém území velice snadno šíří, někteří lidé ji považují za plevelnou rostlinu. Objevuje se hlavně na vlhčích až vysýchavých půdách, které jsou dostatečně bohaté na minerály, přičemž nejčastěji roste na kompostech, na polích, v zahradách nebo třeba na skládkách a rumištích. Najdete ji přitom prakticky všude, tedy od nížin až k podhorským oblastem. [11, 12, 13]

Hluchavka skvrnitá

Hojně rozšířeným druhem v české květeně je také hluchavka skvrnitá (Lamium maculatum), což je trvalka s kořenujícími výběžky, která dosahuje až do výšky půl metru. Má čtyřhrannou, vystoupavou, často fialově naběhlou lodyhu. Listy jsou řapíkaté, vstřícné, trojúhelníkovitě vejčité až srdčitě kopinaté, vroubkované a mohou mít uprostřed bělavé skvrny.

V hustých lichopřeslenech pak na hluchavce skvrnité vyrůstají velké květy růžovo fialové barvy (vzácněji bílé), přičemž prostřední cíp dolního pysku korunní trubky mívá typickou fialovo-bílou kresbu. Květy se nejčastěji objevují od dubna do září, ale ve vhodných podmínkách může tato bylina kvést prakticky po celý rok. Jejími plody jsou zelené tvrdky.

Na první pohled může hluchavka skvrnitá připomínat hluchavku nachovou. Od této příbuzné byliny se nicméně liší vzrůstem, velikostí a zbarvením jednotlivých květů i rozložením lichopřeslenů, které je v tomto případě pravidelnější (nejsou nahloučené na vrcholu lodyhy). Ozdobné kultivary tohoto druhu, jako je Aureum, Beacon Silver či White Nancy, se někdy dokonce pěstují na zahradách.

Co se týče rozšíření, hluchavka skvrnitá roste ve střední, jižní a východní Evropě až po Ural, ale na západě kontinentu je spíše vzácná. Sem tam se vyskytuje také v Malé Asii, na Kavkaze, v Íránu či na Altaji, přičemž lidmi byla zavlečena také na další místa, jako je Severní Amerika nebo severní Afrika. Typickým místem výskytu jsou lužní lesy, vlhčí křovinaté lemy a oblasti nedaleko potoků. [14, 15]

Hluchavka objímavá

Poměrně známým druhem je také hluchavka objímavá (Lamium amplexicaule), což je jednoletá plevelná bylina, která se vyskytuje v mírném a subtropickém pásmu. Areál jejího rozšíření sahá od Evropy přes jihozápadní a střední Asii až po Koreu a Japonsko. Roste však i na dalších místech, jako je Indie, Pákistán nebo severní Afrika, přičemž spolu s polními plodinami byla zanesena také do Severní a Jižní Ameriky či do Austrálie.

Hluchavka objímavá je jednoletá až ozimá bylina s mírně vystoupavou lodyhou, která dosahuje maximálně výšky 25 cm (ale spíše bývá nižší). Je čtyřhranná, zelená či lehce fialová a již od báze poměrně hustě větvená. Zatímco ve spodní části mají vstřícné listy dlouhé řapíky, nahoře jsou objímavé. Jejich čepele jsou srdčité či ledvinovité, hrubě vroubkované, na vrcholu tupé, žilnaté a roztroušeně chlupaté.

Květy hluchavky objímavé vyrůstající v lichopřeslenech z paždí listenů jsou růžové nebo purpurové. Kromě toho se pak u daného druhu často vyskytují také drobné, kleistogamické květy, které se neotvírají a opylují se vlastním pylem. Rostliny vykvétají po celou vegetační sezonu (od března do září až listopadu). Plody se pak vyvíjejí ve vytrvalém kalichu, a když dozrají, rozdělí se na čtyři šedohnědé, bíle skvrnité tvrdky ve tvaru pyramidy.

V České republice je hluchavka objímavá poměrně hojně zastoupeným druhem. Setkat se s ní můžete prakticky na celém území našeho státu, ale častěji roste v nižších polohách. Objevuje se hlavně na sušších, slunných stanovištích s kyprou a výhřevnou půdou. Narazit tak na ni můžete třeba na zahradách, na polích, na vinicích a chmelnicích, na kamenitých stráních, na kompostech nebo na rumištích. [16, 17, 18]

Obsažené látky

Hluchavky se vyznačují tím, že jejich květy a listy obsahují řadu zdraví prospěšných látek, díky čemuž se staly součástí lidového léčitelství. Květy například obsahují třísloviny, silice, antioxidanty, flavonové glykosidy, cholin, kyselé saponiny, isokvercetin nebo biogenní aminy histamin, tyramin a metylamin. Nať tolik z uvedených látek neobsahuje, ale na rozdíl od květů jsou v ní navíc zahrnuty také některé minerály (železo, vápník, zinek, křemík) nebo stopové prvky. [19, 20, 21]

Jaké má hluchavka účinky?

Některé druhy hluchavek se v lidovém léčitelství používají již od starověku a zmínky o jejich účincích tak můžeme najít třeba v dílech Plinia a Dioskorida. Jde konkrétně o hluchavku bílou nebo o hluchavku nachovou, přičemž pro domácí využití lidé tyto rostliny často zaměňují, jelikož obsahují stejné účinné látky. Používají se pak v podobě čaje, ale také zevně.

Nálev z hluchavek působí protizánětlivě a má zklidňující účinky. Pacienti ho často používají pro podporu odkašlávání při různých zdravotních obtížích, které zahrnují záněty horních cest dýchacích nebo třeba chronickou bronchitidu. Kromě toho ale pomáhá také lidem, kteří se potýkají s bolestí v krku či faryngitidou, a čaj z hluchavky někdy užívají i jedinci trpící nespavostí.

Vzhledem k tomu, že konzumace hluchavky podporuje správnou činnost střev, může mít pozitivní vliv na trávení a pravidelnou stolici. Lidé ji proto užívají třeba ve chvíli, kdy se u nich rozvinou žaludeční nebo střevní potíže (někdy se doporučuje při průjmových onemocněních). Kromě toho také podporuje vylučování vody z lidského organismu (má diuretické účinky) a užívá se při chorobách močových cest.

Účinky hluchavky na lidský organismus se ovšem mohou lišit také v rámci jednotlivých pohlaví. Zatímco u mužů příznivě ovlivňuje prostatu a usnadňuje jim močení a u žen se používá hlavně v případě menstruačních problémů. Posiluje totiž dělohu, pomáhá při zánětu vaječníků a může zastavit bílý výtok, který často trápí mladé ženy. Kromě toho tlumí křeče, reguluje dlouhotrvající, silnou a bolestivou menstruaci, ale může mít pozitivní vliv i během klimakteria.

Co se týče vnějšího využití, zde si lidé oblíbili hlavně různé obklady a koupele. Hluchavka má v této podobě hojivé účinky, snižuje dráždivost a překrvuje kůži, což se hodí třeba při léčbě popálenin, mokvavých ran, hemoroidů, mykotických obtíží, akné či ekzému. Pro přípravu koupelí pak nejlépe poslouží horký macerát (používá se i hluchavková nať), který stačí nalít do připravené vody. [22, 23, 24, 25, 26]

Využití hluchavek

Hluchavky se nejčastěji sbírají pro jejich léčivé účinky. Sběr květů je nicméně poměrně pracnou záležitostí, jelikož jsou malé a usušením výrazně klesá jejich hmotnost. Někteří pak dokonce konzumují sladký nektar z květů přímo v přírodě, ale obvykle se přidávají spíše do různých čajových směsí, které hluchavka částečně osladí a učiní je tak pro člověka příjemnějšími.

Kromě toho se pak dají sbírat také listy a nať, které obsahují řadu prospěšných živin. Díky tomu se bez usušení používají třeba pro přípravu zeleninových a bylinkových salátů a stejně jako listy mladých kopřiv se přidávají do různých nádivek, polévek či omáček. Mimo jiné se pak z hluchavek připravují různé obklady a koupele.

Co se týče dalšího využití, některé hluchavky se díky ozdobným listům a květům řadí k rostlinám, které si zahrádkáři vysazují pro jejich okrasnou funkci. Jiné (například hluchavka objímavá) naopak utlačují mladé obilniny i vytrvalé pícniny, zaplevelují zeleninové porosty a okopaniny a rostou tak hojně, že je lidé považují za nepříjemný plevel.

Semena hluchavek mohou dobře posloužit jako zdroj obživy různých drobných zvířat a mladé rostliny se často stávají potravou domácích býložravců. Hluchavka bílá i hluchavka nachová se pak řadí mezi byliny významné pro včelaře. Od jara až do podzimu totiž poskytují včelám poměrně velké množství nektaru s vysokým obsahem sacharózy a pylu, který se sbírá ve žlutých, nachových nebo načervenalých rouskách. Hluchavky jsou navíc dobrým zdrojem podněcovací a jarní snůšky včel. [27, 28, 29, 30]

Zdroje: ncbi.nlm.nih.gov, webmd.com, botany.cz, kvetenacr.cz, bylinkyprovsechny.cz

Jak vypadá hluchavka?

Hluchavka (Lamium) je rod krytosemenných rostlin z čeledi hluchavkovité. Zahrnuje jednoleté, dvouleté a vytrvalé byliny, z nichž některé dosahují do výšky 10-30 cm, ale jiné mohou být až 80 cm vysoké. Na první pohled se podobají kopřivám, ale nepálí. Jejich jednoduché řapíkaté listy při rozemnutí mezi prsty vydávají specifickou vůni, květy mohou mít bílou, růžovou, purpurovou či fialovou barvu a plodem jsou tvrdky.

Jaké druhy hluchavek u nás rostou?

Rod hluchavka zahrnuje více než 40 různých druhů, ale někteří do něj řadí i rostliny, které se v našem pojetí řadí do rodu pitulník. Mezi nejznámější druhy, s nimiž se můžete setkat i na území České republiky, patří především hluchavka bílá, hluchavka nachová, hluchavka skvrnitá a hluchavka objímavá. Na některých místech pak roste i hluchavka pižmová, hluchavka prostřední, hluchavka šalvějová či hluchavka zkřížená.

Jaké má hluchavka účinky na zdraví?

Květy a listy hluchavek obsahují řadu zdraví prospěšných látek, a proto si tyto rostliny našly využití v lidovém léčitelství. Nálev z hluchavek působí protizánětlivě a pacienti ho pijí pro podporu odkašlávání. Pomáhá při léčbě zánětů horních dýchacích cest, zmírňuje bolest v krku a podporuje správnou činnost střev. U mužů příznivě ovlivňuje prostatu, u žen se používá při menstruačních potížích. Tlumí křeče, ulevuje při zánětu, reguluje krvácení a pomáhá při klimakteriu.

K čemu se hluchavky používají?

Květy hluchavek se nejčastěji přidávají do léčivých čajových směsí, které pomáhají osladit. Listy i nať se pak mohou stát základem léčivých obkladů a koupelí, přidávají se do zeleninových a bylinkových salátů, ale mohou posloužit také jako přísada do dalších pokrmů, jako jsou nádivky, polévky nebo omáčky. Některé druhy zahrádkáři vysazují pro okrasnou funkci, jiné se mohou stát potravou pro zvířata a hluchavka bílá s hluchavkou nachovou jsou významné pro včelaře.

Napsat komentář

Vaše emeilová adresa nebude zveřejněna

top