Hysteroskopie se dnes provádí hlavně ambulantně. Jak endoskopické vyšetření dělohy probíhá?

Hysteroskopie

Zdroj: Depositphotos

Pokud při pravidelné gynekologické prohlídce ošetřující lékař zaznamená jakékoliv neobvyklé změny, pravděpodobně vás odešle na hysteroskopii. Jde o vyšetření, pomocí kterého je možné pečlivě prozkoumat děložní dutinu a odebrat vzorek tkáně pro histologické testy. Zároveň v jeho průběhu může lékař operativně odstranit srůsty, polypy nebo myomy.

Co je hysteroskopie?

Jedná se o moderní endoskopickou vyšetřovací metodu, díky které lékaři mohou důkladně prohlédnout děložní hrdlo a děložní dutinu. Provádí se pomocí speciálního optického přístroje, kterému říkáme hysteroskop. Na rozdíl od kyretáže, což je odběr materiálu prováděný naslepo, tedy lékař ihned vidí nález v děloze. Zároveň může odebrat vzorek tkáně nebo vykonat drobný operační zákrok.

Diagnostická hysteroskopie se provádí především ve chvíli, kdy klasické gynekologické vyšetření vyvolá podezření na jakékoliv změny v děložní tkáni, které je nutné blíže prozkoumat, určit jejich příčinu a zvolit nejlepší formu léčby. V takové situaci lékař odebere vzorek tkáně, který následně odešle na histologický rozbor. Další postup se pak odvíjí od jeho výsledků.

Operační hysteroskopie je pak zaměřená přímo na léčbu zdravotního problému. Díky této metodě je totiž možné vykonat drobné chirurgické zákroky, jako je například odstranění myomu nebo polypů, které mohou bránit v otěhotnění, rozrušení menších srůstů, odstranění přepážky, která rozděluje děložní dutinu, nebo odstranění cizího tělesa (tím může být například nitroděložní tělísko). [1, 2, 3]

Indikace k hysteroskopii

Jedním z nejčastějších důvodů, proč lékaři k hysteroskopii přistupují, je nepravidelné krvácení z dělohy, které nereaguje na hormonální léčbu a nemá jasnou příčinu. Dále je toto vyšetření vhodné při podezření na jakékoliv patologie dělohy, ale používá se i ve chvíli, kdy je nutné provést odběr materiálu nebo drobný zákrok. K hlavním indikacím tedy patří:

  • abnormální děložní krvácení – nepravidelné či příliš silné,
  • sekundární dysmenorea – bolest způsobená patologickým procesem (endometrióza, adenomyóza, různé druhy zánětů, stenóza děložního hrdla…),
  • postmenopauzální krvácení – vždy je nutné provést kontrolu, aby bylo případně možné včas diagnostikovat karcinom děložní dutiny,
  • infertilita (neschopnost donosit dítě) a sterilita (neplodnost) – až v 7 % případů mohou být na vině děložní příčiny (polyp, myom, srůsty, chronický zánět…),
  • abnormální ultrazvukový nález – hysteroskopie je vhodná k důkladnějšímu prošetření dutiny děložní,
  • lokalizace nitroděložního tělíska, úprava jeho polohy nebo jeho odstranění,
  • cílený odběr tkáně, která se odesílá na bioptické a mikrobiologické vyšetření,
  • kontrola po operacích na děloze, která se provádí s časovým odstupem,
  • odstranění reziduí (pozůstatků) po porodu nebo potratu,
  • odstranění polypů a myomů, narušení děložních srůstů, odstranění překážek (septa). [4, 5, 6]

Kontraindikace

Přestože je hysteroskopie považována za šetrnou diagnostickou a operační metodu, která je minimálně invazivní, v některých případech ji není možné provést. Mezi kontraindikace patří především špatný zdravotní stav pacientky, silné děložní krvácení znemožňující vizualizaci a lokalizaci problému, pánevní infekce nebo rakovina děložního hrdla. Kromě toho se pak hysteroskopie neprovádí ani v těhotenství. [7, 8]

Jak se na výkon připravit?

Pokud se žena chystá na hysteroskopii, všechny potřebné informace o plánovaném vyšetření či zákroku by jí měl sdělit ošetřující lékař. S tím by měla pacientka konzultovat případné alergie, užívané léky, zdravotní komplikace (například poruchy krevní srážlivosti nebo jiná onemocnění), dříve prodělané operace i možné těhotenství (tedy zda má aktuálně negativní těhotenský test).

Lékaři nejčastěji plánují hysteroskopii na první týden po menstruaci, kdy je výstelka děložní dutiny nejnižší, což umožňuje dobře prohlédnout vnitřek dělohy a odhalit případné zdravotní komplikace. Pokud se ovšem jedná o nějaký neodkladný výkon, menstruační cyklus se nezohledňuje a hysteroskopii je možné provést prakticky ihned.

Před samotným výkonem je v některých případech nutné provést také interní předoperační vyšetření (hysteroskopie s uspáním). Den před plánovanou hysteroskopií se pak žena může ještě navečeřet, ale od půlnoci by již neměla nic jíst ani pít a samozřejmě by neměla kouřit. Co se týče léků, o jejich užití ráno před zákrokem je nutné poradit se s ošetřujícím lékařem. Kromě toho pak žena podepisuje informovaný souhlas. [9, 10, 11]

Jak probíhá hysteroskopie?

Přestože je možné provést hysteroskopii v celkové narkóze (u výkonů většího rozsahu), stále častější je dnes ambulantní hysteroskopie, kterou ženy podstupují bez anestezie nebo pouze s anestezií krátkodobou. Jedná se o vhodnou alternativu, díky které pacientky nemusí být kvůli pouhé kontrole a odebrání vzorku tkáně hospitalizovány.

Hysteroskopie se provádí v gynekologické poloze, což znamená, že pacientka leží na zádech a dolní končetiny má umístěné v podpěrách. Na začátku lékař vydezinfikuje oblast zevního genitálu a pochvu, pomocí gynekologických zrcadel zpřístupní a zafixuje děložní čípek a do dutiny děložní poté pochvou a kanálem děložního hrdla opatrně zasune hysteroskop.

Aby byla děložní dutina během vyšetření co nejpřehlednější, lékař ji musí částečně vyplnit fyziologickým roztokem nebo plynem, jenž se dovnitř zavádí kanálkem hysteroskopu. Tím se děložní stěny od sebe oddálí a lékař získá větší prostor pro manipulaci s hysteroskopem i jinými nástroji.

Pomocí optického zařízení může lékař důkladně prohlédnout děložní dutinu. Hysteroskop přitom obsahuje světelný zdroj a kameru, jejíž obraz se v reálném čase přenáší na obrazovku, kterou lékař sleduje. Může tak posoudit veškeré změny v děložní  dutině, odhalit chorobné stavy, a pokud je to nutné, zároveň odebere vzorek na histologické vyšetření nebo provede operační výkon.

Hysteroskopie obvykle trvá kolem 15-30 minut. Konkrétní délka zákroku ovšem závisí na tom, o jaký druh se jedná. Pokud jde pouze o hysteroskopii diagnostickou, která slouží ke zhodnocení stavu děložní dutiny, může zabrat pouhých 5-10 minut, zatímco v případě operační hysteroskopie pacientka na sále často stráví klidně i hodinu.

Ženy také většinou zajímá, zda je hysteroskopie bolestivá. Zatímco v případě celkové narkózy pacientky nic necítí, u ambulantní hysteroskopie může mít každá jinou zkušenost. Obvykle se uvádí, že jde o výkon poměrně bezbolestný nebo podobně bolestivý jako v případě menstruačních obtíží. Nepříjemné pocity by nicméně měly ihned po výkonu ustoupit. Před samotným vyšetřením navíc pacientka obdrží léky proti bolesti, případně může lékaře o bolestech informovat v průběhu. [12, 13, 14, 15]

Co dělat po hysteroskopii?

Po ambulantním výkonu bez anestezie žena odchází domů ihned, v případě krátkodobé anestezie za několik hodin. Krátce po vyšetření se někdy může dostavit pocit nevolnosti, nebo dokonce i zvracení. Lékař v takovém případě zajistí podání léků, které pacientce uleví. Kromě toho se mohou objevit i mírné bolesti v podbřišku nebo krvácení.

V ideálním případě by 24 hodin po vyšetření pacientka neměla řídit motorové vozidlo nebo vykonávat jakékoliv činnosti, které vyžadují zvýšenou pozornost. Zklidňující léky totiž mohou zhoršit schopnost soustředění, a proto je lepší vzít s sebou také doprovod. První 4 dny po hysteroskopii je pak dobré si 2x denně měřit tělesnou teplotu a výsledky si zapisovat pro případ komplikací.

A jak by měla vypadat u hysteroskopie rekonvalescence? Po vyšetření je vždy nutné dbát na zvýšenou hygienu a zhruba po dobu 2 týdnů se místo koupání ve vaně pouze sprchovat. Dále platí, že by se pacientka měla vyhnout používání tampónů a v závislosti na lékařově doporučení či typu výkonu se zhruba na 2-3 týdny vyvarovat pohlavního styku.

Důležitý je také klidový režim po hysteroskopii. Vzhledem k tomu, že se jedná o invazivní vyšetření či operační zákrok, pacientka by se neměla nejméně po dobu 1 týdne výrazně fyzicky namáhat, zvedat těžká břemena nebo intenzivně sportovat. Krvácení po hysteroskopii obvykle pacientku trápí pouze několik dnů a nemělo by trvat déle než 2 týdny. [16, 17, 18]

Výsledek vyšetření

Hysteroskopie lékařům poskytuje přesný obraz pacientčiny děložní sliznice. Výsledek tohoto vyšetření se přitom žena může dozvědět ihned po zákroku a určité problémy je dokonce možné vyřešit přímo v jeho průběhu. Někdy je ovšem nutné odebrat malý vzorek tkáně (například při podezření na přítomnost zhoubného nádoru), který je následně odeslán na další vyšetření, což pomůže problém blíže specifikovat a určit vhodnou léčbu. Na výsledky je pak nutné počkat zhruba 3-5 dnů. [19, 20]

Možné komplikace po hysteroskopii

Jelikož se jedná o relativně krátký diagnostický nebo operační výkon, riziko komplikací je v případě hysteroskopie poměrně nízké. Přesto je ovšem nutné počítat s tím, že se mohou objevit krátkodobé zdravotní obtíže, ale i problémy, které mohou vyžadovat lékařskou pomoc. Proto by žena vždy měla dodržovat pokyny zdravotního personálu a případně co nejdříve kontaktovat lékařskou pomoc.

Nejčastěji se pacientky potýkají s bolestmi v podbřišku a s krátkodobým slabým krvácením, což je v případě hysteroskopie poměrně normální. Tyto obtíže by ovšem měly samy od sebe během několika dnů odeznít. V některých případech ovšem může dojít ke komplikacím spojeným s vlastním operačním zákrokem. I na ty by měl být nicméně personál dobře připravený.

Ojediněle se mohou objevit například srůsty v děložní dutině nebo pooperační infekce. Zcela výjimečně pak dochází k poranění dělohy nebo okolních orgánů (močový měchýř, střeva) prostřednictvím hysteroskopu, což se pojí se silnějším vaginálním krvácením. Kromě toho může některým pacientkám způsobit problémy i podání anestezie.

Kdy vyhledat lékaře?

  • Pacientku trápí intenzivní bolesti, které neustupují ani po užití analgetik.
  • Krvácení nepřestává, je silnější než při běžné menstruaci nebo se objeví kusy sraženin.
  • Bolesti se vyskytnou náhle, rychle se stupňují nebo vystřelují do ramen.
  • Objeví se zapáchající výtok z pochvy.
  • Přidají se také další obtíže, jako je horečka, vyrážka či motání hlavy.
  • Pacientku trápí bolest na hrudi a špatně se jí dýchá. [21, 22, 23, 24]

Cena hysteroskopie

Hysteroskopie indikovaná ošetřujícím lékařem z důvodu podezření na nějaké zdravotní komplikace nebo jako operační výkon bývá hrazena ze zdravotního pojištění. Některá soukromá zdravotnická zařízení ovšem mohou tuto službu poskytovat za úhradu. Cena se pak liší v závislosti na tom, jakou kliniku si pacientka vybere.

Zdroje: mou.cz, wikiskripta.eu, canadian.cz, nhs.uk, webmd.com, my.clevelandclinic.org, hopkinsmedicine.org, vysetreni.vitalion.cz

Napsat komentář

Vaše emeilová adresa nebude zveřejněna

top