Co je meduňka?
Pod tímto názvem se ukrývá rostlinný rod z čeledi hluchavkovité, jenž zahrnuje vytrvalé byliny se vstřícnými, vejčitými listy, které mají typicky zubaté okraje. Jejich drobné květy se vyznačují bělavou barvou, jsou oboupohlavné a často je vyhledávají včely i jiné druhy hmyzu, které pátrají po nektaru. Plodem jsou malé vejcovité tvrdky.
Ačkoliv lidé tyto rostliny pěstují prakticky všude, rod meduňka je ve volné přírodě rozšířený převážně na asijském a evropském kontinentě. Zahrnuje 4 různé druhy bylin, které se liší nejen svým vzhledem, ale také místem výskytu a pěstebními nároky. U nás se můžeme setkat pouze s jedním zástupcem, kterým je meduňka lékařská. Kromě toho má rod meduňka druhy:
- Melissa axilaris,
- Melissa yunnanensis,
- Melissa flava.
Na našem území je nejznámějším druhem meduňka lékařská, která je zde v současné době poměrně hojně rozšířená. Zbývající druhy meduňky jsou asijské, rostou převážně v Himalájích, v Tibetu nebo v jižní Číně a nejčastěji se s nimi setkáte v horských oblastech a větších nadmořských výškách. Konkrétně rod Melissa axillaris pak zasahuje až do Indočíny a do jihovýchodní Asie. [1, 2, 3]
Jak vypadá meduňka lékařská?
Meduňka lékařská (Melissa officinalis) je léčivka z čeledi hluchavkovitých, které se na našem území přezdívá medovka, včelanka nebo třeba sladký balzám. Původně přitom výraz meduňka pochází z řeckého slova mélissa, které by se dalo přeložit jako včela medonosná, což odkazuje k množství nektaru v jejích květech. Meduňka anglicky se pak řekne lemon balm nebo jednoduše balm.
Jde o vytrvalou medonosnou bylinu, jež nejčastěji dorůstá do výšky od 30 do 80 cm, ale může být i vyšší. Mezi lidmi je známá hlavně pro své aromatické listy, které jsou vstřícné, vejčité, řapíkaté a hrubě pilovité. Mají srdcovitý tvar, jejich délka se pohybuje v rozmezí od 2 do 8 cm, jsou měkké a na dotek chlupaté. Kromě toho výrazně voní po citrónu, což je pro řadu lidí velice příjemné.
Pokud jde o to, jaké má meduňka květy, od června do srpna se na této rostlině objevují drobné kvítky bílé až světle růžové barvy, které jsou plné nektaru a přitahují k sobě pozornost hmyzu i včel. Vyrůstají zhruba po 4 až 12 v lichopřeslenech, přičemž konkrétně se objevují v paždí horních listů meduňky. Jejich kalichy bývají dvoupyské a zvonkovité. [4, 5]
Kde roste meduňka lékařská?
Meduňka lékařská původně pochází ze Středomoří (konkrétně východní Středozemí) a Přední Asie. Z těchto území se však vlivem pěstování později rozšířila také do dalších oblastí (například do Severní a Jižní Ameriky) a dnes se na zahradách či na polích hojně pěstuje ve střední Evropě, kde poměrně často zplaňuje. Nejraději má chráněná a slunná stanoviště s propustnou humózní půdou. [6, 7]
Obsažené látky
Spoustu lidí zajímá hlavně to, jaké má meduňka léčivé účinky a proč může být její konzumace pro člověka prospěšná. V tomto ohledu je důležité především její kvalitativní složení. Meduňka obsahuje velké množství silic, z nichž dominuje hlavně citral, který má silné citronové aroma a vyznačuje se také antimikrobiálními účinky.
Mezi silice, které se starají o výraznou citronovou vůni a uklidňující účinky meduňky, dále patří citronellal, citronellol, geraniol, linalol, karyophyllen či limonen. Kromě toho pak meduňka lékařská obsahuje také třísloviny, kyseliny hydroxytriterpenové, jako je například kyselina ursolová, a v menším množství i další důležité látky. K těm se řadí třeba hořčiny, flavonoidy, slizy nebo různé minerály. [8, 9, 10]
Jaké má meduňka účinky na zdraví?
Již ve starověku byla meduňka lékařská považována za velice účinný prostředek vhodný ke zklidnění organismu a tlumení úzkosti. Během 17. století pak francouzští karmelitánští mniši začali z meduňky připravovat bylinnou tinkturu, která je známá jako karmelitánský líh (Spiritus melissae compositus) nebo jako karmelitánské kapky. Ty se používaly při migrénách, stresu či zažívacích obtížích. [11, 12]
V současné době slouží meduňka v první řadě jako prostředek, jenž působí proti nadměrnému stresu, pomáhá lidem bojovat s úzkostnými stavy a celkově člověka zklidňuje. Ačkoliv nedokáže zabránit hlubokým depresím, pomáhá lidskému organismu uvolnit se a odpočinout si od náročných situací, s nimiž se člověk musí pravidelně potýkat.
Proslulý lékař Paracelsus nazýval meduňku elixírem života, jelikož celkově působí na nervovou soustavu, psychiku i jednotlivé orgány, na které může mít stres negativní vliv. Existuje několik studií, podle kterých mělo užívání meduňky příznivý vliv na psychiku pacientů. Údajně pociťovali větší klid a naopak se snížila úroveň jejich úzkosti. K potvrzení těchto účinků jsou nicméně potřeba další testy. [13, 14, 15]
Oblíbená je také meduňka na spaní. Tato bylina je totiž pověstná jako lék na nespavost a další poruchy spánku. Často se používá například v kombinaci s kozlíkem lékařským, kdy pomáhá zmírnit celkový neklid a navozuje pocit spánku či únavy. Jde tedy o jakési přírodní hypnotikum a sedativum, přičemž ideální je připravit z meduňky čaj, který je léčivý, ale i výborně chutná. [16, 17, 18]
Další výhodou této byliny jsou její antioxidační účinky. To znamená, že pomáhá chránit tělo před působením škodlivých volných radikálů a efektivně bojuje proti oxidativnímu stresu. Právě z toho důvodu může být meduňka nápomocná při léčbě některých obtíží, kam patří například cukrovka, kardiovaskulární choroby nebo chronické neurodegenerativní poruchy (Alzheimerova choroba, Parkinsonova nemoc). [19, 20]
Dále pak meduňka lékařská pomáhá uvolnit křeče způsobené nervovým vypětím (má antispasmodické účinky), uklidňuje bušení srdce a tlumí bolest. Kromě toho je vhodným pomocníkem proti různým zažívacím obtížím a může zmírnit problémy, které postihují gastrointestinální trakt. Sem patří například:
V rámci prevence je možné užívat meduňku lékařskou jako prostředek, který pomáhá zabránit rozvoji astmatu. Zároveň má údajně protizánětlivé účinky, které je nicméně nutné dále zkoumat, a některé studie naznačují, že by se mohlo jednat o účinné antivirotikum. Správná koncentrace obsažených látek by mohla pomoci například při léčbě raných stádií herpetických infekcí (lokálně je možné meduňku ve formě krému aplikovat při prvních známkách oparu) nebo plísňových infekcí. [24, 25, 26]
Pokud jde o to, jak je na tom meduňka a vysoký tlak, některé zdroje naznačují, že tato bylinka úspěšně přispívá k jeho snižování. Účinky meduňky dále mohou být prospěšné pro ženy, které trápí silné menstruační křeče nebo premenstruační syndrom. Studie naznačují, že užívání této rostliny snižuje intenzitu obtíží a pomáhá ulevit od nepříjemné bolesti. [27, 28, 29]
Má meduňka nežádoucí účinky?
Ačkoliv si meduňku lékařskou mnozí lidé oblíbili díky jejím zklidňujícím vlastnostem, v některých případech může pacientům způsobit nepříjemné zdravotní obtíže. Vzhledem k tomu se doporučuje zhruba po 3–6 týdnech užívání na nějaký čas přestat a dopřát si pauzu. Rozhodně se pak nedoporučuje užívat meduňku déle než 4 měsíce bez přestávky.
Kromě toho by si lidé měli dát pozor na nadměrné užívání meduňky, protože stejně jako v případě jiných bylin nebo potravinových doplňků i zde platí, že příliš vysoké dávky mohou lidskému organismu spíše uškodit. Mezi možné vedlejší účinky se v tomto případě řadí především:
- motání hlavy,
- bolesti hlavy,
- zvýšená teplota,
- nevolnost,
- bolesti břicha,
- zvracení,
- nadýmání,
- bolest při močení,
- podráždění pokožky,
- alergická reakce (kontaktní dermatitida),
- zpomalení produkce hormonů štítné žlázy.
Spoustu lidí pak zajímá hlavně to, jak bezpečná je meduňka v těhotenství a jestli může matkám uškodit meduňka při kojení. Na organismus sice tato bylinka působí zklidňujícím dojmem, takže často pomáhá při stresu nebo poruchách spánku, které jsou během těhotenství běžné, ale o jejím užívání by se pacientky vždy měly raději poradit se svým ošetřujícím lékařem.
Nastávajícím matkám se poměrně často podává meduňkový čaj, který má protidávicí účinky a zároveň podporuje tvorbu mléka. Kromě toho může pomoci při problémech se spánkem a při nevolnostech, ale v některých případech pozitivně působí také na dítě (například při bolestech bříška). Důležité je ovšem užívat meduňkový čaj i další meduňkové produkty s mírou.
Kromě toho by si na užívání meduňky měly dát pozor i další skupiny lidí, jako jsou například děti mladší 12 let nebo osoby chystající se na operaci (někdy totiž může meduňka zpomalovat srážlivost krve). Navíc se objevují i případy, kdy meduňka špatně reaguje alkoholem nebo s některými léčivy. Jde především o tyto medikamenty:
- léky na spaní,
- léky ovlivňující serotonin,
- léky na štítnou žlázu,
- léky na ředění krve,
- glaukomové léky,
- chemoterapeutika. [30, 31, 32]
Jaké má meduňka využití?
Lidé se často ptají, jak zpracovat meduňku, kterou si vypěstovali v truhlíku, a co z meduňky potom připravit. V první řadě je ovšem dobré vědět, co se vlastně dá využít a kdy sklízet meduňku, aby v sobě měla co nejvíce účinných látek. Ideální dobou pro sklizeň je v tomto případě červen a červenec (v chladnějším počasí), tedy ještě než začne rostlina kvést. Botanikové pak doporučují sbírat hlavně mladé listy a vrcholové výhonky.
V současné době se meduňka lékařská používá v mnoha různých podobách. Zatímco u mnohých lidí je populární sušení meduňky a některé produkty můžete vyrobit klidně i sami doma (meduňkový sirup nebo čaj z čerstvé meduňky), jiné jsou dostupné například v lékárnách nebo na internetu, a to ve formě doplňků stravy. K dispozici je meduňka především v těchto variantách:
- meduňkový čaj,
- sirup z meduňky,
- karmelitské kapky,
- odvar z meduňky,
- meduňka tablety,
- tinktura z meduňky,
- meduňkový prášek,
- meduňkový esenciální olej,
- přípravky na opary s obsahem meduňky.
Ačkoliv některým pacientům přináší meduňka spánek, zklidňuje jejich organismus a zároveň přináší i řadu dalších zdravotních benefitů, její dlouhodobé užívání se nedoporučuje. Konzumaci doplňků stravy, v nichž se extrakt z dané byliny nachází, je proto dobré konzultovat s lékárníkem nebo ošetřujícím lékařem, který také případně určí vhodné dávkování.
Kromě základní podoby pak můžete meduňku mimo jiné zkombinovat také s dalšími bylinkami. Například do čajových směsí, které uvolňují psychické napětí a zmírňují úzkostlivé stavy, se kromě meduňky přidává také třezalka nebo řebříček. Při problémech se spánkem zase lidé doporučují směs meduňky, třezalky, heřmánku a chmelu. Skvělý je také sirup z máty a meduňky a do tinktur se mimo jiné přidává i šalvěj.
Jak užíváte meduňku nejraději?
Aby toho nebylo málo, meduňka si našla také využití v kuchyni. Kromě čaje a sirupu si tak můžete připravit i další zajímavé recepty z meduňky, jako je například meduňkové víno, limonáda s meduňkou, smoothie, meduňkový med nebo meduňkový ocet. Dá se ovšem použít také jako koření a hodí se i k dochucení nebo dozdobení různých dezertů, ovocných salátů a nápojů.
Dále je pak možné využít meduňku jako odpuzovač hmyzu. Můžete například do vázy přidat několik utržených větviček nebo postavit květináč s touto rostlinou přímo na místo, kde vás útoky hmyzu nejvíce obtěžují. Pomoci vám může ale i šťáva z meduňky, kterou získáte rozemnutím listů mezi prsty. Tu si pak natřete na pokožku, abyste se vyhnuli komárům i jinému obtížnému hmyzu.
Spousta lidí si chválí také uklidňující meduňkové koupele, které se připravují z meduňkového odvaru. Během několika minut pomáhají zbavit člověka psychického napětí, celkově ho uvolnit a připravit na klidný spánek. Zároveň pročišťují pleť a mohou ulevit od revmatických obtíží. Kromě toho pak meduňka bývá součástí různých kosmetických přípravků, jako jsou balzámy na rty, sprchové gely, krémy, mýdla nebo koupelové soli. [33, 34, 35, 36]
Jak pěstovat meduňku?
Pěstování meduňky je velice oblíbené, protože jde o rostlinu, která není příliš náročná a nevyžaduje ze strany člověka téměř žádnou speciální péči. Kromě toho jde o trvalku, takže vám při troše snahy na zahrádce vydrží klidně i několik let, a její listy se dají jednoduše nasušit k budoucímu použití. Můžete přitom volit z mnoha zajímavých variet, kam patří například:
- Melissa officinalis „Citronella“ – citronová meduňka,
- Melissa officinalis „Lime“ – meduňka limetková,
- Melissa officinalis „Mandarina“ – meduňka mandarinková,
- Melissa officinalis „Lemonella“,
- Melissa officinalis „Aurea“,
- Melissa officinalis „Variegata“.
Meduňce většinou nejlépe svědčí slunné stanoviště, ale kultivary, které mají spíše zlatavé listy, je dobré pěstovat v polostínu, aby své zajímavé zbarvení neztratily. Rostliny se přitom množí prostřednictvím semen nebo dělením trsů (řízkováním). Následně vyžadují dostatek vláhy, ale půda by měla být zároveň dostatečně propustná. Kromě klasického pěstování na záhoncích pak skvěle zvládá meduňka pěstování v květináči, takže je vhodná i pro osoby, které nemají zahrádku.
Zdroje: healthline.com, medicalnewstoday.com, webmd.com, mojemedicina.cz, pubmed.ncbi.nlm.nih.gov, bylinkyprovsechny.cz, ireceptar.cz