Měsíček lékařský je známý jako univerzální léčivka. K čemu se používá?

Díky svým výrazným žlutooranžovým květům dnes mnoho zahrádek zdobí měsíček lékařský, což je oblíbená léčivka, která si našla využití v gastronomii či v kosmetice. Podporuje činnost trávicí soustavy, má protizánětlivé účinky, zmírňuje gynekologické obtíže, při zevní aplikaci pomáhá urychlit hojení ran a stala se také symbolem Českého dne proti rakovině.

Co je měsíček?

Pod názvem měsíček (Calendula) se ukrývá rostlinný rod z čeledi hvězdnicovité, který zahrnuje jednoleté byliny i trvalky. Jeho latinské jméno je zdrobnělinou slova calendae, což znamená první den nového měsíce, a dá se přeložit jako malý kalendář nebo malé hodiny. To odkazuje na dlouhou dobu květu, díky které si měsíčky získaly reputaci rostlin kvetoucích každý první den v měsíci.

Původní domovinou měsíčků byl jih Evropy, kde v současné době roste zhruba 20 různých druhů. Kromě toho se ovšem tyto rostliny divoce vyskytují také v dalších oblastech, jako je západní Evropa, území kolem Středozemního moře, jihozápad Asie či Makaronésie. Mezi nejznámější druhy na našem území řadíme:

  • měsíček lékařský (Calendula officinalis),
  • měsíček rolní (Calendula arvensis),
  • měsíček dvoubarvý (Calendula bicolor),
  • Calendula stellata,
  • Calendula maritima,
  • Calendula maderensis,
  • Calendula suffruticosa.

Obecné anglické označení marigold, s nímž se ve spojení s měsíčky můžete někdy setkat, odkazuje k Panně Marii a především ke svatozáři, která její hlavu obklopuje. Častěji se ovšem v dnešní době používá pro aksamitníky neboli afrikány (rostlinný rod Tagetes), které také patří do čeledi hvězdnicovité, kvůli čemuž si lidé mohou tyto byliny s měsíčky plést.

Pokud jde o využití měsíčků, rostliny s bohatě větvenými lodyhami se užívaly nejen jako léčivky, ale také v gastronomii, a to jak pro jejich chuť, tak i pro výraznou barvu. Okvětní plátky měsíčků jsou jedlé, takže se mohou stát základem různých salátů. Dále se pak mohly stát přísadou vína, ovesných vloček nebo různých nákypů a používaly se k dochucení dušeného ptactva.

Měsíček se nicméně dá také nasušit. Díky svému výraznému zbarvení se pak využíval třeba k barvení sýrů nebo jako náhražka šafránu, což mu vyneslo označení šafrán pro chudé. Dále se sušené lístky přidávaly také do polévek, drůbežích pokrmů, pudinků a různých likérů, kterým dodaly specifickou barvu i chuť. Z květů se navíc získávalo žluté barvivo a měsíčkové masti se používaly k léčbě drobných poranění. [1, 2, 3, 4]

Měsíček lékařský

Nejznámějším zástupcem rodu měsíček je bezesporu měsíček lékařský (Calendula officinalis), což je hojně rozšířená jednoletá bylina, která si našla své místo v lidovém léčitelství. Pěstuje se především jako letnička, přičemž kvůli svým krásně vonícím, výrazně zbarveným oranžovým květům se hojně používá pro výsadbu na okrasné záhony a k řezu květů.

Jedná se o rostlinu s bohatě větvenými lodyhami, která v závislosti na okolních podmínkách dosahuje zhruba do výšky 50-70 cm (ale může být i nižší). Kořen měsíčku lékařského, ze kterého lodyha vyrůstá, je vřetenovitý. Dolní listy pak bývají kopisťovité, zatímco ty lodyžní jsou eliptické až kopinaté, zašpičatělé a mají zvlněné okraje, které mohou být celokrajné nebo mělce zubaté.

Úbory květů v průměru dosahují 7-8 cm, jsou nejméně dvakrát delší než zákrovní listeny a mají výrazně žlutou nebo oranžovou barvu. Rostlina typicky kvete od června do podzimu, a pokud jde o plody, v případě měsíčku lékařského se jedná o srpkovitě zakřivené nažky. Kromě toho je důležité zmínit, že když rostliny po odkvětu seříznete zhruba 15 cm nad zemí, znovu obrazí a vykvetou.

Mezi zahrádkáři je měsíček lékařský známý také jako nepravý šafrán. Kromě toho si ovšem našel i celou řadu dalších lidových pojmenování, jako je například deštná bylina, kalendule, krusíček, krušínek, nevěsta léta, pazourky, slunéčko, sluneční nevěsta nebo umrlčí květ. Na Slovensku se pak pro tuto bylinu vžilo označení nechtík lekársky. [5, 6, 7]

Kde roste měsíček lékařský?

Přestože je původ tohoto druhu nejasný, botanikové se domnívají, že pochází z Orientu a jižní Evropy. Pravděpodobně mohl být vyšlechtěn z některého planého mediteránního druhu, ale momentálně se pěstuje na všech kontinentech. Mezi nejčastější místa výskytu se řadí zahrady rodinných domů, ale často také zplaňuje, a to hlavně kolem cest a blízko lidských sídel, na skládkách a na rumištích. [8, 9, 10]

Obsažené látky

Měsíček lékařský obsahuje řadu důležitých látek, jako jsou například silice, flavonoidy (na ty jsou bohaté hlavně okvětní lístky), saponiny, hořčiny, chininy nebo kumariny. Kromě toho je zdrojem vitamínu C, kyseliny salicylové a polyacetylenových sloučenin, které hrají důležitou roli v působení měsíčku na lidský organismus.

V okvětních lístcích a pylu jsou pak hojně přítomné triterpenoidní estery, různé druhy glykosidů či oligoglykosidů a karotenoidy (lutein, flavoxanthin a autoxanthin), které jsou zdrojem jejich oranžového zbarvení. Listy a stonky měsíčku lékařského také obsahují karotenoidy, kam patří například lutein, beta-karoten nebo zeaxanthin. [11, 12, 13]

Jaké má měsíček lékařský účinky?

Pozitivní vliv měsíčku lékařského na lidský organismus zaznamenali již staří Peršané, Egypťané či Římané. Pro své léčivé účely se ale začal hojně využívat teprve ve středověku, kdy byl oblíbený hlavně jako lék na střevní potíže, horečky, žloutenku, neštovice nebo spalničky. Kromě toho pak našel využití i během americké občanské války, kdy se pomocí květů této byliny léčily otevřené rány vojáků. [14, 15]

Ani v dnešní době ovšem měsíček lékařský neztrácí na důležitosti. Studie prokázaly, že výtažky z této univerzální léčivky mohou mít protizánětlivé, antivirové, antimykotické a antibakteriální účinky a v nízké koncentraci také antigenotoxické vlastnosti. Nejvíce prospěšných látek je přitom obsaženo v květech měsíčku, které se dají zpracovat pro vnitřní i vnější využití. [16, 17]

Extrakt z květů měsíčku obsahuje antioxidanty, což jsou prospěšné sloučeniny, které neutralizují škodlivé účinky oxidačního stresu v lidském těle. V tomto případě se jedná především o triterpeny, flavonoidy, polyfenoly či karotenoidy. Navíc zahrnuje také protizánětlivé sloučeniny, jako je TNFα (faktor nádorové nekrózy alfa). [18, 19, 20, 21]

Podle výzkumů extrakt z měsíčku podporuje normální trávení, činnost jater a funkci střev. Proto ho třeba ve formě čaje často používají lidé, které trápí problémy se žlučníkem, s játry a s trávicí soustavou. Pozitivní účinky může mít v boji proti průjmům, zánětům tlustého střeva, zánětům žaludku, žaludečním vředům i jaterním chorobám. Říká se také, že pití měsíčkového čaje čistí krev, pomáhá při infekční žloutence a je dobrým kloktadlem při bolestech v krku či orálních infekcích. [22, 23, 24]

Pozitivní vliv může mít užívání měsíčku také u žen, které se potýkají s gynekologickými obtížemi.  Pomáhá například zmírnit silnou menstruaci a nepříjemné menstruační bolesti, ale zároveň podporuje léčbu vaginální kvasinkové infekce či bakteriální vaginózy (třeba v podobě měsíčkové masti). Vzhledem ke svým protiplísňovým a antimikrobiálním vlastnostem se olej z květů měsíčku ukázal být účinný například proti různým kmenům kvasinek Candida. [25, 26, 27, 28]

Jelikož je měsíček lékařský něco jako přírodní antibiotikum, které v lidském organismu působí antisepticky, má antioxidační účinky a dokáže potlačit rozvoj některých bakterií, mohl by být také vhodný jako prevence před vznikem nádorů. Studie naznačují, že může částečně bránit rozvoji rakoviny prsu, rakoviny dělohy, leukémie nebo třeba rakoviny tlustého střeva. Extrakt z měsíčku totiž aktivuje proteiny, které zabíjí rakovinné buňky. Je ovšem nutné provést další výzkum. [29, 30, 31, 32]

Zevně se pak extrakt z měsíčku (například v podobě mastí a tinktur) používá také pro urychlení procesu hojení různých poranění, podlitin, pooperačních jizev, řezných ran, omrzlin, spálenin, popraskané pokožky, bércových vředů, zánětů nehtového lůžka, hemoroidů či análních trhlin. Jedna studie například zjistila, že výtažky z měsíčku zvyšují množství kolagenu v hojící se ráně, což je nezbytné pro obnovení pokožky. [33, 34, 35, 36]

Své místo si ovšem měsíček lékařský našel i v kosmetice, jelikož extrakt z této byliny zjemňuje a zvláčňuje pleť, zvyšuje její hydrataci a stimuluje její pevnost a pružnost. Zároveň může být účinným prostředkem v boji proti celulitidě a striím, údajně má pozitivní vliv na křečové žíly či otoky, pomáhá léčit zapařeniny a příznivě působí také v boji proti ekzémům, kožním infekcím či spáleninám. [37, 38, 39]

Nežádoucí účinky měsíčku lékařského

Ačkoliv mnozí lidé označují měsíček ve veškerých podobách za bezpečný, přeci jenom je vždy dobré konzultovat užívání jakýchkoliv přírodních prostředků i doplňků stravy se svým ošetřujícím lékařem nebo s lékárníkem. V některých případech totiž mohou přípravky s měsíčkem při aplikaci na kůži způsobit podráždění nebo alergickou reakci (především u lidí alergických na rostliny z čeledi Asteraceae).

Nežádoucí účinky pak může vyvolat i pití měsíčkového čaje a užívání dalších přípravků s touto bylinou. Proto se raději doporučuje vyhnout se daným produktům v těhotenství nebo při kojení (hlavně vzhledem k údajnému vlivu, který má měsíček lékařský na menstruační cyklus). Kromě toho by pak lidé neměli užívat měsíček zároveň s léky na krevní tlak a sedativy. [40, 41, 42]

Využití měsíčku lékařského

Ačkoliv měsíček lékařský v současné době zdobí velké množství českých zahrad, většina lidí ho jako léčivku nevyužívá. Spíše se kochají jeho výrazně zbarvenými květy, díky kterým se tato rostlina stala oblíbenou součástí okrasných záhonů. Sbírají se pouze květy nebo květy s kalichem (od června do září), a to ideálně hodinu či dvě před polednem. Suší se pak ve stínu, v tenké vrstvě, aby nezplesnivěly.

Někdy se měsíček lékařský používá také v gastronomii, kde slouží pro přípravu různých salátů, pomazánek či polévek a v sušené podobě také jako barvivo nebo jako náhražka šafránu. Oblíbený je ale samozřejmě i jako léčivka, a to v mnoha různých podobách, kam patří například:

  • měsíčkový olej,
  • měsíčkový nálev,
  • měsíčkový čaj,
  • měsíčková mast,
  • měsíčkový krém,
  • měsíčkové tablety,
  • tinktura z měsíčku,
  • sedací koupel z měsíčku.

Díky svým léčivým vlastnostem se pak měsíček lékařský stal také symbolem Českého dne proti rakovině, což je sbírka, která se pravidelně koná již od roku 1996. Tato akce se snaží veřejnost informovat o možnostech prevence a peníze získané od lidí, kteří si kvítek měsíčku zakoupí, jsou věnovány na boj proti rakovině (výzkum a vybavení onkologických center, lepší kvalita života onkologických pacientů…).

Měsíček lékařský si dále našel uplatnění i v kosmetice, a to především ve formě krémů a balzámů. Mast z měsíčku se používá hlavně na rozpraskané ruce či paty, pomáhá při popáleninách a působí hojivě také na omrzliny. Kromě toho existuje i měsíčková mast pro děti nebo měsíčkové kojenecké máslo, což jsou přípravky, které hydratují pokožku, zklidňují podráždění a pomáhají proti opruzeninám.

Aby toho nebylo málo, podle květů měsíčku lidé v dřívějších dobách údajně předpovídali počasí. Že bude daný den pršet, poznali na základě toho, že květy byly ještě v sedm hodin ráno zavřené. Dnes jde ale hlavně o populární součást květinových záhonů a lidé často měsíček lékařský používají také jako dekoraci do vázy. [43, 44, 45, 46, 47]

Pěstování měsíčku lékařského

Ať už vás měsíček lékařský zaujal svými výraznými květy, nebo jste spíše fanouškem jeho léčivých účinků, jistě přemýšlíte, jak si tuto rostlinu vypěstovat na vlastní zahrádce. Dobrou zprávou je, že tento druh bývá poměrně nenáročný a nevyžaduje žádnou speciální péči. Jak tedy zvládá měsíček lékařský pěstování na našem území a co potřebuje k tomu, aby dobře prospíval?

Semena měsíčku lékařského se vysévají od března do dubna, a to ideálně do hloubky 2-3 cm a do sponu 30 x 40 cm (vždy zhruba po 5 semenech). Vyklíčí pak asi během 14-21 dnů, přičemž ideální teplota by se měla pohybovat kolem 16-18 °C. Jakmile později rostliny vyjednotíte, ponechte mezi nimi vzdálenost 20 cm.

Co se týče ideálního stanoviště, měsíčku vyhovuje slunné nebo polostinné místo s hlinitopísčitou půdou, která bude dostatečně propustná a bohatá na živiny, ale ne podmáčená. Na pravidelnou zálivku byste ale v žádném případě neměli zapomínat. Zároveň pamatujte na to, že by každá rostlina měla mít kolem sebe dostatek prostoru.

Nízké kultivary měsíčku lékařského se hodí hlavně do pestrých květinových záhonů, zatímco ty vyšší pěstují lidé nejen pro oživení zahrady, ale i k řezu (ve váze vydrží rostliny zhruba týden). Podle zahrádkářů se pak měsíček hodí třeba jako zelené hnojení či předplodina brambor, rajčat nebo okurek. Dále odpuzuje mšice a mravence, brání růstu plevelů a chrání rostliny před sviluškami, háďátky a plísněmi. [48, 49, 50]

Zdroje: healthline.com, botany.cz, mojemedicina.cz, bylinkyprovsechny.cz, webmd.com, verywellhealth.com, researchgate.net, pubmed.ncbi.nlm.nih.gov

Co je měsíček lékařský?

Jde o hojně rozšířenou jednoletou bylinu z rodu měsíček, která se pěstuje hlavně jako letnička. Dorůstá zhruba do výšky 50-70 cm, má bohatě větvené lodyhy a její dolní listy bývají kopisťovité, zatímco ty lodyžní jsou eliptické či kopinaté. Květy měsíčku mají výrazně žlutou nebo oranžovou barvu a plodem jsou nažky.

Jaké má měsíček lékařský účinky?

Podle studií má měsíček lékařský protizánětlivé, antivirové, antimykotické a antibakteriální účinky. Obsahuje antioxidanty, které chrání tělo před oxidačním stresem, podporuje normální trávení, činnost jater a funkci střev a zároveň pomáhá proti různým zánětům. Pozitivní vliv pak má také u žen, které se potýkají s gynekologickými obtížemi, údajně funguje jako prevence před vznikem nádorů a navíc urychluje proces hojení různých ran a podlitin.

K čemu se měsíček lékařský používá?

Měsíček lékařský se dnes pěstuje hlavně jako součást okrasných záhonů, ale našel si své místo i v gastronomii, kde se používá jako přísada do salátů, pomazánek nebo polévek či jako náhrada šafránu. Léčivě působí například měsíčkový čaj, olej, nálev nebo krém, přičemž kvítek této rostliny se stal také symbolem Českého dne proti rakovině. V kosmetice pak bývá měsíček součástí krémů a balzámů na popraskané ruce či paty.

Jak pěstovat měsíček lékařský?

Pěstování měsíčku není příliš náročné, takže to zvládne i začátečník. Semena se vysévají od března do dubna do sponu 30 x 40 cm a do hloubky 2-3 cm. Vyklíčí za 2-3 týdny a poté se vyjednocují tak, aby mezi nimi bylo asi 20 cm volného prostoru. Vybrané stanoviště by mělo být slunné či polostinné, půda pak hlinitopísčitá a bohatá na živiny, ale ne podmáčená.

Napsat komentář

Vaše emeilová adresa nebude zveřejněna

top