Na jaké alergeny si dát v létě pozor? Potrápit vás může pyl, sluníčko i nepříjemný hmyz

19. 6. 2019 11:31
přidejte názor

Léto není pouze čas výletů do přírody, vodních radovánek a sluncem zalitých dovolených. Pro alergiky představuje spíše rizikové období, kdy je třeba mít se neustále na pozoru. Mezi nejčastější alergeny, které v letních měsících ohrožují zdraví citlivých pacientů, patří pyl různých rostlin, sluneční záření nebo třeba jedy, které se po bodnutí hmyzem dostanou do našeho organismu. Přečtěte si, jak se účinně bránit a co dělat, pokud se dostaví silná alergická reakce. 

Co jsou alergeny?

Alergeny jsou různé pro většinu lidí neškodné látky, které se běžně vyskytují v našem okolí, některým jedincům však mohou způsobit velice silnou alergickou reakci. Jejich imunitní systém totiž reaguje na daný podnět nepřiměřeně a mohou se u nich dostavit nepříjemné projevy, jako je například kýchání, alergická rýma, vyrážka, svědění, otoky, ztížené dýchání, slzení očí nebo dokonce anafylaktický šok.

Jaké alergeny známe?

Podle výskytu můžeme alergeny rozdělit do několika různých skupin. Jedná se o:

  • Venkovní alergeny – různé pyly nebo spory plísní
  • Vnitřní alergeny – domácí zvířata, roztoči, švábi
  • Další alergeny – potraviny, léky, chemikálie…

Jak lékaři alergii diagnostikují?

Někteří lidé o tom, že jsou alergici, vlastně vůbec nevědí. Své problémy proto často připisují sezónnímu nachlazení nebo jinému onemocnění. Pokud na sobě ale pozorujete některé z výše popsaných příznaků, je načase navštívit lékaře. Ten má k dispozici mnoho metod, podle kterých může váš problém odhalit a správně diagnostikovat, zda se opravdu jedná o alergii. Nejčastěji se využívají tato vyšetření:

  • Fyzikální vyšetření a posouzení vnějších projevů
  • Laboratorní vyšetření krve pacienta
  • Alergologické kožní testy (pomocí sady nejrozšířenějších alergenů)
  • Další speciální testy (bronchodilatační, náplasťový…)

V létě alergiky nejvíce trápí pyly

Ačkoliv si lidé pylovou alergii nejčastěji spojují s přicházejícím jarem, i v létě může alergiky pěkně potrápit. Venku totiž kvetou louky, lidé sečou trávu a při sušení sena ve vzduchu poletuje prach a pyl. Problematické je samozřejmě také období sklizně obilí, kdy kolem traktorů a kombajnů víří drobná zrníčka a pylové částice.

Nejčastější pylové alergeny:

  • Řepka
  • Pampeliška
  • Kukuřice
  • Jitrocel
  • Obiloviny
  • Kopřiva
  • Vojtěška
  • Hořčice
  • Bojínek
  • Ambrózie
  • Pelyněk
  • Lípa

V období reprodukční fáze rostlin se všudypřítomný pyl usazuje lidem na kůži, v nose, v očích nebo na průduškách. Následně se může dostavit vodnatá rýma a dýchací obtíže, pacienti si stěžují na zarudlé a slzící oči, ucpaný nos nebo také svědění. Testy také prokázaly, že u pacientů, kteří trpí alergickou rýmou, existuje mnohem vyšší pravděpodobnost vzniku astmatu než u zdravých jedinců.

Projevila se u vás nějaká alergie?

Na léto se mohou alergici připravit například tím, že vyzkouší speciální vakcínu, která by měla zmírnit průběh alergických reakcí. S takovou léčbou je ovšem nutné začít s předstihem, a to minimálně půl roku před začátkem pylové sezóny. K dispozici jsou také protialergické léky (například Zyrtec nebo Xyzal), které by měli alergici užívat pravidelně a rozhodně je během nebezpečné sezóny nevysazovat.

Další doporučení lékařů:

  • V ranních hodinách jsou hodnoty pylu v ovzduší nejvyšší, zůstaňte raději doma
  • Pro vycházky využijte čas těsně po dešti
  • Během pylové sezóny častěji vysávejte a utírejte doma prach
  • Častěji si myjte vlasy (může se v nich usazovat pyl)
  • Vyhýbejte se okraji lesa, kde se pyl koncentruje

Pozor na poštípání hmyzem

Bodnutí od včely, vosy nebo sršně může být nejen velmi nepříjemné, ale v některých případech také životu nebezpečné. Pokud člověk dostane žihadlo, postižené místo většinou zarudne, oteče a může také svědit. U alergiků se ovšem může dostavit také anafylaktický šok a v takovém případě je nutné okamžitě volat lékaře.

Velmi často se stává, že na nebezpečný hmyz člověk stoupne ve vysoké trávě, proto byste na taková místa rozhodně neměli chodit bez obuvi. Hmyz může agresivně reagovat také na pestrobarevné oblečení, silné pachy, přítomnost sladkého jídla a pití nebo na rychlé pohyby. Místo divokého máchání rukama proto zkuste zůstat raději v klidu. Nejrizikovější místa, na která hmyz může zaútočit, zahrnují krk, jazyk nebo okolí důležitých tepen.

První pomoc po bodnutí

  • Opatrně odstraňte žihadlo (pokud jde o včelu), abyste do rány nevpustili další jed
  • Na postižené místo můžete aplikovat mast s hydrocortisonem
  • Ránu překryjte chladivým obkladem, který mírní bolest

Každý alergik by měl mít pro tyto případy u sebe také speciální léky (antihistaminika), které pomohou snížit svědění, otok i vyrážku. Co se týče těžké alergické reakce, ta se dostaví jen chvíli po bodnutí hmyzem a může způsobit šok nebo dokonce srdeční zástavu.

Jak zvládnout anafylaktický šok?

Nastupující anafylaktický šok poznáte podle toho, že pacient pociťuje svědění nebo pálení kůže, a to zejména v oblasti dlaní, třísel nebo ušních boltců. Dostaví se také zarudnutí pokožky, otok, kopřivka nebo pálení rtů. Lidé navíc často mívají pocit, že se jim zvětšil jazyk, špatně se jim polyká i dýchá nebo mají v krku cizí těleso a chce se jim zvracet.

Jaké další příznaky můžeme u pacienta pozorovat?

  • Při těžkém šoku mu klesne tlak
  • Sípe a začne se dusit
  • Oteče mu jazyk
  • Má křeče v břiše nebo podbřišku
  • Zvrací nebo má průjem
  • Stěžuje si na poruchy vidění
  • Rychle a silně mu buší srdce
  • Jeho kůže je bledá, chladná a opocená
  • Může také upadnout do bezvědomí a přestat dýchat

Pokud jste svědkem něčeho takového, nebo sami cítíte přicházející anafylaktický šok, v první řadě musíte okamžitě kontaktovat záchrannou službu. Alergici by pro takové případy měli mít u sebe také SOS adrenalinové injekce (například Epipen nebo Emerade), které se aplikují do stehna. Po jejich použití je nutné uložit ho na záda nebo na bok, nejlépe do stabilizované polohy, a případně mu podat jeho léky. Také mu uvolněte těsné oblečení, na krk přiložte studený obklad a vyčkejte do příjezdu lékařů.

Alergie na slunce způsobuje kopřivku

Nepříjemnou kožní alergickou reakci vám může způsobit také sluneční záření. S alergií na slunce se lidé často setkávají již na jaře, kdy tělo není na všudypřítomné paprsky zvyklé. Často se ale projeví také během prázdninových výletů nebo letních dovolených u moře. Lidé tuto nemoc někdy nazývají solární dermatitida nebo světelná kopřivka.

Projevy sluneční alergie

  • Svědění
  • Kopřivka (svědivá zarudlá vyrážka na kůži)
  • Mokvající pupínky, které se slévají do větších celků
  • Puchýře a zduřeniny
  • Bolest hlavy a celková únava
  • Pokles krevního tlaku

Příznaky se obvykle projeví během několika hodin po kontaktu s UV zářením. Abyste sluneční alergii předešli, měli byste chránit své tělo před sluncem pomocí opalovacích krémů, pokrývek hlavy a vhodného oblečení. Místo okamžitého vystavení škodlivým paprskům byste si na záření měli postupně přivykat. O pokožku je nutné pečovat také po opalování, zvolte proto vhodný přípravek, který kůži zklidní a dodá jí potřebné živiny.

K léčbě rozvinuté sluneční alergie se využívají celková antihistaminika, jako je například Claritine nebo Zyrtec. Tyto přípravky by měly alergickou reakci zklidnit. Dále je vhodné chladit postiženou kůži studenými obklady, na mokvající ekzém ovšem můžete použít také neparfémovaný dětský pudr. Svou kůži se snažte vystavovat slunečnímu záření co nejméně a postižená místa chraňte oblečením.

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?