Ortoped léčí vbočený palec, artrózu i bolesti zad. Kdy vyhledat lékařskou pomoc?

Zdroj: Shutterstock

Bolí vás záda a klouby, anebo se v důsledku zranění nemůžete hýbat tak, jako dřív? Pak by vaše kroky měly vést na ortopedii, což je chirurgický lékařský obor, který se zabývá prevencí, léčbou a rehabilitací poruch, zranění a nemocí týkajících se podpůrného a pohybového aparátu. Jaké nemoci tento obor léčí a v čem spočívá návštěva ortopedie?

První zmínky o ortopedii se datují do roku 1780, kdy byl založen první ortopedický institut zabývající se deformacemi růstu dětských kostí. Jeho zakladatelem byl Jean-Andre Venel, který je považován za „otce“ ortopedů a ortopedie jako takové. Dnes je tento chirurgický lékařský obor, který je velmi blízký oboru sportovní traumatologie, zcela běžnou součástí téměř každé kliniky.

Ortopedie se zabývá podpůrným a pohybovým aparátem, konkrétně jeho diagnostikou, léčbou a prevencí. Jejími podobory jsou například dětská ortopedie (pediatrie), onkologie (onkoortopedie) a artroskopická sekce. Lékař, který se tímto oborem zabývá, se nazývá ortoped.

Jaká vyšetření provádí ortoped?

K ortopedovi pacienty nejčastěji přivádí především:

  • bolesti nohou při chůzi, došlapu a při odrazu,
  • deformity nohy spojené s bolestmi nohou, jako je vbočený palec, bolesti přednoží,
  • kostní výrůstky,
  • plochonoží,
  • bolesti ramen, loktů a zápěstí.

Mezi nejčastěji prováděné ortopedické výkony patří:

  • artroskopie kolenního, hlezenního a ramenního kloubu,
  • operace vbočeného palce,
  • operace menisku, stabilizace kolenní čéšky,
  • operace deformit prstů na nohou a bolestí nártu,
  • operace Hallux rigidus, tedy ztuhlého palce na nohou,
  • totální endoprotéza kyčle či kolenního kloubu,
  • stabilizace ramenních šlach,
  • operace vykloubení ramene.

Ortopedické kliniky obecně nabízejí také komplexní vyšetření pohybového aparátu, tedy kloubů, páteře, svalů, svalových úponů a vazů při akutních či chronických obtížích. Dále konzultace rentgenových a ultrazvukových snímků či výsledků magnetické resonance, ale také konzultace týkající se plánovaných operačních výkonů. Ortoped provádí také nitrokloubní a mimokloubní injekční aplikaci léčebných přípravků a pooperační a poúrazovou péči, která častokrát vyžaduje také rehabilitaci.

Nejčastější zákroky u dětí

U dětských pacientů se pak nejčastěji provádí vyšetření správného postavení kyčlí, které je nutné k případnému včasnému zachycení vrozené dysplazie kyčelního kloubu. První vyšetření probíhá hned po narození v porodnici, pak následují 2-3 ultrazvuková vyšetření na pracovišti ortopedie, která jsou obvykle provedena do 3. týdne věku dítěte, pak v 6.-8. týdnu a nakonec, pokud je to třeba, tak ještě po 12. měsíci života.

Dalším velmi častým vyšetřením u dětí je plochonoží, které má vliv na celý pohybový aparát. Pokud je klenba nožní snížená jen mírně, řeší se obtíže ambulantně. Výraznější deformity je však třeba řešit operativně.

Jak probíhá vyšetření na ortopedii?

Stejně jako každé jiné vyšetření, i to na ortopedii zpravidla začíná anamnézou. Kromě zcela běžných informací týkajících se celkového zdraví, dědičných nemocí v rodině či případných změn vaší životosprávy, bude lékaře zajímat také to, jaký charakter má vaše zaměstnání a zda se pravidelně věnujete nějakému sportu. Pacient by měl být rovněž tázán na bolest, která je nejčastějším a nejzávažnějším příznakem. Důležitou roli pak hraje i její charakter, doba vzniku bolesti (ráno či večer), závislost na námaze, lokalizace a průběh.

Následuje fyzické vyšetření, kdy lékař nejprve zhodnotí vaše držení těla a pravděpodobně vás požádá, abyste udělali několik předklonů, záklonů a úklonů do strany či také několik dřepů. Po celou dobu si bude odborník všímat vašich pohybů a bude měřit schopnost páteře rozvinout se při ohnutí i délku jednotlivých končetin. To je důležité pro zjišťování stupně případné atrofie svalových skupin a dysplazie končetin.

Během návštěvy v ordinaci nesmí chybět ani vyšetření svalové síly, které je hodnocené stupnicí 0-5. Nula znamená, že pacient v důsledku postižení není schopen vykonat svalový tah, číslo pět naopak vyjadřuje plnou svalovou sílu.

Ortoped bude vyšetřovat také takzvanou pasivní hybnost. To jinými slovy znamená, že vás bude uchopovat za různé části končetin a zkoušet rozsah pohybu v jednotlivých kloubech. K tomu může využít také speciální úhloměry a současně si pohledem všímá případných nesrovnalostí v postavení končetin a kloubů. V této části vyšetření ležíte jako pacient uvolněně na vyšetřovacím lůžku.

Součástí návštěvy ortopedie je také vyšetření pomocí palpace, které odborníkovi poskytne informace o prosáknutí tekutinou, teplotě končetin, zvýšené potivosti, nitrokloubních tělíscích a patologických fenoménech. Sem patří například krepitace, což je zvuk, který vzniká při tření dvou ploch o sebe, typicky úlomků kostí.

Vyšetření ukáže případná poranění kostí nebo kloubů úrazem, která se projevují jejich nepřirozeným postavením, otokem či změnou obvyklé hybnosti. Při sledování držení těla může lékař zaznamenat výchylky od správné osy a při omezeném rozsahu pohybu či jeho úplném vyloučení pak může diagnostikovat i poškození kloubů.

Co se týče omezení funkce pohybového aparátu, může se lišit s ohledem na obtíže rozdílného charakteru. V případě artrózy nejsou pacienti například schopní udělat dřep, anebo si sednout do tureckého sedu, částečná nebo úplná neschopnost aktivního pohybu zas může signalizovat obrnu nervů.

V některých případech přistupuje ortoped také k laboratorním vyšetřením, jako je:

Někdy lékař indikuje také vyšetření za pomoci kontrastní látky, konkrétně artrografii, díky které dochází k zobrazení menisků, vazů a tíhových váčků, a angiografii, v rámci které vidí případné nádory, ale hodnotí i vaskularizaci cév a tkání.

Pokud ortoped žádný problém neobjeví, propustí vás z ordinace bez jakéhokoli omezení, v případě diagnostikovaných obtíží se jeho následující kroky řídí podle jejich charakteru a závažnosti. U těžších problémů doporučí lékař operační zákrok, předepsat může také speciální rehabilitační cvičení.

Kdy navštívit ortopeda?

Nad obtížemi, které se objeví v důsledku tělesné námahy a po čase samy odezní, většina z nás mávne rukou. Mohou ale nastat situace, kterým čas ani odpočinek nepomůže a žádají si okamžitou lékařskou pomoc. Kdy je třeba vyhledat ortopeda?

Bolí vás klouby, svaly nebo vazy

Bolavé svaly, klouby a vazy jsou do jisté míry zcela přirozenou součástí života. Objevují se například v důsledku velké fyzické zátěže, běžných infekcí, jakou je třeba chřipka, anebo v návaznosti na rychlý růst kostí. Pokud však bolest přesahuje únosnou mez anebo se bez zjevné příčiny objevuje dlouhodobě, je na čase navštívit odborníka. Za nepříjemnými příznaky by se totiž mohlo skrývat některé z ortopedických onemocnění.

Máte problém s chůzí či stáním

Už nějakou dobu se potýkáte s nejistou chůzí, kolísavým krokem nebo se vám těžce vstává, sedá či stojí? Pokud právě nebojujete s namoženým svalstvem v důsledku cvičení, měli byste zamířit do ordinace ortopeda. Tam by vaše kroky měly ostatně vést i v momentě, kdy v důsledku bolesti nedokážete posedět či postát na jednom místě a úleva nepřichází ani v momentě, kdy ulehnete do postele. Stejně tak s návštěvou neotálejte, pokud vám bolesti šlach, svalů a kloubů znemožňují běžné fungování, potýkáte se s nimi déle než týden a ke zlepšení obtíží nedochází ani po odpočinku.

Vaše pohyblivost je omezená

Pokud dlouhodobě přetěžujete šlachy a klouby anebo se léčíte z důsledku pádu, úderu či úrazu následkem náhlého trhavého pohybu, buďte ke svému tělu dostatečně vnímaví. V případě, že se objeví bolest, otok a zhoršená pohyblivost, může se jednat o celou řadu problémů jako:

  • podvrtnutí,
  • natažení,
  • pohmožděnina,
  • tendinitida (zánět okolo šlachy),
  • bursitida (zánět burzy, tedy váčku, který snižuje tření v kloubu).

A zatímco někdy problémy samy odezní v řádu několika dní, jindy přechází do chronického stádia, které si žádá zásah ortopeda.

Zdroj: ulekare.cz, lekari-online.cz, zlomenina-zdrave.cz

Napsat komentář

Vaše emeilová adresa nebude zveřejněna

top