Porod do vody s sebou přináší pozitiva i řadu rizik. Pro koho je vhodný a kdo by se mu měl vyhnout?

Zdroj: Shutterstock

Očekáváte nový přírůstek do rodiny a přemýšlíte, jak si jeho porod co nejvíce zpříjemnit? Řada žen v tomto ohledu nedá dopustit na porod do vody, který jim díky teplé vodě přináší značnou úlevu. Tato alternativa však není vhodná pro každého, některým rodičkám může způsobit různě závažné komplikace. Jak se na porod do vody připravit a jak probíhá?

Porod do vody představuje alternativu přirozeného porodu, kdy je dítě porozeno do speciálně upraveného bazénku či vany. Podle mnohých odborníků má voda pozitivní vliv na rodičku i samotné dítě, což je důvod, proč některé ženy zůstávají ve vodě už během otevírací fáze porodu, kdy se porodní cesty rozšiřují a připravují na průchod plodu. Teplá voda v tomto případě napomáhá k uvolňování svalů, působí relaxačně a mnohdy může předejít nástřihu hráze.

Ačkoli mu ne všichni odborníci fandí, porod do vody je považovaný za bezpečný. Tedy za předpokladu, že se jedná o zcela zdravou rodičku. V případě nastalých komplikací žena opouští vodu a pokračuje se v porodu na klasickém porodním křesle.

Rozhodně se během porodu do vody není třeba obávat případného vdechnutí vody novorozencem, první nadechnutí dítěte totiž nastává až po jeho vytažení z vody. K čemu ale naopak dojít může, je vdechnutí plodové vody. V takovém případě je nutné její okamžité odsátí z dýchacích cest. Další komplikaci pak představují nejrůznější infekce. Obě tato rizika jsou však stejně pravděpodobná i v případě klasického porodu. Samotný porod do vody je nijak zvlášť nenavyšuje. [1, 2, 3]

Pro koho je porod do vody vhodný?

Porod do vody může dobrovolně absolvovat každá žena, která nemá zdravotní problémy a je bez známek infekčního onemocnění. Tuto formu porodu naopak nemůže absolvovat rodička, u které se během první či druhé doby porodní vyskytly komplikace. Vyloučeno je rovněž podání epidurální analgezie. Vytékající plodová voda se za kontraindikaci naopak nepovažuje. Aby k porodu do vody skutečně došlo, je navíc nutné, aby rodička svůj zájem písemně zdokumentovala. [4]

Jaké podmínky musí splnit zdravotnické zařízení?

Aby mohla porodnice nabízet možnost porodu do vody, musí splňovat řadu přísných opatření.

  • Vodní lázeň musí být součástí porodního sálu,
  • podmínky provozu lázně musejí být schváleny hygienikem,
  • podlahová krytina v místnosti nesmí klouzat,
  • při pobytu rodičky v lázni je nutná neustálá přítomnost kvalifikované osoby a další osoby poblíž pro případný transport rodičky z lázně,
  • během vypuzovací druhé fáze musí být přítomný porodník i pediatr,
  • rodička o porod do vody musí aktivně požádat a podepsat informovaný souhlas,
  • je vhodné, aby pracoviště vedlo přípravu rodičů k porodu ve vaně, včetně umožnění návštěvy na porodním sále,
  • lékař nebo porodní asistentka používá při vyšetření a porodu rodičky takové pomůcky, aby byla chráněna kůže před kontaktem s vodou, ve které je rodička. [5]

Rizika porodu do vody

Ačkoli je porod do vody považován za bezpečnou alternativu, stejně jako u toho přirozeného hrozí některá rizika. Při porodu zcela běžně dochází k odchodu stolice, moči i krve. V tomto případě se však tělní obsah mísí přímo ve vodě, ve které žena leží. Zajištění filtrace, teploty a čistoty je komplikované a finančně náročné. Porodník má navíc omezený přístup k rodidlům ženy i samotnému plodu. Kromě toho:

  • existuje zvýšené riziko bakteriální infekce,
  • tlačení v poloze na zádech, v podřepu nebo vestoje je ve vodě nebezpečné kvůli riziku uklouznutí,
  • přesun rodičky z vany na lůžko je komplikované a prodlužuje dobu k provedení život zachraňující operace,
  • riziko krvácení po porodu je kvůli zvýšené teplotě větší a kvůli špatnému odhadu krevní ztráty ve vodě může rovněž dojít k jeho podcenění.

Kdy je porod do vody vyloučený?

Naprosto vyloučený je porod do vody v okamžiku, kdy:

  • rodička je infikovaná virem HIV či žloutenkou,
  • porod začal dříve než po ukončeném 37. týdnu těhotenství,
  • během porodu se vyskytly komplikace, například hypoxie,
  • plod jde ven koncem pánevního dna,
  • žena rodí dvojčata či vícerčata,
  • byla ženě podána analgetika či epidurální analgezie. [6]

Jak probíhá porod do vody?

V první řadě je důležité, aby byla budoucí matka s pozitivy a riziky porodu do vody seznámená již během těhotenství. Vodu mohou samozřejmě využít i ženy, které chtějí rodit v porodním křesle, a to pouze v otevírací fázi porodu. K lázni se používá neupravená pitná voda, jejíž teplotu si rodička určuje sama. Nesmí však přesáhnout 38 stupňů Celsia.

Do lázně rodička vstupuje již během 1. doby porodní, přičemž pobyt ve vodě může využít i opakovaně. Polohu, kterou zaujme, si určí sama nastávající matka podle toho, která jí přináší největší úlevu. Při delším pobytu v teplé vodě je nutné myslet na ztráty tekutin vzniklé pocením a průběžně je doplňovat.

Srdeční frekvence plodu je monitorována přerušovaně, a to za pomoci sond a přístrojů určených k použití ve vodě, které nesmí být napojeny na elektrickou síť. Kromě toho rodičce personál pravidelně kontroluje také tlak a pulz. Při delším pobytu v lázni je nutné hlídat i tělesnou teplotu. [7, 8]

Příprava na porod

Před samotným porodem čeká nastávající maminku ještě základní vyšetření, během kterého lékař zjistí, zda už odtekla plodová voda, jak časté jsou kontrakce a zda rodička nekrvácí anebo netrpí jinými komplikacemi. Ženě je provedena také:

  • kontrola hmotnosti,
  • vyšetření pulzu,
  • změřena tělesná teplota,
  • zjištěny hodnoty krevního tlaku.

Nakonec lékař provádí ještě vyšetření břicha a vagíny. Zajímat ho bude jak zralost děložního čípku, tak otevřenost porodních cest. Je rovněž dobré, aby měla dotyčná již z domova připraveny základní informace o svém zdravotním stavu, tedy:

  • onemocnění, se kterými se potýká,
  • léky, které pravidelně užívá,
  • alergie,
  • prodělané operace,
  • zdravotní stav nejbližších příbuzných a otce dítěte.

V případě, že se nejedná o prvorodičku, bude zdravotníky zajímat také průběh předchozích gravidit a porodů. Poslána bude rodička také na ultrazvukovou kontrolu plodu a vyšetření kardiotokografem.

V momentě, kdy se porod blíží, je žena poslána na přijímací oddělení, kde bude čekat na převoz na porodní sál. Pokud porod nepostupuje příliš rychle, proberou zdravotníci s rodičkou průběh porodu a její předem zpracovaný porodní plán. V něm dotyčná přesně specifikuje svá přání týkající se porodu. V případě, že dítě na svět příliš nespěchá, absolvuje rodička také předporodní přípravu v podobě:

  • osprchování
  • holení rodidel,
  • klyzma.

Zatímco holení rodidel může žena odmítnout, je nutné, aby byla oholená alespoň část v oblasti konečníku a hráze, a to pro případ, že by bylo nutné ji nastřihnout. Co se týče klyzmatu, má žena na výběr ze dvou způsobů. Buď může být použita klasická metoda pomocí teplé vody vpravené do střev, anebo za použití přípravku z lékárny, který si přibalí s sebou do nemocnice. [9, 10]

Fáze porodu

Ačkoli porodem valná většina lidí nazývá proces, při kterém je dítě vypuzeno děložními cestami, ve skutečnosti se jedná o výrazně delší časový horizont. Celkem je průběh porodu členěn do tří fází, které mohou poměrně běžně trvat i déle než 12 hodin.

1. Fáze porodu: otevírací fáze

Během první fáze porodu dochází k otevírání porodních cest vlivem kontrakcí. Děložní hrdlo se zkracuje a tvoří takzvanou branku, jež se rozevírá tak dlouho, dokud prakticky nesplyne s pochvou. V takovém okamžiku jsou porodní cesty zcela otevřeny. Tato porodní fáze trvá v průměru kolem tří až čtyř hodin, u prvorodiček i dvojnásobně déle. Aby porodními cestami prošla hlavička dítěte, je nutné, aby se otevřely na 10 centimetrů.

Během první doby porodní dochází také k odtoku plodové vody, v opačném případě provádí lékař takzvanou dirupci vaku plodových blan, kdy dojde k jejich umělému protržení. V návaznosti na to dojde k zesílení a zefektivnění děložních kontrakcí. Pokud jsou stahy pro rodičku příliš bolestivé, lze v této fázi porodu zavést epidurální analgezii, což je nejúčinnější metoda tlumení bolesti.

2. fáze porodu: vypuzovací fáze

Jakmile se rodička překlene do druhé fáze porodu, dochází k samotnému vypuzování dítěte, jež může trvat několik minut, ale i hodin. Porodní cesty jsou v tomto okamžiku plně otevřené a hlavička dítěte jimi postupně prostupuje až k zevním rodidlům. Na konci této doby rodička pociťuje silné nutkání na tlačení, ke kterému je lékařem vyzvána v momentě, kdy je hlavička dostatečně sestouplá.

Kromě tlačení pak hraje samozřejmě roli také technika dýchání. Zatímco mezi jednotlivými kontrakcemi by žena měla prodýchávat krátce, během stahů dělohy se doporučuje hluboký nádech a následné zadržení dechu po celou dobu tlačení. To by měla rodička ideálně podpořit zavřením očí a úst a nasměrováním tlaku do konečníku, díky čemuž bude břišní lis pracovat nejefektivněji.

V momentě, kdy se hlavička plodu přiblíží k poševnímu vchodu, dojde k natažení hráze. V tom okamžiku může lékař rozhodnout o jejím nastřižení, aby předešel nekontrolovatelnému roztržení. Ženy se obvykle bojí, aby při nástřihu necítily bolest, ta díky tlaku v oblasti hráze ovšem nehrozí. Proto se nastřižení provádí vždy v aktivní fázi tlačení.

Po porodu hlavičky následuje porod ramínek. Tyto fáze jsou nejbolestivější a nejsložitější, zbytek dětského těla žena zpravidla vypudí velmi rychle. Po porodu je dítě ošetřeno přímo na břiše maminky nebo na novorozeneckém lůžku v předsálí porodního sálu. Za předpokladu, že je novorozenec v pořádku, lékaři aplikují takzvaný bonding, tedy utváření vazeb mezi matkou a dítětem. Toho docílí tak, že dítě položí na její břicho. Na porodním sále spolu pak zůstávají přibližně dvě hodiny.

3. fáze porodu: porod placenty

Na vypuzovací fázi navazuje fáze poslední, tedy porod placenty, který nastává krátce poté, co dojde k porodu plodu. Opět se začnou objevovat děložní kontrakce, jejichž úkolem je vypudit placentu ven z těla. Ta zůstala po porodu dítěte v děloze. Celý proces trvá obvykle jen několik málo minut a je téměř bezbolestný. Plodový koláč, jak se placentě také říká, musí být následně velmi pečlivě prohlédnut pro případ, že by v ženě zůstaly její zbytky. Ty by ji mohly následně ohrozit na životě. [11, 12]

Kdy jet do porodnice?

Signálem pro cestu do porodnice bývají obvykle kontrakce, které rodička zpočátku pociťuje jako tlak v podbřišku, ale také jako nutkání na stolici. Ty se musejí opakovat každých pět až sedm minut. Dokud jsou intervaly delší, nemá příjezd do porodnice zpravidla smysl. Jasným znamením je rovněž odtok plodové vody.

Kromě toho může o propukajícím porodu napovědět také lehké opuchnutí a pocit nafouknutí, který je důsledkem zvyšujícího se objemu cirkulující krve, kolostrum, tedy žlutá tekutina vytékající z prsů, ale také odchod hlenové zátky, jež může mít průhlednou, nažloutlou, bílou i růžovou barvu. Bývá také s příměsí krve. Nápovědu pak představují i Braxton-Hicksovy kontrakce, lidově poslíčci, přicházející i několik dní před porodem. [13, 14]

Zdroj: onhb.cz, nemorako.cz, nemocnicepribram.cz, porodniasistentky.info, nemcaslav.cz, nemjbc.cz, healthline.com, bmcpregnancychildbirth.biomedcentral.com, pubmed.ncbi.nlm.nih.gov

Napsat komentář

Vaše emeilová adresa nebude zveřejněna

top