Prokrastinace vás může zavést do bludného kruhu výčitek. Jak s ní skoncovat?

Prokrastinace
Zdroj: Depositphotos

Každý z nás asi už zažil situaci, kdy ho čekala nepříjemná povinnost a místo ní šel raději dělat něco jiného. Čas od času to nevadí, nicméně pokud v životě člověka zavládne prokrastinace a chytí se do bludného kruhu odkládání povinností a následných výčitek, může si tím přivodit vážnou ztrátu produktivity, trpět negativními myšlenkami a zažívat zbytečný stres. Jak bojovat s prokrastinací?

Co je to prokrastinace?

Jaký má slovo prokrastinace význam? Prokrastinace je odvozena z anglického slova procrastination, které vychází z latinského výrazu procrastinatus. V překladu do češtiny to znamená „patřící zítřku“. Psychologové popisují prokrastinaci jako silnou chronickou potřebu odkládat různé úkoly a povinnosti na později.

Většinou se jedná o činnosti, které jsou pro člověka zdrojem významného stresu nebo jsou prostě velmi nepříjemné. Tímto způsobem se snaží vyrovnat s úzkostí, kterou v něm daná činnost vyvolává. A skutečně ve chvíli, kdy úkol odloží, se dostaví okamžitá úleva. Na druhou stranu i samotné prokrastinování se může stát významným zdrojem stresu.

Člověk nepříjemnou činnost odkládá tak dlouho, až začne pociťovat výčitky svědomí a pocity vlastního selhání. Tímto způsobem lze dobře odlišit prokrastinaci od obyčejné lenosti – líný člověk je při nicnedělání spokojený a nijak se svou pasivitou netrápí, zatímco prokrastinátor v podstatě trpí.

Opak prokrastinace je pracovitost. Pilní lidé, kteří nepropadají prokrastinaci, často považují prokrastinátory za obyčejné lenochy, čímž je v překonání jejich obav příliš nepodpoří. Naopak, pokud člověk necítí podporu ve svém okolí, bojí se potenciálního selhání ještě víc a povinnostem se začne vyhýbat ještě intenzivněji.

Každý člověk někdy prokrastinuje. Činnosti, které nejsou zrovna příjemné, zkrátka odložíme na později. Někdy se problém vyřeší sám nebo se ho ujme někdo jiný. Do určité míry jde po psychologické stránce o normální chování. Problém nastává, když člověk začne odkládat úplně všechno a protivné úkoly se kupí na hromadu. Ve chvíli, kdy se pyramida nepříjemností začne hroutit, se prokrastinátor překotně pouští do jejich řešení.

Zvyšuje si tím stresovou zátěž, vyčítá si, že se do plnění úkolů nepustil dřív, a tím pádem nedokáže ani správně regenerovat a odpočívat, takže je prakticky neustále v napětí. Pokud dojde prokrastinace až do té fáze, kdy člověku naprosto ovládá život, může vyústit ve vážné psychické problémy, kam patří například:

Dobrou zprávou je, že prokrastinace je naučené chování. S trochou vůle se tedy dá zlozvyků úspěšně zbavit. Podle odborníků je nejdůležitější zjistit, z jakého důvodu člověk prokrastinuje. [1, 2, 3, 4, 5]

Příčiny prokrastinace

Příčiny prokrastinace mohou být různé. Mezi ty nejběžnější patří:

  • nedostatek motivace – někteří lidé pracují nejlépe pod stresem, potřebují mít nad sebou bič v podobě šéfa nebo jiné nadřazené osoby, sami sebe nedokáží dostatečně motivovat, nicméně když se blíží deadline, jsou schopní náhle své pracovní úsilí vyšponovat na maximum (tzv. efekt cílové pásky),
  • úkol se zdá příliš těžký nebo složitý – člověk neví, odkud začít, úkol je natolik komplexní, že si žádá jeho 100% pozornost, proto ho stále odkládá na „nikdy“,
  • nízká frustrační tolerance – lidé trpící prokrastinací mají problém se snášením nepříjemných a negativních pocitů, proto od zdrojů těchto pocitů utíkají,
  • nedostatečná znalost time managementu – zejména mladí lidé nejsou zvyklí plánovat si své povinnosti a věnovat se jim průběžně, při studiích jsou na ně sice kladeny vysoké nároky, ale jen nárazově (zkouškové období),
  • dělání více úkolů naráz – odbíhání od jednoho úkolu k druhému způsobí, že pořádně nedokončíme ani jeden. [6, 7, 8, 9, 10]

Moderní technologie a prokrastinace

Moderní technologie jsou sice úžasným výdobytkem dnešní doby, ale přináší s sebou nebezpečí v podobě neustálého rozptýlení. Téměř každý člověk má dnes chytrý telefon nabitý aplikacemi. Zejména děti a mladí lidé tráví stále více času na sociálních sítích a dávají přednost virtuálnímu prostředí před skutečným životem.

To se promítá samozřejmě i do zhoršení výkonu ve škole. S mobily v ruce ovšem neprokrastinují jen teenageři, ale i dospělí lidé. Někteří z nich tráví v rámci pracovní doby dokonce desítky minut prohlížením sociálních sítí či hraním her. [11, 12, 13]

Jak se zbavit prokrastinace?

Názorů i knih, které radí, jak skončit s prokrastinací, existuje celá řada. Čím větší množství lidí se s prokrastinací potýká, tím větší úsilí psychologové a psychiatři vynakládají na řešení těchto problémů. Základem je změnit svůj přístup a snažit se zlozvyk v podobě prokrastinace nahradit pozitivními návyky:

  • dostatek odpočinku a relaxace – kvalitně strávený volný čas, zábava a dělání toho, co nás činí šťastnými, nás nabije pozitivním myšlením a chutí věnovat se i méně příjemným činnostem,
  • time management a organizace úkolů – sepisování seznamů činností a rozdělování úkolů podle priorit, člověk se pak lépe stane pánem svého času,
  • odškrtávání – škrtání splněných úkolů je pro většinu lidí velmi uspokojivé a přináší jim radost, tímto způsobem se lze dobře motivovat,
  • udělat první krok – není nutné hned uběhnout 10 kilometrů nebo napsat půlku disertační práce na jeden zátah, stačí překonat počáteční nechuť a nazout si tenisky či sednout k počítači,
  • začít od nejtěžšího – složité úkoly je nejlepší odbourat jako první, člověku to zvedne sebevědomí a jednoduché úkoly pak splní rychleji a snadněji,
  • odstranit rozptýlení – z pracovního prostředí je potřeba odstranit všechny rozptylující faktory, jako jsou telefon, televize či počítač, pokud ho nepotřebujete k práci,
  • vytvořit si příjemné prostředí – k nudné práci si může člověk pustit oblíbenou hudbu, uvařit si hrnek dobré kávy nebo si zapnout jako kulisu oblíbený seriál, pokud činnost nevyžaduje velké soustředění,
  • stanovit si deadline – umožní to člověku snáze se odhodlat k prvního kroku,
  • přiznání vlastních strachů a obav – není ostuda přiznat sám sobě, že se něčeho v životě bojíme a že jsou situace, kterým bychom se raději vyhnuli kvůli strachu ze selhání. [14, 15, 16, 17, 18]

Zdroje: sciencedirect.com, researchgate.net, knepublishing.com, frontiersin.org, scirp.org, tojned.net, is.muni.cz, dspace.cuni.cz

Jaký je význam slova prokrastinace?

České slovo prokrastinace je odvozeno z anglického procrastination, které vychází z latinského výrazu procrastinatus. Doslovně to znamená „patřící zítřku“. A co znamená prokrastinace v praxi? Podle psychologů je prokrastinace chorobné odkládání úkolů a povinností na později.

Proč v dnešní době trpí tolik lidí prokrastinací?

Fenomén moderních technologií a prokrastinace zasahuje do životů čím dál většího množství lidí. S prokrastinací bojují lidé už léta, nicméně všudypřítomné rozptýlení, obrovské množství informací a snižující se schopnost odolávat stresu se projevuje vyšší mírou chorobné prokrastinace napříč společností.

Jak bojovat s prokrastinací?

Je dobré stanovit si priority, vytvořit si plán úkolů a splněné položky odškrtávat. Člověk by si měl ve svém denním režimu vždy najít čas na zábavu, odpočinek a kvalitní spánek. Důležité je odstranit ze svého dosahu rozptylující předměty, jako je mobilní telefon, a snažit se udělat aspoň první krok. Když člověk s plněním úkolu začne, je už mnohem snazší ho dokončit.

Je prokrastinace nemoc?

Prokrastinace sice není klasifikována jako nemoc, ale pokud člověka naprosto ovládne, může vést k rozvoji úzkostí, depresí a vážných psychických problémů. V takových případech je vhodné vyhledat odborníka, který dokáže pomoct v akutní situaci.

Napsat komentář

Vaše emeilová adresa nebude zveřejněna

top