Rakovinu lymfatických uzlin bývá velmi těžké diagnostikovat. Jak se projevuje?

Rakovina lymfatických uzlin je nádorové onemocnění, které nejčastěji postihuje muže mladšího věku. Zpočátku se může projevovat velice nenápadně, a tak jej nebývá jednoduché diagnostikovat. A vzhledem k tomu, že je lymfatická tkáň přítomna v celém těle, může se nemoc poměrně rychle šířit. Dobrou zprávou ale je, že se poměrně dobře léčí.

Rakovinou lymfatických uzlin každoročně onemocní 1800 Čechů, přičemž o něco častěji postihne muže mezi 20. a 30. rokem života. Lymfom, jak se onkologickému onemocnění také říká, postihuje buňky lymfatického systému (bílé krvinky), které se začnou nekontrolovatelně množit. Postižená uzlina (anebo celé skupiny uzlin) se následně začne zvětšovat a přestává lidskému organismu sloužit, protože ztrácí své původní funkce.

Vzhledem k tomu, že se lymfatická tkáň nachází v celém těle, může se tato nemoc rozšířit i na další orgány. Nejedná se přitom o metastáze jako takové, ale o důsledek propojeného mízního systému Typicky bývá postižena:

  • Kostní dřeň
  • Játra
  • Slezina
  • Plíce
  • Kosti
  • Zažívací trakt

O něco méně pak zasahuje

  • Kůži
  • Varlata
  • Ledviny
  • Centrální nervovou soustavu

Rozdělení lymfomů

Nádory lymfatického systému lze rozdělit na dvě skupiny – na Hodgkinův lymfom, který je pojmenovaný podle svého objevitele Thomase Hodgkina, a nehodgkinův lymfom, který se dále dělí na další podkategorie. Přesné určení nádoru je možné jen podrobným a speciálním mikroskopickým vyšetřením postižené tkáně.

Hodgkinův lymfom

Tento typ nádoru postihuje převážně mladé pacienty ve věku 20 až 45 let. Nemoc se ale může rozvinout také u starších pacientů nad 60 let věku. Obecně jsou častěji postiženi muži. Hodgkinův lymfom tvoří přibližně pětinu všech nádorů lymfatických uzlin.

Nehodgkinův lymfom

Druhý typ onemocnění bývá naopak častěji diagnostikován u starší populace, vyskytnout se ale mohou v jakémkoli věku. Opět jím ale bývají častěji zasaženi muži. V celkovém měřítku tvoří Nehodgkinův lymfom (či Non-Hodgkinův lymfom) zbylé čtyři pětiny případů.

Rakovina lymfatických uzlin: příznaky

Vzhledem k tomu, že se lymfomy mohou objevit na různých místech těla, bývají jednotlivé příznaky velmi rozdílné. Pro lepší přehlednost je můžeme rozdělit na místní, které jsou specifické podle lokace lymfomu, a celkové, jimiž tělo na přítomnost onemocnění reaguje.

Základním a častokrát i prvním příznakem bývá nebolestivé zvětšení uzlin. A to buď na krku, v podpaží či v třísle, kde jsou dobře hmatatelné. Zároveň ale mohou ležet uvnitř těla, kdy se projevují vždy zcela specificky. Je však nutné si uvědomit, že ne každá bulka se automaticky rovná rakovině. Drobné uzliny se vyskytují také u zcela zdravých jedinců. Jejich velikost by ale neměla přesahovat 10 až 15 milimetrů. Ke zvětšení uzlin pak zcela běžně dochází při infekci. V tomto případě ale zpravidla bolí.

Lymfomové uzliny bývají naopak nebolestivé. Ty malého vzrůstu jsou vůči svému okolí navíc velmi dobře posunlivé, ty větší už bývají k podkladu naopak pevně přirostlé. Co se týče konzistence hmatatelné bulky, obvykle působí jako tvrdá guma, může se navíc zmenšovat nebo mizet a objevovat se na zcela jiném místě, což bývá matoucí, a navíc to značně komplikuje včasnou diagnózu.

Zvětšení uzliny navíc nemusí být vždy hmatatelné. Jak už bylo naznačeno výše, zduřené tkáně se totiž mohou objevovat i skrytě a postihnout celou řadu vnitřních orgánů. Jednotlivé projevy pak závisí nejen na umístění, ale také na velikosti nádoru. Ten může postižený orgán utlačovat. Rozpoznání nemoci je v takovém případě složitější, protože nemocný často vyhledá lékaře až v okamžiku, kdy mu nemoc začne způsobovat výraznější obtíže, což značně komplikuje léčbu.

Zvětšení uzlin v hrudníku

Postižení hrudní oblasti se obvykle projevuje:

  • Bolestmi na hrudi
  • Kašlem
  • Dušností
  • Problémy při polykání

Při pokročilejších stavech se vzácně může objevit také takzvaný syndrom horní duté žíly, což znamená poruchu odtoku krve z hlavy a horních končetin směrem k srdci. Během takového stavu má člověk pocit napětí na krku a v obličeji. Zdá se být oteklý, může být dušný a na kůži má viditelné namodralé rozšířené žíly, kterými se krev snaží dostat náhradní cestou k srdci.

Zvětšení uzlin v břiše

Problém v břišní oblasti se obvykle projeví až poměrně pozdě, a to neurčitými bolestmi kolem pupku nebo v zádech, dále také pocitem plnosti po jídle a dost často „pouze“ celkovými příznaky.

Zvětšení uzlin v malé pánvi 

Zduření uzlin v okolí malé pánve se může projevit například otoky jedné nebo obou nohou či bolestmi ledvin, jejichž funkce bývá následně poškozena. Obecně však v břiše a malé pánvi může vyrůst i deseti až dvaceticentimetrový útvar, aniž by to vyvolalo výraznější obtíže. I zde ale může dojít například k poruše odtoku krve, tentokrát však z dolních končetin, což se projevuje již zmíněným otokem nohou. Postižení jednotlivých orgánů se pak projeví podle toho, kde je orgán uložen a jakou má funkci.

Zvětšení sleziny

Pokud dojde ke zvětšení sleziny, obtíže se projevují bolestmi v levém podžebří nebo pocitem sytosti, a to už po konzumaci malého množství jídla.

Postižení žaludku

Pokud je nádor lokalizován v žaludku, obtíže o sobě dávají vědět bolestí, která se objevuje nalačno nebo po jídle, podobně jako žaludeční vředy. Pokud je problém o něco dál v trávicí soustavě, konkrétně ve střevech, může vyústit ve střevní uzávěr. Projevit se může rovněž vzedmutím břicha, zvracením, poruchou odchodu větrů a stolice či průjmy.

Postižení kostí

V případě, že jsou onemocněním napadeny kosti, pacienti v postižené oblasti pociťují bolest. Důsledkem a zároveň dalším z příznaků pak mohou být také zlomeniny tvořící se po velmi mírném či dokonce žádném nárazu.

Postižení mozku

Když je lymfomem zasažen mozek, dostaví se obvykle příznaky podobné cévní mozkové příhodě, tedy poruchy hybnosti poloviny těla, poruchy citlivosti, řeči, polykání nebo změna osobnosti či chování.

Kromě těchto příznaků, které se liší vždy v závislosti na tom, jaké místo nemoc zasáhla, se u pacientů objevují také celkové projevy onemocnění, které reagují na přítomnost rakoviny jako takové. Patří mezi ně:

  • Horečka nad 38 stupňů Celsia
  • Větší samovolný úbytek hmotnosti
  • Déletrvající únavnost či slabost
  • Svědění kůže
  • Otoky či bolesti různých částí těla

Kdy navštívit lékaře?

Nahmatání bolestivé uzliny rozhodně není důvodem k okamžité návštěvě lékaře.  Jejich zvětšení totiž bývá zpravidla způsobeno také řadou jiných onemocnění – například nachlazením. A kdy odborníka naopak vyhledat? V momentě, kdy je objevená bulka nebolestivá a její zduření trvá déle než dva týdny, popřípadě se dokonce stále zvětšuje.

Dříve než je u pacienta zahájena léčba, čeká ho řada vyšetření, která má za cíl určit přesnou diagnózu, tedy určit přesný typ lymfomu. To je možné pouze pomocí biopsie, tedy mikroskopického vyšetření zvětšené uzliny či jiné poškozené tkáně, která byla odebrána. Pro úspěšnost léčby je pak nutné určit také stádium nemoci. K tomu dopomohou kombinace těchto vyšetření:

  • Rozbor krve
  • Rentgen
  • Ultrazvuk
  • CT
  • Pozitronová Emisní Tomografie
  • Vyšetření kostní dřeně
  • Endoskopické vyšetření
  • Vyšetření mozkomíšního moku

Na základě těchto vyšetření lékaři zjistí, kde všude jsou přítomny postižené lymfatické uzliny, zda jsou napadeny uzliny pouze na jedné či obou stranách bránice a zda jsou onkologické útvary přítomné i v jiných orgánech. Vyšetřením lze rovněž určit stádium nemoci. Ta jsou celkem čtyři.

  • I. časné stádium – postižena je pouze jedna skupina lymfatických uzlin na jedné straně bránice nebo ohraničená část jednoho orgánu.
  • II. místně pokročilé stádium – napadeny jsou dvě či více skupin lymfatických uzlin na jedné straně bránice.
  • III. pokročilé stádium – onemocnění je lokalizováno na obou stranách bránice.
  • IV. značně pokročilé stádium – onemocnění rozsáhlým způsobem postihuje i orgány mimo lymfatické uzliny, tedy například játra, kostní dřeň, plíce a střevo.

Kromě římských čísel se jednotlivým stádiím přisuzují také písmena B (vyjadřující přítomnost některých dalších celkových projevů) či A (vyjadřující jejich nepřítomnost).

Léčba lymfomů

Díky technologickému a vědeckému postupu dnes rakovina lymfatických uzlin patří mezi léčitelná onkologická onemocnění, přičemž léčba obvykle spočívá v kombinaci protinádorové chemoterapie a v některých případech také radioterapie. Součástí postupu může být také takzvaná imunoterapie, která spočívá v součinnosti s vlastním imunitním systémem.

Druh a intenzita léčby samozřejmě závisí na typu onemocnění, jeho klinickém stádiu i celkovém tělesném stavu a věku pacienta. Její konkrétní podobu vyhodnotí lékař vždy na základě předchozích vyšetření. U některých pacientů (zpravidla u agresivních lymfomů) je rovněž nutné přistoupit k transplantaci krvetvorných buněk. Agresivní chemoterapií totiž dochází k ničení kostní dřeně.

Rakovina lymfatických uzlin: prognóza

Úspěšnost léčby závisí na mnoha faktorech. Obecně se ale dá říct, že pokud je pacientův celkový stav dobrý a onemocnění ho nijak neomezuje, bývá prognóza lepší. Jestliže naopak dochází k hubnutí, vyskytují se teploty či únava, znamená to, že nemoc již ovlivňuje celý organismus, tím pádem bude lékař volit i agresivnější léčbu.

Zdroje: ordinace.cz, haimaom.cz

Rakovinu lymfatických uzlin bývá velmi těžké diagnostikovat. Jak se projevuje?
4.8 (95.79%) 19 hlasování

Napsat komentář

Your email address will not be published.

top