Nemocnicím zůstanou zálohy za 79 až 82 pct péče proti roku 2018

Zdravotní pojišťovny by měly ponechat nemocnicím letošní zálohy v plné výši, pokud poskytnou nejméně 79 až 82 procent péče proti roku 2018. Počítá s tím návrh připravované kompenzační úhradové vyhlášky. Sdělila to Klára Doláková z tiskového oddělení ministerstva zdravotnictví. Po připomínkách se ještě podíl může měnit, uvedla. Ministerstvo nemocnicím nařídilo omezit péči kvůli epidemii nemoci covid-19 od 16. března, musely také pro nemocné vyhradit zvláštní lůžka. Podle Asociace českých a moravských nemocnic, která sdružuje menší zařízení v regionech, bude pro ně obtížné cíle splnit.

Nižší produkční cíl budou mít nemocnice, kde se zdravotníci starali o více nakažených. „Nemocnice, kde bylo více hospitalizovaných pacientů pozitivních na covid-19, má produkční limit snížen až na 79 procent dle podílu hospitalizovaných pacientů. Jelikož je vyhláška v tuto chvíli v připomínkovém řízení, finální hodnoty se mohou ještě měnit,“ sdělila Doláková.

Připomínkování končí 12. června. Asociace nemocnic ČR, která sdružuje velká krajská a fakultní zdravotnická zařízení, kde se lidé nakažení novým typem koronaviru většinou léčili, podle tajemníka asociace Josefa Svobody komentář k vyhlášce do skončení připomínkového řízení neposkytne. Její předseda Miloslav Ludvík ale už 21. května v diskusi Kola ekonomiky řekl, že 80 procent je reálný cíl, pokud nepřijde druhá vlna.

Pro menší nemocnice je ale 82 procent příliš. Odhaduje se, že péče v nemocnicích byla od března do května omezena o 30 až 50 procent. Prázdninové měsíce pak bývají pro nemocnice slabší každoročně. „Budeme požadovat splnění příslibu ministra na 80 procent. Produkce nezáleží jen na nemocnicích, nadále trvají obavy občanů z hospitalizace,“ sdělili  Jana Popovičová a Stanislav Fiala z Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN).

Poddimenzované jsou podle nich zejména úhrady pro oddělení následné péče, která fungovala v březnu až květnu na 50 až 60 procent své lůžkové kapacity. Musela totiž vyčlenit lůžka a personál pro pacienty s covidem-19, díky dobrému vývoji epidemie ale často zůstala neobsazená. Zastavil se podle AČMN také přísun pacientů z oddělení akutní péče, kteří bývají na oddělení péče následné překládáni.

„Pokud by úhrady pro následnou péči zůstaly nezměněny, znamenalo by to konec činnosti řady zařízení následné péče. Mnoho z nich nepatří krajům a nemá je kdo dotovat,“ uvedla asociace.

Návrh vyhlášky kritizovala už také České lékařská komora, Česká lékárnická komora nebo Sdružení ambulantních specialistů. S lékaři specialisty se AČMN shoduje v tom, že kompenzace plánovaná na nákup osobních ochranných pomůcek ve druhém pololetí nebude dostatečná.

Kompenzační vyhláška by měla začít platit od 1. července. Na zdravotní péči podle ní pojišťovny mají vydat 354 miliard korun na místo loni naplánovaných 340 miliard. Pět miliard půjde přímo na péči o pacienty s covidem-19, kterých bylo hospitalizováno od 1. března zhruba 1200, na testování podezřelých případů, odměny zdravotníků nebo právě ochranné pomůcky.

Ohodnoťte tento článek!