Nová vládní rada bude koordinovat politiku duševního zdraví

Nová vládní rada bude koordinovat politiku duševního zdraví a řídit zavádění strategických dokumentů. Její zřízení projednala vláda, informovalo v tiskové zprávě ministerstvo zdravotnictví. Předsedou rady bude premiér Andrej Babiš (ANO), místopředsedou ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Rada poprvé zasedne v listopadu.

Rada bude projednávat Národní akční plán duševního zdraví 2030, definuje jeho principy a cíle. Pracovat bude také na plánu prevence sebevražd nebo plánu pro Alzheimerovu chorobu. Koordinovat má také financování ze státního i regionálních rozpočtů a povede krajské koordinátory duševního zdraví. Každý rok v květnu bude předkládat vládě svou výroční zprávu.

„Je nutné zdůraznit, že lidé s vážným průběhem duševního onemocnění často žijí v chudobě, jsou stigmatizováni a diskriminováni a dožívají se významně nižšího věku než běžná populace. Lidé s duševním onemocněním také častěji zneužívají alkohol a jiné návykové látky. Systém psychiatrické péče v ČR navíc stále spočívá na velkých psychiatrických nemocnicích, kde jsou lidé se závažnými duševními onemocněními hospitalizováni i déle než 20 let, což je jednoznačně nákladově neefektivní v porovnání s komunitní péčí, tedy péčí poskytovanou v přirozeném prostředí lidí s duševním onemocněním,“ uvedl Vojtěch.

Členy rady budou kromě premiéra a ministra zdravotnictví také ministryně práce a sociálních věcí, ministr školství, vnitra, spravedlnosti, pro místní rozvoj, financí a zmocněnec vlády pro lidská práva, zástupce Asociace krajů, Asociace měst a obcí, zástupci Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně včetně její dětské a dorostové sekce, zástupci zdravotních pojišťoven a poskytovatelů a uživatelů služeb v oblasti péče o duševní zdraví.

Vláda zřizuje množství poradních orgánů. Podobnou radu má také pro oblast lidských práv, rovnosti mužů a žen, národnostních menšin, romské menšiny, neziskových organizací, protidrogové politiky, konkurenceschopnosti a hospodářského růstu, pro výzkum a inovace a Radu hospodářské a sociální dohody, takzvanou tripartitu, tvořenou odbory a zaměstnavateli.

Náklady na diagnostiku a léčbu spolu s náklady na sociální služby a dalšími nepřímými náklady jako jsou absence v práci či invalidita jsou odhadovány na 100 miliard korun. Duševní poruchy a poruchy chování jsou druhým nejčastějším důvodem přiznání invalidního důchodu. Podle odhadů trpí nějakou formou duševního onemocnění 21 procent populace.

Kolem desetiny Čechů má duševní poruchu spojenou s užíváním alkoholu, sedm procent nějaký druh úzkostné poruchy, asi 5,5 procenta poruchy nálady a čtyři procenta závažnou depresi. Sebevraždu spáchají čtyři Češi každý den. Alzheimerova choroba nebo další demence budou v roce 2020 postihovat asi 183.000 lidí.

Nová vládní rada bude koordinovat politiku duševního zdraví
Ohodnoťte tento článek!