Odborník: Růst počtů umělých oplodnění v ČR táhnou hlavně cizinci

ivf, umělé oplodnění

Za každoročním nárůstem počtu cyklů umělého oplodnění v Česku je především zájem cizinců. U českých párů je jejich počet od roku 2010 stabilní, roste jen mírně. Novinářům to u příležitosti Národního dne neplodnosti řekl vedoucí lékař skupiny klinik Pronatal Tonko Mardešić. V Česku je kolem 45 center asistované reprodukce. V roce 2016, z nějž jsou poslední data Ústavu zdravotnických informací a statistiky, bylo provedeno přes 41.000 cyklů s cílem otěhotnět.

Základním je mimotělní oplození (IVF). „Počet cyklů IVF podle Národního registru asistované reprodukce v ČR stoupá, ale u Češek jde od roku 2010 o stabilní stav. Narůstá počet cyklů u cizinek, od roku 2010 asi o deset procent,“ uvedl Mardešić. V roce 2007 bylo cyklů IVF přes 12.000, v roce 2016 kolem 15.000.

Cizinky podle něj vyhledávají česká centra zejména kvůli jejich vysoké medicínské úrovni, ale v mnoha případech také kvůli přísnějším podmínkám asistované reprodukce v jejich zemích. Mezi příjemkyněmi darovaných vajíček tvoří 88 procent. Roste také počet cyklů, při nichž si žena nechá zmrazit vajíčka nebo páry oplodněné embryo.

V Česku se v posledních letech podle Mardešiče daří snižovat počty vícečetných těhotenství z asistované reprodukce, která jsou pro dítě i matku méně bezpečné. „Za úspěch asistované reprodukce se považuje porod jednoho donošeného plodu. Vícečetné těhotenství téměř automaticky znamená porod císařským řezem,“ uvedl. Posun způsobila změna zákona, která umožňuje hradit až čtyři cykly ženám, které si nechají implantovat jen jedno embryo. Jinak se hradí jen tři.

IVF je v Česku hrazeno z veřejného zdravotního pojištění až čtyřikrát ženám do 39 let. Většina párů si ale připlácí za další vyšetření nebo léky. Pojišťovna centru zaplatí asi 26.000 korun za cyklus, dalších v průměru asi 20.000 korun si připlatí pár.

Podle dřívějších informací se zvažuje zvýšení hranice pro úhradu až do 40 let, proti je ale Česká lékařská komora. V minulosti byly i návrhy na zvýšení až na 43 let. „Jako odborníci jsme byli proti. Byl by to špatný signál do společnosti, když už teď ženy první těhotenství odkládají. Připadalo by jim, že mají ještě víc času,“ dodal Mardešić.

S věkem ženy totiž úspěšnost umělého oplodnění klesá. Podle dat zařízení Pronatal je do 35 let přes 45 procent, do 39 let 35 procent, do 43 let asi 20 procent a od 44 let klesá na přibližně osm procent.

Problémy s početím má v Česku přibližně čtvrtina párů, příčina je shodně ze 40 procent na straně jednoho z partnerů, v pětině párů mají problém s početím oba. V zemi se rodí po umělém oplodnění asi pět procent dětí. V oboru podnikal i premiér Andrej Babiš (ANO). Fond Hartenberg, který patří do svěřenského fondu premiéra, má na trhu asi čtyřicetiprocentní podíl.

Odborník: Růst počtů umělých oplodnění v ČR táhnou hlavně cizinci
Ohodnoťte tento článek!