Pojišťovny budou od ledna hradit činnost urgentních příjmů

Pojišťovny budou od ledna hradit zvlášť činnost urgentních příjmů v nemocnicích. Zatím jich je 15, v budoucnu by měly zajišťovat pohotovost v každém okrese. V současné době se v některých regionech nedaří praktické lékaře na lékařskou pohotovostní službu dostat. Na setkání s pacientskými organizacemi to v přednášce na téma reformy primární péče řekl náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.

„Legislativa je bezzubá. Není dáno, kde mají službu poskytovat, tak někteří nechtějí sloužit mimo své ordinace. Povinnost sloužit je daná, ale nejsou tam žádné sankce,“ uvedl náměstek.

Podle něj budou praktičtí lékaři do budoucna sloužit lékařskou pohotovostní službu na těchto urgentních příjmech. Budou mít za úkol pacienty roztřídit, jestli potřebují hospitalizaci nebo jim stačí napsat léky a odeslat je domů.

Česko se chce inspirovat na Slovensku, kde podobný systém už funguje. „Lékaři se tam zapisují dobrovolně. Pokud tak učiní, dostanou na hodinu například 500 korun, pokud budou vyzváni z moci úřední, tak 400 korun. „Nestává se, že by se na Slovensku někdo dobrovolně nezapsal,“ dodal Prymula.

Nemocnice do budování urgentních příjmů postupně investují, loni ho otevřela například pražská Nemocnice Na Bulovce. Budování chce ministerstvo také podpořit z evropských fondů.

Změna na lékařských pohotovostech je součástí reformy primární péče. Praktický lékař by ideálně měl vyřešit 80 procent zdravotních problémů, se kterými za ním pacienti přijdou, za 15 procent nákladů zdravotního systému. Ostatní by odeslal ke specialistovi nebo do nemocnice.

Posílit pozici praktických lékařů v systému českého zdravotnictví má například posílení jejich kompetencí, rozšíření počtu jimi předepisovaných léků nebo převzetí péče o některé chronické pacienty od specialistů.

Změnit by se mohlo i financování péče. Základní bude platba za registrovaného pacienta, takzvaná kapitační, kterou lékař každý měsíc dostává. Lékaři budou moci udělat pacientům nová vyšetření, která dosud patřila jen specialistům, nebo výkony, které vedou k odhalení nemocí, takzvané screeningy, například cukrovky vyšetřením hladiny cukru v krvi každých několik let, ale například i demence, duševních nemocí nebo chronické plicní obstrukční nemoci.

Odborníci chtějí také odbourat zbytečné návštěvy u lékaře, jejichž náklady odhadují na desítky miliard korun ročně. Průměrně v ČR navštíví pacient lékaře 12krát za rok, v Rakousku sedmkrát a ve Švédsku třikrát. Cesta vede podle nich přes vzdělávání pacientů. Řeší se také zbytečné výjezdy sanitek, zvažovaly se i pokuty.

Pojišťovny budou od ledna hradit činnost urgentních příjmů
Ohodnoťte tento článek!