Psychiatr: Přibylo lidí s úzkostí nebo sebevražednými myšlenkami

Cyril Höschl

V době koronavirové epidemie přibylo lidí s úzkostmi nebo sebevražednými myšlenkami. Data o sebevraždách podle něj zatím nejsou dostupná, stejně jako důkazy o větší spotřebě alkoholu. Lidé ale v průzkumu uvedli, že častěji pijí tvrdý alkohol než pivo. Na tiskové konferenci k odborné konferenci Co víme a nevíme o covid-19 to řekl ředitel Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ), psychiatr Cyril Höschl.

Vliv karantény na duševní zdraví je podle Höschla při více než 5,5 milionu nakažených celosvětově sledovaná otázka. „Lidé jsou vykolejeni ze svého životního a pracovního tempa, jsou v izolaci. Jsou vystaveni vysoké míře stresu tím, že jsou exponováni stále negativním informacím ve sdělovacích prostředcích, tak se u nich zvyšuje riziko rozvoje úzkosti a deprese. To jsou zase rizikové faktory pro zvýšenou sebevražednost, izolace vede ke zvýšení domácího násilí,“ popsal.

Zda karanténa povede k více případům sebevražd nebo problémům s nadměrnou spotřebou alkoholu, se podle něj ukáže zhruba za půl roku. „V dotazování se to zatím neprojevilo, protože se ptají například na to, jestli někomu kvůli alkoholu za volantem sebrali řidičák nebo jestli byl na záchytce,“ dodal. Takové problémy se podle něho objeví až po delší nadměrné konzumaci alkoholu. Podle Höschla se ale ukázalo, že lidé se často od piva přesunuli k tvrdému alkoholu. Jedním z důvodů mohly být i uzavřené hospody a restaurace. Spotřebu alkoholu ovlivní také nepřítomnost zahraničních turistů.

Podle pediatra Jana Lebla z 2. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy se v březnu se zavřením škol snížily počty sebevražedných pokusů prášky, o které se pokoušejí většinou mladé dívky. V dubnu a květnu se po poklesu ale zase zvýšily.

NUDZ se v roce 2017 dotazoval 3000 respondentů na jejich duševní zdraví a znovu dotazování zopakoval v době současné karantény. Už v dubnu publikoval data z druhé studie, která ukázala, že lehké duševní potíže značily výsledky u 35 procent žen a 28 procent mužů. Středně závažné a vysoce závažné duševní potíže pak vycházely u 23 procent žen a 15 procent mužů. „Obě studie – byť jinými nástroji a prostředky – ukazují zvýšený výskyt úzkostných poruch včetně posttraumatické stresové poruchy, panických stavů a depresí,“ řekl.

Zhruba desetina dotazovaných se setkala s nějakou formou diskriminace či jiného druhu nevhodného chování v důsledku nemoci covid-19. Mezi nejčastější patřila nadměrná ostražitost a udavačství ze strany okolí a nevraživost vůči určitým skupinám, jako jsou například chalupáři, pendleři či Pražané.

Ohodnoťte tento článek!