Romové na Slovensku se dožívají méně, více jsou nemocní

Zdravotní stav početné romské menšiny na Slovensku je ve srovnání s většinovou populací výrazně horší, což se projevuje i v nižší naději dožití a vyšší kojenecké úmrtnosti Romů. Důvodem jsou špatné životní podmínky, ale i nedostatečné využívání zdravotní péče v romských komunitách. V nejnovější analýze na to upozornil slovenský vládní Institut finanční politiky (IFP). Úřadům doporučil zaměřit se kromě jiného na zlepšení podmínek bydlení Romů a větší osvětu.

Naděje dožití romské populace na Slovensku byla v letech 2006 až 2015 na úrovni 70 let, zatímco u většinové populace dosáhla 76 let. Romové ve větší míře trpí infekčními a chronickými nemocemi, kardiovaskulární onemocnění se u příslušníků romské menšiny vyskytují dva a půl krát častěji než u zbytku populace na Slovensku. Kojenecká úmrtnost Romů je trojnásobně větší. Na celkovém počtu nových pacientů nakažených žloutenkou se Romové na Slovensku podílejí polovinou a tvoří až 80 procent z počtu nakažených tuberkulózou.

„Horší zdravotní stav (Romů) je důsledkem špatných životních podmínek a omezeného přístupu k základní infrastruktuře, jako jsou například kanalizace a voda. Dalším důvodem je nedostatečné využívání zdravotnických služeb navzdory jejich obecné dostupnosti,“ uvedl IFP v analýze, ve které čerpal data z různých studií.

Pravě zlepšení zdravotních podmínek v romských komunitách označil institut za nevyhnutelnou podmínku integrace Romů do společnosti. Zlepšení v této oblasti lze podle něj dosáhnout například prostřednictvím romských zdravotních asistentů a zlepšením dostupnosti čisté vody a základní infrastruktury v romských osídleních.

Na pětimilionovém Slovensku žije podle jiné studie z roku 2013 více než 400.000 Romů. To je téměř čtyřikrát tolik, než vyplynulo z posledního sčítání lidu. Většina Romů bydlela v lokalitách na středním a východním Slovensku, často v nevyhovujících hygienických podmínkách.

Romové na Slovensku se dožívají méně, více jsou nemocní
Ohodnoťte tento článek!