Pozastavení výběrových řízení znamená citelnou časovou ztrátu

Rozhovor s bývalou ministryní zdravotnictví a nynější senátorkou za Prahu 10 MUDr. Zuzanou Roithovou


 

ZdN: Ministerstvo zdravotnictví přehodnocovalo výsledky loňských a předloňských výběrových řízení, která z větší části proběhla ve Vašem funkčním období. Myslíte si, že tato aktivita ministra Ivana Davida neporušila kontinuitu?

Z. Roithová: Výběrová řízení měla mít podle původních propozic dvě fáze. První z nich, strukturální, už proběhla a týkala se akutní péče v základních oborech a péče následné. Mělo dojít k dalšímu kolu výběrových řízení pro léčebny a lázně. V listopadu a prosinci loňského roku měla následovat optimalizační fáze výběrových řízení ke specializované a superspecializované péči založená na velmi podrobné analýze typu a počtu operací a dalších specializovaných vy-šetření. K tomu byla použita statistická data VZP a srovnávací studie s evropskými zeměmi. V rámci oborů mělo být projednáno a doporučeno upřesnění typů výkonů, které lze ve větším rozsahu provádět ambulantně, či naopak pouze na specializovaných lůžkách centralizované péče. K dispozici byla i metodologie a kritéria pro posuzování výsledků péče – audity. Tyto podklady na ministerstvu zpracovával tým dr. Miloše Suchého. Nový ministr tuto skupinu zrušil a vý-běrová řízení pozastavil. Rovněž se nekonalo jednání k důsledkům strukturální fáze výběrových řízení, které bylo naplánováno na září.

ZdN: Co mělo být jeho výstupem?

Z. Roithová: Za účasti přednostů okresních úřadů, zástupců zdravotních pojišťoven, nemocnic a ministerstva se mělo jednat například o dopadech na zaměstnanost, a to nejenom v globálních ukazatelích, ale i na místní úrovni. V návaznosti na restrukturalizaci lůžkového fondu se mělo rozhodnout o případných změnách v organizaci rychlé záchranné služby včetně eventuálního zvýšení finančních prostředků na její činnost. Připraveno bylo jednání o ekonomických dopadech na soukromé ne-mocnice a případných změnách jejich věcných břemen. S pojišťovnami jsme chtěli domluvit, aby některé výkony, které se směly provádět jenom v rámci lůžkové péče, mohly vykazovat i ambulance. Tato potřeba logicky vznikne po omezení lůžkové kapacity převedením části lůžkové péče do ambulancí. Kromě toho bylo s pojišťovnami třeba dohodnout koordinované termíny nových smluv. Počítalo se s tím, že tyto výstupy budou předloženy vládě a po projednání postoupeny parlamentu, což požadovali zejména sociální demokraté a ODS.

ZdN: V září jste už ale na ministerstvu nebyla.

Z. Roithová: Nebyla a jednání se neuskutečnilo, přestože jsem celou rozsáhlou agendu novému ministrovi předala a nabídla mu potřebné konzultace. Ministr může mít jiný zdravotněpolitický názor, může požadovat jiné výstupy, ale je škoda, že nevyužil připravených podkladů. Setkání zrušil dopisem rozesílaným na okresy, a tím vzal okresním zdravotním radům i odborníkům možnost do celého procesu zasáhnout.

ZdN: Jak byste hodnotila proces přehodnocení původních stanovisek?

Z. Roithová: Všechno nasvědčuje tomu, že o nich rozhodlo pouze úzké vedení ministerstva. Zásadní problém však vidím v tom, že původní stanoviska obsahovala právně upravenou povinnost přijmout pacienta, tedy vlastně určení spádového území zdravotnického zařízení. O konkrétních parametrech se mělo následně jednat s okresními úřady. Celá tato věc ovšem z přehodnocených stanovisek zmizela.

V obecné rovině musím říci, že postup nového vedení ministerstva ve věci vý-běrových řízení znamená citelnou časovou ztrátu. Těžko už se dá dohromady kolektiv lidí, který na jejich přípravě pracoval, a informace, které shromáždil, už nebudou aktuální. Některá zařízení už na výsledky prvních kol spontánně reagovala a bylo by třeba přesně zjistit jak.

ZdN: Ze státní správy jste odešla a pro změnu jste se stala senátorkou. Role senátu je mnohdy hodnocena poněkud nelichotivě. Myslíte, že je to oprávněné?

Z. Roithová: Práce senátora by ne-měla spočívat jen v tom, aby zaujímal stanoviska k návrhům zákonů, které do senátu přicházejí z poslanecké sněmovny. Senátor by se měl určité problematice věnovat i s několikaletým předstihem. Tímto způsobem se v senátu už začíná pracovat a myslím, že hanlivá hodnocení horní komory parlamentu jako zbytečné nejsou na místě. Délka funkčního ob-dobí senátora také zajišťuje dostatek ča-su na veřejnou diskusi o zásadách, podle nichž se pak budou formulovat zákonné normy.

ZdN: Čím konkrétně se hodláte v senátu zabývat?

Z. Roithová: Jsem toho názoru, že mezi státním a privátním sektorem by měla mít větší prostor než dosud třetí složka – sektor veřejný. To znamená různá profesní, odborná nebo občanská sdružení, nadace, nonprofitní organizace. Já jsem si v rámci klubu KDU-ČSL vzala na starost právě ty posledně jmenované, a to i z hlediska zdravotnictví. Většina okresních a menších nemocnic by časem měla fungovat v režimu ne- ziskových nestátních zařízení, protože příspěvkové organizace jsou obtížně řiditelným hybridem. Pro celý neziskový sektor však zatím chybí kvalitní legislativa. V minulých letech se hodně po- zornosti věnovalo privátnímu sektoru, státní sektor fungoval podle starých zá-konů nebo jejich novel. Ale i tyto novely byly formulovány z úzkého pohledu státní správy. Je samozřejmě věcí ná-zoru, kolik prostoru pro rozhodování ponechat státní správě. Když jsem byla ještě na ministerstvu, samozřejmě jsem mohla rozhodovat, nařizovat a zakazovat. Byla jsem si však vědoma, že pokud není rozhodnutí předem prodiskutováno se všemi, kterých se má týkat, velmi snadno může být nekvalitní. Je mož- né, že stát by měl mít užší pole působnosti, ale propracovanější rozhodovací mechanismy.

ZdN: Máte na co navázat, pokud jde o zákony pro neziskový sektor?

Z. Roithová: Ještě v době svého pů-sobení na ministerstvu zdravotnictví jsem o těchto problémech jednala s právníky, ekonomy a manažery okresních nemocnic a formulovali jsme pro ně určité zadání. Je třeba do detailů popsat, jak by měla fungovat nezisková nemocnice, a také zásady pro činnost nemocnic obecně. Co to vlastně nemocnice je, jaké úlohy má plnit a jaké existují optimální nástroje řízení.

ZdN: Šlo by tedy o zákon o nemocnicích?

Z. Roithová: Může se tak jmenovat. K přípravě zákonů je v senátu řada možností, jednotlivec nebo i skupina senátorů si může objednat a zaplatit analýzy a studie.

ZdN: Dost často se mluví o tom, že jednou z příčin problémů financování českého zdravotnictví je faktická ne-existence komerčního zdravotního připojištění.

Z. Roithová: Své místo už by konečně mělo mít úrazové komerční pojištění. A to by byl jakýsi model, podle kterého by bylo možné řešit pojištění i na další bloky péče. Chybí pojištění na větší rozsah rehabilitační a lázeňské péče nebo na vyšší standard pe-čovatelských služeb. Rovněž tak nelze bránit lidem, kteří na to chtějí dát peníze, aby se pojistili na péči poskytovanou v čistě privátních zdravotnických zařízeních. To existuje všude ve světě a není to nic nemravného. Jde o to, aby tato zařízení mohla fungovat a přitom nezatěžovala fond veřejného zdravotního pojištění.

ZdN: Pro vznik komerčního připojištění dosud neexistovala dostatečná politická vůle. Kromě toho vznikaly spory, zda mají takovéto produkty poskytovat zdravotní, nebo komerční pojišťovny.

Z. Roithová: Společnost se musí rozhodnout, zda takové služby chce nebo nikoliv. Zatím bohu- žel mnohdy záleží na výkladu existujících zákonů, zda ta či ona pojišťovna může nebo nesmí prodávat tyto pojistné produkty. Měla by být zformulována zákonná norma, která by to jednoznačně rozhodla. Spory nad ko-merčním pojištěním jsou nejspíše dů-sledkem působení lobbystických skupin, ale faktem zůstává, že obě formy po- jištění jsou možné, i když zdravotní pojišťovny by připojištění prováděly samozřejmě levněji. Mají už klientelu a síť úřadoven.

ZdN: Můžete komentovat Vaše odvolání z funkce ředitelky pražské vinohradské nemocnice?

Z. Roithová: Obecně souhlasím s tím, že ministr může kdykoliv odvolat kteréhokoliv ředitele přímo řízené nemocnice. Jde ale o formu odvolání. Ani ministr, ani nikdo z jeho náměstků mě v této souvislosti nekontaktoval. Přitom úředníci už několik měsíců mluvili o mém odvolání jako o cíleném aktu nového vedení ministerstva, kterým má zřejmě být demonstrována nová linie v řízení resortu. Já jsem pokládala za svou povinnost zachovat kontinuitu ve stylu práce vedení, protože nemocnice se v posledních letech dostala z ekonomických potíží a pacienti byli rovněž spokojeni. O prosperitu nemocnice mám samozřejmě zájem i jako senátorka za Prahu 10. Odstoupení z funkce jsem s ohledem na přibývající práci v senátu plánovala v poměrně krátké době. Je známo, že řada dobrodruhů a začínajících kariéristů má vždy zájem o řízení prosperující nemocnice. Do konkursu se však musí přihlásit alespoň jeden člověk, který se chce nemocnici opravdu věnovat a nezištně jí obětovat všechen svůj čas. V minulosti se už ukázalo, jaké ovoce může přinést přechodné působení nezkušených ředitelů.

ZdN: V současné době probíhá na Vinohradech ministerská kontrola. Chcete se k ní vyjádřit?

Z. Roithová: Neznám zatím žádné její závěry, ke kterým bych se mohla vyjádřit. Kontrola přišla až po medializaci mého odvolání a vzniká tak dojem, že se tento krok prostě musí dodatečně zdůvodnit. Musím se zmínit o svém názoru na funkci jakékoliv kontroly. Pokud se najdou chyby, měly by se především odstranit, kontrola nemůže být jenom aktem likvidace. V opačném případě by každý ředitel setrval ve funkci pouze do první kontroly. Musí se rozlišovat mezi chybami úmyslnými a neúmyslnými. Pokud jde o validitu kontrolních závěrů, ta přirozeně závi- sí na znalostech, jaké mají kontroloři o chodu tak velké nemocnice, jakou vinohradská je. Za mého působení ve funkci bylo na Vinohradech celkem 65 kontrol a já jsem je vítala, právě protože umožňovaly odstraňovat chyby. Z téhož důvodu jsem oceňovala i účetní audity.

ZdN: Ministr David operoval i vý-sledky kontroly, kterou ve vinohradské nemocnici prováděl Nejvyšší kontrolní úřad.

Z. Roithová: Tato kontrola probíhala i v jiných nemocnicích a nejenom letos, a bylo by užitečné vzájemně porovnat jejich výsledky. Jestli jsou totiž nedostatky ve vinohradské nemocnici závažnější než jinde. Podobných chyb, na jaké upozorňuje Nejvyšší kontrolní úřad, se do-pouštějí i úředníci ministerstva zdravotnictví pod svým současným vedením, je tedy zřejmé, že ministr má dvojí metr. Kromě toho nemocnici nelze hodnotit jenom podle počtu přestupků úředníků proti předpisům. Existují i jiná kritéria jako objem péče, její kvalita nebo ekonomická situace.

ZdN: Chápete Vaše odvolání jako věc spíše osobní, nebo politickou?

Z. Roithová: Řekla bych, že roli hrají oba aspekty. Bez osobních pohnutek by ani ty politické nebyly natolik výrazné. Vím o mnoha lidech, kteří nesdílejí mé politické názory, a přesto by se těžko odhodlali k takovému kroku. V každém případě se od ministra Davida odlišuji přístupem k řešení problémů. On diktuje, já zvažuji všechny názory. Za mého působení na ministerstvu přímo komunikovali s médii i ředitelé odborů, aby se veřejnost mohla vyjádřit k práci úřadu. To je dnes téměř nemyslitelné.

Jan Řezáč, Martin Tarant

Foto ZdN – Vladimír Brada

MUDr. Zuzana Roithová

Ohodnoťte tento článek!