Odbornou úroveň české foniatrie uznali i v Chicago Hope


 

Správný profesionál se jak známo pozná i podle toho, že dbá na perfektní stav svého výrobního náčiní. Pro jedince, které foniatrie zařazuje do kategorie hlasový profesionál, je základním pracovním nástrojem hlas. Proto je úvodní dotaz na MUDr. Zuzanu Vel-dovou, primářku nestátního fonia- trického a audiologického pracoviště v Praze 7 (uvést firmu nedovolí regule reklamy), takříkajíc tranzitivní:

ZdN: Pečujete o hvězdnou galaxii herců, operních pěvců, zpěváků. Jsou tito lidé profíky i kázní a pečlivostí v opatrování svého zlata v hrdlech?

Z. Veldová: V naprosté většině jsou. Mohu dokonce s klidným svědomím konstatovat, že čím větší hvězda, tím poctivější dodržovatel zásad hlasové hygieny.

Problémy obvykle nastanou v okamžiku, kdy v rámci terapie musím předepsat hlasový klid. Známí umělci bývají většinou vedle angažmá zapleteni do sítě dalších povinností smluv a úvazků a představa, že by něco z toho nesplnili, je pro ně děsivá. Tito lidé jsou pod velkým psychickým tlakem – přeobsadit či dokonce zrušit představení, přerušit natáčení a podobně, to vše je v této branži malér. Někdy lze najít kompromis, někdy se ale onomu maléru vyhnout nelze. Stalo se například, že jsem si při činohře v herecké šatně zřídila improvizovanou miniordinaci a představitele hlavní role doslova dávala do-hromady pokaždé, když slezl z jeviště. Bohužel jsem ale také už byla donucena zakázat velmi drahé zahraniční operní pěvkyni účinkování při velmi očekávané tuzemské premiéře. Hrozila jí totiž hlasová indispozice, a tedy riziko následných potíží ireverzibilního rázu.

ZdN: Tradují se příběhy o hlasivkách darovaných přímo Bohem, s nimiž prý pěvec může na jeviště třeba o půlnoci a klidně i bez rozezpívání…

Z. Veldová: Stejně jako každá jiná mimořádná dispozice člověka k nějaké činnosti, mají ony „hlasivky od Boha“ jedno zásadní pravidlo hry: takového daru není možné pouze využívat. Ani sebenadanější a sebedisponovanější pěvec by neměl podcenit roli hlasového pedagoga, a tedy zvládnutí techniky. Ze zkušenosti vím, že mnohdy vyšší pěvecké kvality dosáhne člověk objektivně méně disponovaný, ale technicky vybavený. Foniatr obvykle i při běžném vyšetření pozná, ja-ký vztah k technice hlasového projevu he-rec či zpěvák má. Stav jeho hlasového ústrojí to zřetelně prozradí.

ZdN: Pečujete také o začínající hlasové profesionály, konkrétně o studenty pražské konzervatoře. Jaké máte z této práce poznatky?

Z. Veldová: Nedávno skončená série vyšetření konzervatoristů mi potvrdila nepříznivý fakt, že u dětí stále stoupá počet vad výslovnosti, hlavně u sykavek řady „S“. Poměrně velmi často je to dáno špatným skusem. Takže já přeneseně vidím vinu u rodičů, v jejich podcenění včasné ortodontické a logopedické péče o dítě v předškolním věku. Bohužel, zhruba sedmdesát procent letos vyšetřených studentů nemělo výslovnost úplně v pořádku.

ZdN: Otázka navazující: zaznamenáváte ve své praxi ještě nějaké další nové trendy či obecnější jevy?

Z. Veldová: To, že kvůli špatnému životnímu prostředí radikálně přibývá alergických onemocnění, sice není úplně nejžhavější aktualita, ale pro mou praxi je to fakt dost podstatný. Chcete-li nový trend: stále více pacientů, tedy i hlaso- vých profesionálů, posílám na alergolo-gická vyšetření. A mnoho z nich už muselo v zájmu zachování kvality hlasu absolvovat i antialergickou léčbu. Bez úzké spolupráce s alergologem-imunologem se dnes už neobejdu.

ZdN: Jak z pohledu foniatrie a ORL hodnotíte náš farmaceutický trh?

Z. Veldová: Velmi kladně, vše potřebné v dostatečném sortimentu v lékárnách je.

ZdN: Můžete porovnat úroveň české foniatrie se světem?

Z. Veldové: Mohu, a dokonce tak učiním ráda. Jsme na tom totiž dobře. Jak v odborné úrovni, tak v kvalitě péče.

Jeden důkaz za jiné: loni na podzim jsem měla možnost navštívit špičkovou nemocnici v Chicagu (opravdu Chicago Hope). Bez jakékoliv nadsázky mohu konstatovat, že tamní kolegové byli dost překvapeni, když jsem jim reálně popsala naši situaci. Neméně zaskočeni bývají často i zahraniční lektoři při našich akcích postgraduálního vzdělávání. Mám dojem, že někteří do Čech jedou s očekáváním úrovně rozvojového státu a pak sami mají dost problémů s odbornou diskusí.

ZdN: Mnozí vaši umělečtí klienti často vyjíždějí do zahraničí. Máte o nich v té době přehled?

Z Veldová: Většinou se před odjezdem poradíme a cestovatel dostane individuální balíček s preparáty pro případ nouze. Samozřejmě při výjezdu skupiny připravuji těchto cestovních balíčků sérii, každý obsahově modifikovaný podle potřeb svého majitele.

Špičkoví umělci jsou ale vesměs zkušení světoběžníci a umějí se o sebe postarat. Zpěváci dnes například již vědí, že pro účinkování v Americe je dobré už ve smlouvě žádat hotel, kde se dají otevřít okna. Air condition je totiž pro ně naprostou zhoubou, způsobuje otoky sliznic a přesušování. V Japonsku je zase nezbytné zajistit si do interiérů zvlhčovač vzduchu atd.

ZdN: Do vaší stálé klientely patří třeba světoznámá sopranistka Eva Ur-banová, špičkoví sólisté Luděk Vele, Vratislav Kříž a mnoho dalších. Ve vaší čekárně je možné potkat známé herce, ale například i Lucii Bílou či jazzovou zpěvačku Evu Svobodovou. Můžete nějak charakterizovat svůj osobní pocit z práce s těmito do značné míry výjimečnými lidmi?

Z Veldová: Asi nejpřesnější vyjádření je, že se vlastně cítím poctěna jejich důvěrou. Navíc se mi dostává zcela specifické a skvělé odměny. Mám velmi ráda divadlo a ze všeho nejradši operu. Takže když třeba v hledišti Národního divadla slyším potlesk pro mé pacienty, mohu si na malý okamžik připustit, že i já jsem k jejich úspěchu přispěla. Třeba nepatrně. Přesto se z toho raduji. Vrcholný a vlastně nesdělitelný pocit takovéto odměny jsem prožila vloni v New Yorku, když jsem s paní Evou Urbanovou mohla shlédnout Zefirelliho inscenaci Toscy v Metropolitní opeře.

Tomáš Polák

Foto ZdN – Vladimír Brada

ZdN: Jsou země, kde se prokazatelně rodí více zpěváků, respektive kde zpívat umí snad každý. Například Itálie, Španělsko, Bulharsko. Přední evropské i světové operní soubory jsou už léta plné protagonistů těchto národností. Takže otázka, zřejmě poněkud naivní: v čem je hlasové ústrojí třeba Itala kvalitnější než například Čecha? Je to mořem?

Z. Veldová: Samozřejmě žádný anatomický rozdíl není, ale vliv moře je bezesporu blahodárný. Jak vlhkostí vzduchu, tak třeba i přítomností dezinfikujících jodových par.

Mimochodem, Středoevropan nemusí tak úplně skládat zbraně. Má přece k dispozici farmacii, která umožní moře alespoň trochu simulovat. Dnes už lze i u nás koupit spray s mořskou vodou do nosu, zcela běžné jsou natriové soli ke kloktání či inhalaci a podobně. Ale tuto radu berte spíše jako žert.

MUDr. Zuzana Veldová

Odbornou úroveň české foniatrie uznali i v Chicago Hope
Ohodnoťte tento článek!
3 (60%) 2 hlas/ů