Média dnes mají fakticky neomezené právo lhát

S ministrem zdravotnictví Ivanem Davidem o VZP, lékařské komoře, lékařských odborech a sdělovacích prostředcích


 

ZdN: Koncem března jste se v tisku vyjádřil, že by ve složení správní a dozorčí rady VZP měla nastat radikální změna. Přitom jste již předtím tři zástupce státu ve správní radě vyměnil. Jakou změnu tedy máte na mysli?

I. David: Otázka je nepřesná, protože členy správní rady schvaluje vláda svým usnesením, ministr zdravotnictví je pouze navrhuje. Kromě toho v mém vyjádření nešlo o správní radu, ale o VZP jako celek. Každá instituce se chová podle toho, co jí zákony umožňují. VZP například nemusí konat výběrová řízení, takže o zakázkách rozhoduje investiční komise správní rady. VZP o sobě některé informace podle vlastního uvážení neposkytuje, ale naprosto ne-obstojí představa, že jde o obchodní tajemství. VZP totiž hospodaří s veřejnými prostředky. Je třeba změnit zákon, vyměnit pár členů statutárního orgánu rozhodně nepomůže. V pojišťovně proběhla kontrola mi-nisterstva zdravotnictví a ministerstva fi-nancí, a také kontrola NKÚ. O nálezech, které jsou místy až šokující, budeme veřejnost brzy informovat. Těžko lze projevovat nadšení z nedůstojného průběhu tzv. volby zástupců pojištěnců tak, jak ji provedli po-slanci dvou největších politických stran v poslanecké sněmovně. Veřejná volba třinácti členů statutárních orgánů z třinácti kandidátů je myslím něco, co nelze nazvat volbou zástupců pojištěnců.

ZdN: Pokud tedy jde o změnu stylu práce VZP jako celku, jak si ji představujete?

I. David: O stylu jsem nikdy nemluvil. Úplně se spokojím s tím, že ministerstvo zdravotnictví bude mít k dispozici informace, které nutně potřebuje ke kvalifikovanému rozhodování a které nemůže poskytnout nikdo jiný než VZP. Rozhodně je nadále neúnosné, aby za takové informace VZP žádala od ministerstva zdravotnictví peníze, nebo je prostě odpírala.

ZdN: V současné době je ve správní radě VZP sedm zástupců ministerstva zdravotnictví. Podle zápisů ze schůzí správní rady lze doložit, že s činností pojišťovny souhlasí a že mají dostatek informací, které vám mohou předat. Proč si stěžujete, že nejste dostatečně informován o činnosti pojišťovny?

I. David: Domnívám se, že je nesmysl, aby ministr byl informován o činnosti této instituce pouze prostřednictvím členů správní rady. Její jednání jsou tajná, takže takto získané informace bych vlastně dostával pokoutně. Kromě toho pochybuji, že ze zápisů „lze doložit, že zástupci státu s činností pojišťovny souhlasí a mají dostatek informací“. Naopak musím konstatovat, že zástupce ministerstva zdravotnictví v do-zorčí radě požadované informace nezískal. Nikdy jsem si také nestěžoval, že nejsem dostatečně informován o činnosti VZP. Pouze to konstatuji a je to bohužel pravda. O tom, že si „stěžuji“, psaly noviny, já jsem pouze řekl, že neznám jména a počet uchazečů na místo ústředního ředitele VZP. Oficiálně je vlastně neznám dodnes.

ZdN: V okolních zemích, například v Německu, nejsou zástupci státu členy správních ani dozorčích rad zdravotních pojišťoven. Neměli bychom o tom uvažovat i v našich podmínkách?

I. David: Rád bych upozornil, že okolní země vydávají na zdravotnictví mnohem více peněz. Některé vyspělé evropské země naproti tomu zdravotní pojišťovny vůbec nemají a zdravotní péče je tam o 20 až 30 procent méně nákladná, aniž by to bylo na úkor její kvality a mezd zdravotníků. Studie OECD jasně dokládá, že tam, kde se více angažuje stát, je zdravotní péče méně náklad-ná. Myslím, že především o tom musíme uvažovat v naší zchudlé zemi. Řízení institucí správními radami s obrovskými pravomocemi, ale bez individuální odpovědnosti předpokládá dosti vysoký stupeň rozvoje občanské společnosti. O tom si můžeme nechat je-nom zdát. Každý, kdo někdy pracoval v zastupitelstvu, ví, jak málo se občané aktivně zajímají o jeho činnost. Pokud je obsah jednání správní rady utajen, nelze hovořit o veřejné kontrole. Podle mých zkušeností občané příliš netouží po tom, aby se stát vzdal svého vlivu ve zdravotnictví. Spíše naopak, oprávněně v něm vidí garanci svých zájmů.

ZdN: Máte přehled o tom, o kolik se sedmnáctiprocentním zvýšením tarifů zvýšil celkový příjem lékařů ve státních nemocnicích? Jejich ředitelé mohou zvýšit tarify a zá-roveň snížit další složky platu.

I. David: Přehledy jsou zpracovávány čtvrtletně, takže za první čtvrtletí nemáme o těchto ukazatelích k dispozici úplný přehled. Ve zdravotnických zařízeních působí odborové organizace a některé možná budou tolerovat redukci nadtarifních složek mezd. Na druhé straně je třeba si uvědomit, že tarifní mzda činí u lékařů podle statistiky za poslední čtvrtletí minulého roku jen 39 procent celkového příjmu. Pokud neporoste inflace a ceny rozhodujících komodit pro nemocnice, postačí navýšení prostředků pro nemocnice o 5 až 6,3 procenta pokrýt zvýšení tarifních mezd. Je ovšem pravda, že mezi jednotlivými zařízeními jsou propastné rozdíly.

ZdN: Do jaké míry a v jakém časovém horizontu vám připadají realizovatelné současné požadavky LOK na zvýšení platů státních lékařů? Pokládáte je za oprávněné?

I. David: Požadavky LOK samozřejmě oprávněné jsou, o tom jsem nikdy nepochyboval. Současně je ovšem jisté, že je nelze uspokojit v tak krátké době, jak to odborový klub požaduje. Je jasné, že LOK existuje na bázi radikalismu, a proto neuvažuje v jiném horizontu než „ihned“. Pak jej přirozeně nezajímá realita. Můžeme si připomenout, že žádná z obou stávek v letech 1995 a 1997 nepřinesla zvýšení mezd. V posledních dvou letech mzdy zdravotníků klesaly, ale LOK mlčel. Nyní byla zvýšena tarifní mzda a odborový klub hrozí stávkou. Radikalizace možná souvisela se situací před volbou předsedy. Opakovaný argument „my žádáme a jak to zařídíte, to už je vaše věc“ je těžko přijatelným východiskem pro vážně míněné jednání. LOK přinesl naivní návrh zákona, se kterým ne-uspěl ani u předsedy ODS. Dále už jen předkládal ultimativní požadavky a publikoval velmi nekorektní a nepravdivá vyjádření o ministerstvu zdravotnictví.

ZdN: V uplynulých dnech jste předložil vládě koncepci resortu, na jejímž vytvoření se měla podílet také ČLK. Jak probíhala vaše spolupráce? Do jaké míry se na tvorbě koncepce podílely odborné lékařské společnosti?

I. David: Prezidenta komory jsem třikrát vyzval k předložení návrhů, které nejsou v protikladu k vládnímu prohlášení, jímž jsem vázán především. Nedostal jsem však vůbec žádné návrhy. Komora tedy měla příležitost. Jasně jsem Davidu Rathovi celkem třikrát řekl, že předloží-li přijatelný návrh, vyhrajeme oba. Doktor Rath se mís-to toho rozhodl k agresivnímu, konfrontačnímu tónu a populistické rétorice. Zbavil te-dy komoru možnosti podílet se na koncepci zdravotnictví. Kritizovat je mnohem jednodušší než tvořit a hledat přijatelné kompromisy. V politice je kompromisů třeba a populismus je nezná.

Odborné lékařské společnosti se budou podílet na koncepci jednotlivých lékařských oborů tak, jak to připravujeme ve vě-decké radě ministerstva. Vytvoření koncepce oborů je jedním z nejpodstatnějších úko-lů, které vyplývají z předkládané koncepce zdravotnictví.

ZdN: Určitou dobu po zvolení Davida Ratha do čela ČLK všechno nasvědčovalo tomu, že mezi ministerstvem a komorou nejsou zásadní neshody. Jak byste charakterizoval vaši spolupráci nyní?

I. David: Prezident Rath se po svém zvolení opíral o realistickou část vedení komory a zdálo se, že pochopil, že chce-li měnit zákony a dosáhnout exekutivních opatření, musí spolupracovat s  ministerstvem zdravotnictví. Nyní se bohužel vrátil k prázdným frázím a opět je tím Rathem, jak jsme ho všichni znali z akcí, jimiž nikdy nebylo žádného zvýšení mezd dosaženo. Jediným úspěchem bylo zviditelnění samotného doktora Ratha. Komoře přirozeně dále posíláme materiály legislativní povahy ve vnitřním připomínkovém řízení. Připomínky ko-mory jsou někdy věcné a užitečné, jindy spíše frázovité, zřejmě podle toho, kdo je píše.

ZdN: Charakterizujte prosím zásadní rysy koncepce, kterou jste předložil vládě.

I. David: Koncepce má přes 100 standardních stránek, je tedy těžké ji stručně charakterizovat. Od roku 1993 jsem byl předsedou zdravotní komise ČSSD a poz-ději také jejím mluvčím pro zdravotnictví. Proto lze těžko očekávat, že se koncepce bude nějak výrazně lišit od toho, co odborníci už znají z textu Konsolidace zdravotnictví 1996 až 2000 a dalších. Tato koncepce je přirozeně dopracována do větších podrobností. Pokud v ní někdo nalézá rozpory, pak je to zřejmě chybným výkladem pojmů. Ve Zdravotnických novinách jsem se například ke své hrůze dočetl, že „soukromí lékaři nebudou mít smlouvu s pojišťovnou“. Jde o to, že lékaře, kteří nemají smlouvu s pojišťovnou, nazývám lékaři soukromými. Tzv. „privátní“ lékaře, kteří mají smlouvu s pojišťovnou, nazývám smluvními lékaři. Varuji před unáhlenou interpretací textu. Každý zájemce text nalezne na internetu, jakmile se stane oficiálním.

ZdN: Na jakých legislativních normách ministerstvo v současné době pracuje?

I. David: Ministerstvo zdravotnictví patří k těm, které plní bez nedostatků velmi náročný legislativní plán vlády. Je tedy naprosto absurdní tvrzení, že ministerstvo zdravotnictví nepracuje, či je personálně destabilizováno. V současné době ministerstvo pracuje na přípravě několika no-rem. Jsou to věcné záměry zákona o zdravotní péči, zákona o veřejném zdravotním pojištění, zákona o vzdělávání ve zdravotnictví (název není ustálen) a zákona o ochraně před škodlivými účinky tabákových výrobků (mimo legislativní plán). Dále je to návrh zákona o prostředcích zdravotnické techniky, zákona o aktivních implantátech. Další návrhy již prošly vládou, od poloviny loňského roku bylo vydáno čtrnáct vyhlášek a tři nařízení vlády. Postupně se nám daří dohnat zpoždění procesu sbližování s legislativou Evropské unie, které vzniklo za minulých vlád.

ZdN: Během jednoho z rozhovorů pro Zdravotnické noviny jste mimo mikrofon prohlásil, že obraz světa je obrazem mediálním. Jak jste spokojen se způsobem, jakým média prezentují činnost ministerstva a vaši osobu?

I. David: Řekl jsem, že média před- kládají veřejnosti velmi deformovaný obraz světa. Jsem trvale a hluboce nespokojen s úrovní nemalé části médií, s úrovní intelektuální, odbornou i morální. Mé-dia mají dnes fakticky neomezené právo lhát. Každý, kdo s tím má osobní zkušenost, mi musí dát za pravdu, že se prakticky nelze domoci tiskové opravy, o omlu-vě ani nemluvě. Na soud by bylo nutno čekat nejméně dva roky. Podstatná část sdělení, týkajících se ministerstva a mé osoby, je naprosto lživá. Pokud bych se chtěl snížit k diskusi o takových nesmyslech, mohu to i doložit. Dočetl jsem se například, že se zabývám tetovážemi zdravotních sester, ačkoli jsem se jimi nikdy nezabýval, dočetl jsem se, že jsem prý koupil jakési kufry, ačkoliv jsem nikdy žádné kufry nekoupil, dočetl jsem se, že vyháním těhotné uklízečky z vlhkých by-tů, dočetl jsem, že vysokým nákladem buduji na ministerstvu dokonce dvě apartmá, dočetl jsem se řadu dalších neho- rázností. Pro pisatele těchto zpráv mám jen opovržení. Předpokládám, že Zdravot-nické noviny nechtějí patřit mezi taková média, a proto vždy otisknou mé reak- ce, nebo reakce ministerstva zdravotnic-tví na často nepravdivá tvrzení, která se ve Zdravotnických novinách vyskytnou – pokud to ovšem budu pokládat za smysluplné. Někdy může redaktor přehodit dvě věty a vše dostane jiný smysl. Například 2. dubna jsem se dočetl, že jsem nejprve odvolal prof. Pelikána z jeho funkce, a teprve potom Ústřední znalecká komise posuzovala případy vedoucí k podezření z pochybení. Pro redaktorku je to možná detail, ale ve skutečnosti je důležité, že tomu bylo právě naopak.

Zlata Šťástková, Martin Tarant

Foto ZdN – Vladimír Brada

(Pozn. red.: ministr odpovídal na otázky Zdravotnických novin písemně)

Ohodnoťte tento článek!