Státu jsme ušetřili obrovské finanční prostředky

S novým ústředním ředitelem ZP ministerstva vnitra Otakarem Smolíkem o slučování zdravotních pojišťoven


 

ZdN: Proč došlo ve zdravotní pojišťovně ministerstva vnitra ke změně ve funkci ústředního ředitele?

O. Smolík: Mohu jenom opakovat to, co ve svém rozhodnutí konstatovala správní rada. V minulosti v pojišťovně došlo k manažerským pochybením, jejichž důsledkem byla výměna ústředního ředitele. Jednalo se ovšem o pochybení, která se týkala výlučně vnitřního provozu pojišťovny a nijak se nedotkla úhrad poskytnuté péče. V současné době u nás probíhá kontrola ministerstva zdravotnictví, která má v plném rozsahu prověřit aktivity pojišťovny. Měla by být ukončena do několika neděl a potom budeme vědět víc.

ZdN: Vaše pojišťovna je po VZP druhou největší v republice, a to mimo jiné díky fúzím. Jak se s nimi vyrovnala?

O. Smolík: Do naší pojišťovny se na jaře 1997 začlenil Grál, začátkem roku 1998 REZAPO a musím říci, že každá fúze znamená silný otřes. Nejenom nutností vypořádat závazky a pohledávky nebo platy a odstupné odcházejících zaměstnanců, ale jde i o složitý problém organizační, protože je třeba začlenit pracovníky i pojištěnce. Zvláště markantní to bylo při slučování s REZAPO. Jedná se o regionální pojišťovnu pro jižní a střední Moravu, takže sloučení probíhá převážně na jediné naší pobočce. Získali jsme však nesmírně cenné zkušenosti a především jsme státu ušetřili obrovské množství finančních prostředků. Kdyby tyto pojišťovny měly zaniknout, stát by musel zaplatit minimálně jednu miliardu korun za jejich pohledávky, ale musel by platit ještě náklady spojené s likvidací.

ZdN: Kolik pojištěnců jste fúzemi získali?

O. Smolík: REZAPO pro nás představovala nárůst přibližně 117 tisíc pojištěnců. Z Grálu jsme převzali něco kolem 87 tisíc klientů.

ZdN: Jaké výše dosáhly náklady na sloučení?

O. Smolík: V případě Grálu šlo podle předběžných propočtů o 700 až 800 miliónů korun. Tyto náklady byly částečně kryty dvěma návratnými půjčkami od státu ve výši 466 a 84,9 miliónu korun. Zbytek hradila naše pojišťovna dílem z vlastních prostředků a dílem penězi z prodeje majetku Grálu. Jednalo se o nemovitosti, vybavení kanceláří, automobily. Kolektivní smlouva byla v Grálu velmi výhodná pro zaměstnance, takže výše odstupného byla značná.

U REZAPO byla situace komplikovanější. Zdravotnická zařízení u ní měla velmi vysoké pohledávky a značné byly i další náklady během procesu slučování. Odhadujeme, že ke dnešnímu dni stála fúze okolo 600 miliónů korun. REZAPO prakticky neměla žádný majetek. Sídlila v pronajatých prostorách, za nábytek jsme stržili řádově statisíce korun, prodej starých automobilů nevynesl téměř nic. REZAPO si navíc těsně před sloučením vzala překlenovací úvěry v částce přibližně 345 miliónů korun, které jsme převzali a splácíme je. To je dlouhodobější záležitost, ale bezprostředně jsme z vlastních prostředků uhradili částku přesahující 200 miliónů korun. Přitom od státu jsme nedostali žádnou finanční výpomoc, ani jsme ji nežádali.

ZdN: Ze kterých účetních položek se hradí náklady na slučování?

O. Smolík: Část je kryta ze základního fondu, z provozních nákladů se hradily částky, které souvisely bezprostředně se mzdami, s likvidací některých zařízení atd. Ale na to jsme v obou případech měli od ministerstva zdravotnictví povolení zvýšit v pojistném plánu procento provozních prostředků. V případě Grálu to bylo 7,58 procenta, u REZAPO šest procent.

ZdN: V minulosti se mluvilo i o sloučení pojišťovny ministerstva vnitra s vojenskou.

O. Smolík: To je velmi citlivá záležitost. Jedná se o dvě největší zaměstnanecké pojišťovny, které mohou bez problémů existovat odděleně. Pro nás jsou tyto úvahy již historií. Záměrem bylo vytvořit zdravotní pojišťovnu veřejné správy, ale nešlo ani tak o myšlenku vlády, jako spíše o přání obou resortů. Všechno nasvědčuje tomu, že se od podobných představ už upustilo.

Doc. ing. Otakar Smolík, CSc.

Ohodnoťte tento článek!