Ateliér pro mentálně postižené občany

Rozhovor s výtvarníky Zdeňkem Poláchem a Karlem Parmou


 

Zdravotnické noviny před nedávnem zveřejnily zprávu o výstavě obrazů mentálně postižených pořádané Nada-cí a Společností Duha v prostorách spořitelny Wüstenrot. Za jakých podmínek tyto obrazy vznikají?

Z. Polách: S kolegou Parmou vedeme výtvarný ateliér, který se zabývá terapií mentálně postižených. Právě jsme se z finančních důvodů přestěhovali z jiné budovy, kde byly k dispozici vlastně čtyři místnosti. Nyní má ateliér jen jednu místnost.

K. Parma: Například pro Petra, který k nám dochází již delší dobu, je nové prostředí příliš chaotické, protože je zde ještě méně soukromí než ve starých prostorách. Zřejmě k nám přestane chodit, což je ohromná škoda. On sám říká, že když maluje, potřebuje ze sebe vydat všechno napětí, všechnu energii a uvolnit se. Malování je pro něho jako spojení a boj živlů, boj dobra a zla. A věří, že v obrazu nakonec zvítězí krásné barvy.

V čem spočívají specifika vaší arte- terapie?

Z. Polách: Přístup musí být poněkud odlišný než třeba v keramické dílně, kde se pracuje alespoň podle nějaké koncepce. My malování necháváme volný průběh. Cílem je, aby se tu postižení cítili dob- ře a byli psychicky v klidu. Kdo chce ma- lovat, tak maluje, kdo si chce číst, tak čte. Používáme klasické výtvarné tech- niky – malbu temperou, olejovými bar- vami, akvarel, kresbu tužkou, křídami atd.

Co vás k této práci přivedlo?

Z. Polách: Mentálně postižení mají zajímavé myšlenkové pochody a jsou to osobnosti. Začal jsem s nimi pracovat v roce 1992 a malovat s nimi mě baví. Jejich projev je nezasažený dobou, každý má svůj rukopis. V malování vlastně nepotřebují vedení. Naopak nějaké vnucování námětů může přinést negativní nebo i agresivní reakce.

Pořádáte více výstav do roka?

K. Parma: Několik. Propagujeme jimi činnost Nadace a Společnosti Duha. Nyní probíhá ve spořitelně Wüstenrot v Praze, ale každoročně děláme například výstavu na zámku Jezeří v severních Čechách. Na začátku roku jsme měli výstavu v parlamentu a nedávno v Chodovské tvrzi v Praze.

O kolik lidí se staráte?

Z. Polách: Několik jich přibylo, takže v současné době by jich mělo být dvanáct.

foto ZDN Vladimír Brada

Ohodnoťte tento článek!