Začali jsme s numismatikou


 

Ve společnosti Karla IV., lidových betlémů, „svatých“ obrázků a pohledů žije pražská dětská lékařka MUDr. Maria Bašeová. Už před lety se spolu s manželem začala zabývat sběratelstvím.

Medaile Lumíra Šindeláře – dárek k narozeninám.

Skautský betlém. Jeden ze „svatých“ obrázků ze sbírky dr. Bašeové – P. Maria z Klatov, vyobrazená na vějíři

Jejím prvním působištěm byl po promoci v roce 1971 Brandýs nad Labem. Setkání s léčitelstvím známého bylináře Mikoláška, který zde působil, ji natolik ovlivnilo, že se začala zajímat o alternativní léčení. Učila se poznávat léčivé síly ukryté v rostlinách, a dodnes ordinuje svým dětským pacientům vedle klasických léků i bylinky. Absolvovala několik kursů alternativní medicíny, zaujala ji především akupunktura, kterou využívá u několika základních diagnóz – např. při léčbě senné rýmy a obezity; složitější případy však raději odesílá ke specialistům.

Když se M. Bašeové narodil syn a záhy se zjistilo, že je astmatik, rozhodla se odejít do zdravějšího kraje. Nejprve nastoupila jako dětská lékařka do léčebny pro astmatické děti v Kynžvartu, poté působila ve Františkových Lázních, kde se věnovala rehabilitaci dospělých kardiaků a lidí s ortopedickými problémy. Synova nemoc se zlepšila, a tak se rodina posléze vrátila do Prahy. Od roku 1978 Maria Bašeová působí jako praktická dětská lékařka na sídlišti Lhotka v Praze 4. Dnes už léčí děti svých prvních pacientů; v posledních letech se ovšem změnila v lékařku soukromou.

Cesta ke sběratelství

„Po příchodu do Františkových Lázní jsem zjistila, že pouze s lékařskými povinnostmi zde nevystačím. Tady bylo zvykem, že se každý věnoval ještě nějaké zájmové činnosti. Vedoucí nejrůznějších spolků, svazů a sdružení mne lákali do svých řad. Nakonec mne a mého muže polapili numismatici. Scházeli se nejprve v knihovně v Chebu a pak v chebském muzeu, v domě s pohnutou historií – byl zde zavražděn Albrecht z Valdštejna. První medaili nám darovali a my se chytili prvním drápkem,“ vzpomíná M. Bašeová na počátky svého koníčka. Ve Františkových Lázních také objevila kouzlo „svatých“ obrázků, až později se zrodila sbírka betlémů.

Numismatika

Patří k nejstarším a nejnákladnějším koníčkům manželů Bašeových a stála i u zrodu jejich další sběratelské aktivity. V numismatické sbírce uchovávají také antické mince, největší chloubou je však unikátní soubor medailí s Karlem IV. Jeho kvalita byla také oceněna při významném výročí univerzity před dvěma lety, kdy svou sbírku vystavovali v Karolinu.

K padesátinám svého manžela nechala M. Bašeová u akademického malíře a sochaře, známého medailéra Lumíra Šindeláře zhotovit medaili – na jedné straně je Karel IV. a deset univerzit, které založil nebo obnovil, a na reversu najdeme betlém. Jde o zpodobení nejstaršího českého betlému z karlštejnské fresky s klaněním tří králů. Medaile se velmi zdařila a brzy o ni byl velký zájem, mimo jiné i betlemářů z Muzea betlémů v Třebechovicích pod Orebem. Dostali ji zdarma, vyhotovenou ve třech kovech, a nabídli doktorce Bašeové členství ve spolku betlemářů.

Betlémy

A tehdy začala sbírat i betlémy. Zpočátku kupovala papírovou klasiku – Ladu, Alše, Kvěchovou – vystřihovala a lepila. Pak přibývala malá umělecká dílka amatérů i profesionálů z celého světa a dnes jich najdeme v rodinné sbírce více než čtyři sta. Do bytu se nevejdou, a tak jsou částečně uloženy ve spolkovém klubu, částečně po známých, a teprve těsně před výstavou se svážejí přímo do výstavních prostor.

K mnoha betlémům se váží zajímavé přího- dy. Například lékařský keramický betlém získala M. Bašeová jako poděkování od betlemářů za zapůjčení a organizaci výstavy českých betlémů v Bambergu, která se uskutečnila k 80. výročí založení Spolku bamberských betlemářů. Autora betléma dr. Bašeová bohužel nezná, protože v Bambergu je zvykem, že tvůrci zůstávají v anonymitě. Pozoruhodný je také mýdlový betlém z Keni, vyřezaný z tzv. mýdlového kamene, tamního měkkého nerostu se saponátovými účinky. Dříve se běžně používal k mytí, dnes, kdy jeho těžba poklesla a cena se zvýšila, se užívá především pro své antiseptické účinky k prvním koupelím novorozenců; vedle toho je také zpracováván k výrobě upomínkových předmětů.

I když největší sháňka po betlémech bývá tradičně na Vánoce a Sdružení přátel betlémů pořádá řadu výstav, není pravda, že by betlemáři po zbytek roku neměli nic na práci. V květnu se například sjeli betlemáři z celé republiky na tzv. Kři-voklátské křivořezání. Celý týden bydleli a řezbařili na hradě Křivoklátě – každý dostal za úkol zhotovit jednu figuru k betlému v životní velikosti.

„Svaté“ obrázky

Sbírka M. Bašeové jich dnes obsahuje na patnáct tisíc. První tři stovky dostala ve Františkových Lázních od svých věřících pacientů a od kolegů. „Pro sběratele je výhodné stát se členem Klubu sběratelů kuriozit, sbírat kdeco a pak to na burzách směnit za to, co zrovna potřebujete. Když mi zemřela třiadevadesátiletá maminka, zanechala byt plný starobylých věcí, které mají pro mnohé sběratele cenu, a tak mám co vyměňovat,“ uvádí M. Bašeová.

K této své sbírce má hluboký vztah. Často jde o velmi hodnotnou, historicky cennou drobnou grafiku, kterou však lidé zcela opomíjejí a která příliš nezajímá ani církev.

Sbírka M. Bašeové často slouží i jako nenahraditelná dokumentace pro potřeby restaurátorů, chybí-li například dobové fotografie. Půjčují si je také malíři a grafici, aby se inspirovali jejich ornamenty.

„Svaté“ obrázky jsou rovněž pokladnicí beuronského umění, typického třeba pro mozaiky pražských Emauz a vycházejícího ze starých egyptských předloh. Maria Bašeová má ve své sbírce kusy s datem vydání přibližně od roku 1830 až do současnosti, které často vyprávějí pohnuté osudy již zaniklých poutních míst. Prochází historií a obdivuje nejen estetické cítění lidí, ale především jejich schopnost tvořit s láskou. Snad právě proto si nejvíce váží betlémů, které Staropražským betlemářům každoročně dávají epileptici a handicapované děti z Jedličkova ústavu v Praze.

Dagmar Navrátilová, snímky Stanislav Šumbera

Ohodnoťte tento článek!