Problémem jsou současné vztahy s pojišťovnami


 

„Přestože jsou ve zdejší nemocnici lékaři platově výrazně nad celostátním průměrem, je pro mnohé zajímavější akutní medicína než následná péče,“ říká ředitel Nemocnice následné péče a LDN, s. r. o., v Horažďovicích ing. Martin Grolmus.

V Plzeňském kraji, kam horažďovická nemocnice spadá, je celkem 15 plně funkčních lůžkových zařízení včetně OLÚ a hospice. Průměrný počet akutních lůžek na 1000 obyvatel je 5,97 a lůžek následné péče 1,17. Ke zdejší nemocnici patří spádová oblast části Klatovska, Domažlicka a zasahuje sem i okres Plzeň-jih. Od roku 2003 je horažďovická nemocnice společností s ručením omezeným.

V obchodním rejstříku má kromě provozování nestátního zdravotnického zařízení ještě další předměty podnikání: hostinskou činnost, činnost účetních poradců, maloobchod se smíšeným zbožím, realitní činnost, pronájem a půjčování věcí movitých a vbrzku přibude i provozování sportovních zařízení, ke kterým patří hřiště, tělocvična, bazén. Statutárním orgánem je její jednatel a ředitel Martin Grolmus, vlastníkem Plzeňský kraj, valnou hromadou Rada Plzeňského kraje, dozorčí radu tvoří tři členové. Primářem a zástupcem ředitele je MUDr. Miroslav Cajthaml. Nemocnici byl v říjnu loňského roku udělen od holandského auditora Det Norske Veritas Certifikát systému Managementu jakosti s akreditační značkou RvA, týkající se provádění základních vyšetření v oboru biochemie a hematologie a poskytování zdravotnických služeb v oboru rentgenologie a skiagrafie.

Pětipodlažní centrální budova má 28 dvoulůžkových (z toho 12 má vlastní koupelnu a WC), 20 třílůžkových a 6 čtyřlůžkových pokojů, kde jsou umístěni pacienti bez ohledu na věk, vyžadující dlouhodobější intenzivní léčebnou, rehabilitační a ošetřovatelskou péči, kterou není možné zabezpečit ambulantně. Jde především o pacienty po ortopedických operacích, v poúrazových stavech, po mozkových příhodách. Nemocnice je prostorově uzpůsobena tak, aby se nemocní s podobným postižením a psychickými schopnostmi navzájem nerušili.

O 140 pacientů pečuje 10 lékařů, 45 kvalifikovaných zdravotních sester, 8 rehabilitačních a 20 pomocných zdravotnických pracovníků. Historie celého nemocničního komplexu, který má přes 3 ha, se datuje rokem roku 1927, kdy Kongregace školských sester De Notre Dame zdejšího kláštera nechala vystavět pro přestárlé řádové sestry takzvaný „mateřinec“.

Ale hned v 50. letech je vytěsnil tehdejší okresní národní výbor. V letech 1961-62 zde byla po adaptaci zřízena plicní léčebna a současně zahájilo svoji činnost i radiodiagnostické oddělení a laboratoře. V roce 1966 však Krajský národní výbor v Plzni léčebnu zrušil a tehdejší správce OÚNZ Klatovy zřídil v nemocnici akutní interní lůžka, lůžka pro dlouhodobě nemocné a lůžkové kožní oddělení. Po rozpadu OÚNZ se v roce 1991 stala nemocnice samostatnou organizací investující do přístrojového vybavení a stavebních úprav. V roce 1998 byla zrušena všechna akutní lůžka a nemocnice se s konečnou platností specializovala na následnou péči. Současný ředitel nemocnice Martin Grolmus vystudoval ČVUT v Praze, Fakultu strojní, přesto nastoupil zcela odlišnou profesní dráhu.

* Co předcházelo, než jste usedl do ředitelského křesla?

Jsem Pražák. Nějaký čas jsem pracoval v závodech průmyslové automatizace, pak v leteckém průmyslu, vyzkoušel jsem si profesi obchodního zástupce, a teprve v roce 1994 jsem se přiženil do Horažďovic. Do nemocnice jsem na základě výběrového řízení nastoupil jako vedoucí hospodářsko-technické správy, do té doby jsem dojížděl za prací do Prahy. V devadesátém osmém se konalo výběrové řízení na ředitele, kterého jsem se zúčastnil, vyhrál a v dubna jsem nastoupil do funkce. Ale v době, kdy končil okres a nemocnice přecházela pod kraj, jsem si výběrové řízení musel zopakovat a od října roku 2003 jsem na ředitelské křeslo usedal jako jednatel společnosti s ručením omezeným.

* Jak přijala veřejnost zrušení akutních lůžek? Copak zástupci města neměli zájem na jejich zachování?

V roce 1998 bylo ve hře několik variant, ale klatovský okres je svojí rozlohou jedním z největších v republice a zdejší spádová oblast je poměrně velká – zhruba 150 tisíc obyvatel, proto město neusilovalo, abychom spadali pod něj. Navíc bylo jasné, že tři nemocnice s akutní péčí -v Horažďovicích, Sušici a Klatovech, se v jednom okrese neudrží. Věděli jsme, že akutní lůžka neobhájíme, proto jsme zřídili sto čtyřicet lůžek následné péče a koncem devadesátých let jsme přestavěli nefunkční budovu energocentra na rehabilitaci.

* Jak je na Horažďovicku zajištěna základní zdravotní péče? Co nabízíte veřejnosti?

Praktičtí lékaři ordinují na poliklinice nebo ve vlastních ordinacích. Na poliklinice je rovněž léčebná služba první pomoci spadající pod město, která vyjíždí k pacientům a teprve k akutním případům přivolává lékaře. Závažné případy přijímá sušická nebo klatovská nemocnice. V areálu nemocnice zabezpečujeme ve dvou budovách zdravotní činnosti. Ambulantní část v přízemí hlavní budovy tvoří interní, kardiologická a gastroenterologická ordinace, dále je zde biochemická a hematologická laboratoř a RDG oddělení.

Přístavbou se v přízemí rozšířilo oddělení léčebné výživy, kde se denně připravuje na třicet druhů diet a dále zde vaříme obědy pro zaměstnance i veřejnost. V prvním a druhém patře je umístěna lůžková část. Sedmdesát lůžek je pro pacienty vyžadující následnou převážně rehabilitační péči a sedmdesát je ošetřovatelských pro dlouhodobě nemocné. Bývalý sklad jsme s poměrně malými náklady předělali na kapli, kam dochází o sobotách místní pan vikář a po letech tu spolu s ním obstarává mše a duchovní záležitosti i několik školských řádových sester De Notre Dame.

V podkroví jsou kanceláře správy nemocnice, šatny, ubytovna a své pracoviště tu má ergoterapeutka. V druhé budově, která je s hlavní propojena podzemním tunelem, je rehabilitace. V dalších pak je energocentrum, garáže, skladiště kyslíkových lahví, odkud je kyslík rozveden do přízemí a prvního patra hlavní budovy. Dále pronajímáme prostory specialistům v oblasti chirurgie, ortopedie a dermatologie. Převozy pacientů zajišťuje soukromá firma, která tu má rovněž sídlo. Posledním nájemcem je firma vyrábějící protetické pomůcky.

* Máte dostatek lékařů?

Příhraniční kraje trpí nedostatkem lékařů obecně. I nám do plného stavu neustále jeden až dva odborníci scházejí. Přestože jsou ve zdejší nemocnici lékaři platově výrazně nad celostátním průměrem, je pro mnohé zajímavější akutní medicína než následná péče.

* Je u vás pamatováno i na bezpečnost pacientů a personálu?

Oplocený areál má automatická vrata. Jsme napojeni na elektronický zabezpečovací systém, v nemocnici jsou umístěna tříštivá a protipožární čidla a čidla reagující na pohyb. Všichni vedoucí zaměstnanci mají u sebe digitální bezdrátové telefony.

* Z příspěvkové jste se stali obchodní organizací, jaký byl přechod a na jaké problémy v současnosti narážíte?

Nejednalo se o přechod z jedné organizace na druhou, ale v průběhu jednoho roku jsme souběžně provozovali obě dvě organizace. Plzeňský kraj totiž založil již v roce 2003 obchodní organizaci a příspěvkovou organizaci zrušil v polovině roku 2004. Smlouvy se zdravotními pojišťovnami získala obchodní organizace po výběrovém řízení na poskytování zdravotní péče až od 1. 1. 2004. Výhodou obchodní organizace jsou oproti příspěvkové odlišné daňové a mzdové zákony, které se na ni vztahují.

Zatímco v příspěvkové organizaci nemůžete daňově odepisovat používaný majetek, který je v majetku kraje, případně musíte platit i neodborné pracovníky podle tarifních tabulek, obchodní organizace, které byl veškerý movitý majetek vložen do vlastnictví, může standardně daňově odepisovat, a pracovníky odměňuje podle ekonomických možností. Pokud jde o problémy, týkají se současných vztahů se zdravotními pojišťovnami.

* Jak se hospodaří v obchodní organizaci?

Hlavní zdroj příjmů tvoří platby od zdravotních pojišťoven. Malá část přichází z nezdravotnických činností, proto se neustále zaměřujeme na úspory. Uplatňujeme systém stimulace pracovníků na ekonomickém výsledku. V praxi to znamená šetřit materiálem, energiemi. Jen tak namátkově: na všech stropních osvětlovacích tělesech používáme úsporné žárovky, v kuchyni nahrazujeme elektrické spotřebiče spotřebiči na zemní plyn, vodu do sociálních zařízení rozvádíme z vlastní studny.

Vytápění ve dvou patrech je řízené počítačem. V průběhu deseti let postupně docházelo i k úsporám v personální oblasti. Některá místa se redukovala, některé činnosti se různě propojily. Ale co se kde ušetří, vynaloží se okamžitě jinde. V těchto dnech, po deseti letech, zpětně přijímáme pracovníky z úklidové čety do našich kmenových stavů, protože původní firma se stala plátcem DPH, a tím by se nám tato služba prodražila za rok o půl milionu korun. Po informaci o rušení civilní služby jsme museli postupně nabírat nové sanitární pracovníky, kterých máme v současné době třináct. Rok od roku rovněž stoupají platby za likvidaci zdravotnického odpadu. Ještě nedávno to bylo čtvrt milionu za rok, loni už půl a letos má částka dosáhnout tři čtvrtě milionu.

A k tomu všemu nám zdravotní pojišťovny dluží k dnešnímu dni takřka 10 milionů korun. Pokud nás situace tlačí do úvěrů, abychom tak předešli druhotné platební neschopnosti, doplácíme na to zase jen my, protože máme na krku navíc úroky z úvěrů.

* Můžete být konkrétnější, co se týče zdravotních pojišťoven?

Kromě pozdních plateb nás, ale nejenom nás, v současné době také trápí to, že k dnešnímu dni nemáme uzavřený jediný dodatek na úhradu za poskytovanou zdravotní péči na oddělení dlouhodobě nemocných. Chápu, že úhradová vyhláška č. 50/2005 Sb. byla vydána později, až 20. 1. 2005, ale zdravotní pojišťovny chtějí tuto vyhlášku dodržovat až poté, co provedou v zařízeních našeho typu tzv. personální audity. Výše uvedená úhradová vyhláška ale hovoří v § 3 o paušální sazbě za ošetřovací den, na kterou nelze, podle právníků naší asociace AČMN, vztáhnout vyhlášku o seznamu výkonů a jí stanovené personální vybavení.

Slávka Petráková

Ohodnoťte tento článek!