Pražský rébus

Univerzitní nemocnice by měla vzniknout jako veřejná instituce, ale dovedu si představit i akciovku, říká děkan 1. LF v Praze Štěpán Svačina. "Když jsem před pěti lety nastupoval do funkce děkana, byly vztahy mezi pražskými fakultami napjaté. Dnes komunikují a docela hezky spolupracují. Obecně zde není žádný tlak na jakoukoliv jejich fúzi…"


 

Univerzitní nemocnice by měla vzniknout jako veřejná instituce, ale dovedu si představit i akciovku, říká děkan 1. LF v Praze Štěpán Svačina

Profesor Štěpán Svačina vystudoval nejen lékařství, ale také matematickou informatiku. Své názory na medicínu i zdravotní politiku má přesně rozmyšleny. Neimprovizuje a nekličkuje. Záběr jeho aktivit je velice široký, z mnoha možných cest vedení rozhovoru jsem se nakonec vydal zejména tou pražskou, o níž se nyní tolik hovoří.

Byl zahájen proces slučování tří pražských fakultních nemocnic. Nevznikne nekontrolovatelný kolos?

Myšlenka spojování nemocnic je stará nějakých osm let. Kolegyně senátorka Roithová kdysi uvažovala o spojení Motola, Vinohrad a Všeobecné fakultní nemocnice, což by byl vlastně ještě větší kolos, než o jakém se diskutuje nyní.

Jak by měl tento proces dále probíhat a jak ho může fakulta ovlivnit?

Fakulta do něj mluví jenom nepřímo. Fakultní nemocnice jsou příspěvkovými organizacemi, tedy čímsi, co evropské právo nezná, je to řízeno iracionálně a mělo to skončit už před víc než deseti lety. Ředitel nemocnice je do značné míry nekontrolovaný pán. To se ukázalo například v Thomayerově nemocnici, kde vyšlo najevo to, na co jsme upozorňovali už na podzim – že stavba pediatrie je zbytečná a že problém kolem dětí je uměle vyvolaný jenom proto, aby mohl někdo stavět.

Pokud jde o fakultní nemocnice, měl by po fázi, která už nastala, následovat legislativní krok, který by definoval nemocnici nového typu – týkalo by se to i dalších fakultních nemocnic. Spojení tří fakultních nemocnic by také měla předcházet ekonomická expertiza i expertiza vědecké činnosti. Mohlo by je provést i víc nezávislých skupin, výsledky by pak byly konfrontovány a hledalo by se nejvhodnější řešení.

Nežijí také lékařské fakulty v napjatém očekávání slučování?

Když jsem před pěti lety nastupoval do funkce děkana, byly vztahy mezi pražskými fakultami napjaté. Dnes komunikují a docela hezky spolupracují. Obecně zde není žádný tlak na jakoukoliv jejich fúzi. Existenci tří lékařských fakult v Praze je třeba vzít jako historický fakt, ve světě jsou města, která jich mají ještě víc. Jde nejen o velikost a počet studentů, ale také o profilaci. V Německu jsou například některé lékařské fakulty zřízeny při technických vysokých školách a je to oboustranně stimulující. Kdyby ČVUT mělo nápad zřídit nějakou fakultu lékařskou nebo lékařského inženýrství – třeba i ve spolupráci s některým z měst z okolí Prahy – jistě by si také našla svůj prostor.

Jak se bude vyvíjet první lékařská fakulta ve vztahu k fakultním nemocnicím?

Výchozí pozice fakulty je relativně nestabilní. Máme velké teoretické ústavy a zmenšující se VFN, kde se zrodila většina oborů české medicíny a která z původních tří má nyní méně než dva tisíce lůžek. Je jasné, že stejně jako všechny ostatní nemocnice se bude i VFN dál trochu zmenšovat. Určitě je však chybná teze, že by šlo v Praze nějakou nemocnici zrušit nebo prodat. Dnes přece leží pacienti v některých odděleních, například na chirugii nebo interně, na chodbách, zatímco některé menší obory lůžka vůbec nepotřebují. Proto jsme se už před pár lety zamysleli nad kvalitou některých pracovišť v dalších nemocnicích a spolu s akademickým senátem jsme vybrali ta, která mají univerzitní úroveň a s nimiž bychom chtěli spolupracovat. Tak vzniklo šest nových klinik na Bulovce, postupně vznikají nové kliniky i v Krči, připojila se klinika v Revmatologickém ústavu a vytvořily se dvě další kliniky ve střešovické nemocnici.

Kam s malými obory?

Ve světě některé z nich nemají vůbec lůžka, některé je ztrácejí a více se mění na ambulantní. Malé obory nemohou být v každé nemocnici, ale mohou být ve dvou s nějakou provázaností. My jsme například dlouho diskutovali o dalším osudu ORL ve VFN. Naše slavná ORL klinika pod vedením profesora Betky se přemístila do Motola, čemuž jsme rádi, protože tam má dobré podmínky. Nám ve VFN zůstalo relativně malé, „méněcenné“ pracoviště – protože nemá kompletní spektrum operativy. Jeho vedoucí nyní odešel do důchodu, kdybychom vypsali na jeho místo konkurs, přihlásí se někdo, kdo vůbec nemá univerzitní úroveň, protože kdo chce být docentem nebo profesorem, nepůjde tam, kde kus oboru chybí. Nakonec jsme se dohodli, že toto oddělení mohlo patřit pod motolskou kliniku a že by pracovníci obou pracovišť mohli cirkulovat.

Předplatitelé ZDN najdou
celý článek >

Štěpán Svačina:

– narozen 1952 v Praze

– absolvoval fakultu všeobecného lékařství v Praze v roce 1978

– v letech 1993 až 1999 působil jako proděkan a od roku 1999 je děkanem 1. LF UK

– od roku 2001 je přednostou III. interní kliniky 1. LF UK a VFN

– je doktorem věd a profesorem vnitřního lékařství

– letos se stal předsedou vědecké rady MZ

– sedmnáctkrát běžel Velkou kunratickou a desetkrát běh Běchovice-Praha

Tomáš Cikrt, Zdravotnické noviny

Ohodnoťte tento článek!