Ve screeningu jsme na čele

Systém prenatálního screeningu vrozených srdečních vad v ČR je jedním z nejlepších na světě, říká Jan Marek, vedoucí lékař oddělení echokardiografie a prenatální kardiologie dětského kardiocentra Fakultní nemocnice Motol, které se mimo jiné podílelo na humanitární pomoci Kosovu a Iráku…


 

Dětští kardiologové dnes dokážou diagnostikovat vrozené srdeční vady už v prvním trimestru těhotenství, říká Jan Marek z FN Motol

Systém prenatálního screeningu vrozených srdečních vad v ČR je jedním z nejlepších na světě, říká Jan Marek, vedoucí lékař oddělení echokardiografie a prenatální kardiologie dětského kardiocentra Fakultní nemocnice Motol, které se mimo jiné podílelo na humanitární pomoci Kosovu a Iráku. Přestože motolské kardiocentrum patří ke špičkovým pracovištím v ČR, ani jemu se nevyhýbá velký problém českého zdravotnictví – odchod specialistů do zahraničí.

Jakou má vaše pracoviště vizi do nejbližších let?

Jedním cílem celého našeho kardiocentra je dosádnout schopnosti diagnostikovat vrozenou srdeční vadu dítěte v co nejranější fázi těhotenství. Druhým je pak maximálně úspěšná chirurgická péče po narození dítěte a léčebná péče o pacienty, kteří přežívají do dospělosti. Díky chirurgické úspěšnosti u dětí přibývá pacientů v dospělém věku. A o ty se také musíme postarat.

Máte svůj záměr vyjádřený nějak číselně, například procenty?

Jsou celkem tři cíle – úspěšně diagnostikovat, úspěšně léčit a snížit morbiditu. V České republice se každý rok narodí kolem 600 dětí s vrozenou vadou srdce; z celkového počtu postižených dětí je jich 150 postiženo velmi těžce. Co se týče prenatální diagnostiky, jsme dnes schopni před narozením poznat v průměru 70 procent těžkých vrozených vad před narozením. V této oblasti si ale můžeme jen těžko dávat nějaké číselně vyjádřitelné cíle – jsme vázáni na rozhodnutí rodiny ohledně umělého ukončení těhotenství. Co ovšem můžeme ovlivnit, je chirurgická úspěšnost operací narozených dětí. V tomto ohledu máme velmi dobré výsledky už dnes – chirurgická úmrtnost se na našem pracovišti pohybuje kolem jednoho až dvou procent.

V současnosti umíte díky vývoji ultrazvukových metod diagnostikovat vrozené srdeční vady hluboko v prenatálním období. V kolikátém týdnu už může matka vědět, že plod trpí nějakou anomálií?

Česká republika má unikátní celostátní program, který umí diagnostikovat srdeční vadu ve dvacátém týdnu těhotenství. Díky dobré organizaci prenatální diagnostiky je struktura screeningových vyšetření v České republice jednou z nejlepších na světě. Je to částečně dané tím, že u nás stále ještě funguje poměrně centralizovaný zdravotnický systém. Dvacátý týden těhotenství tedy platí pro plošný screening, v této fázi gravidity by měl umět vyslovit podezření každý gynekolog. Dětští kardiologové ale dokážou v případě podezření diagnostikovat vrozené srdeční vady už v prvním trimestru těhotenství. Musejí vzít odpovědnost na sebe a směřují rodinu k těžkému rozhodnutí – pokračovat v těhotenství, nebo ne.

Jak reagují ženy, kterým sdělíte, že jejich plod trpí vážnou vrozenou anomálií?

Zcela individuálně, záleží na sociálním, rodinném, ale i religiózním zázemí.

Dá se tedy říct, že těch deset až dvacet procent žen, které se rozhodnou ponechat si dítě i s vážnou anomálií, jsou většinou věřící?

To nevíme, protože po důvodu rozhodnutí k takovému kroku se neptáme. Věřící rodiny určitě inklinují k tomu, že si dítě ponechají. To samé ale platí i o rodinách intelektuálů nebo o starších rodičích, kdy žena nemohla dlouho otěhotnět. Vždycky je velmi důležité, abychom jim přesně vysvětlili, co je čeká. Některá postižení jsou velmi těžká, ale na druhou stranu umíme řadu z nich úspěšně operovat. Díky včasnému zásahu se nám podaří dítě prakticky vyléčit. Hodně k tomu přispívá i organizace porodu dětí s vrozenou srdeční vadou. Ať pochází dotyčná matka z jakéhokoliv koutu republiky, porod proběhne tady v Motole. Odpadá tak transport těžce postiženého dítěte časně po porodu. I vrozená vada srdce, jako je například transpozice velkých arterií, při které by jinak dítě zemřelo, má v tomto systému výbornou prognózu – díky včasnému zásahu má velkou šanci na kvalitní život.

Iva Bláhová, Zdravotnické noviny

Předplatitelé ZDN najdou celý článek ZDE.

Ohodnoťte tento článek!