Zisk není nemorální

Zpochybňováním soukromého sektoru nás sociální demokracie vrací před rok 1989, tvrdí středočeský hejtman Petr Bendl</b> Hlavním předvolebním tématem blížících se krajských voleb ve Středočeském kraji je bezesporu zdravotnictví. Spor mezi ODS a ČSSD se vede o to, jakou právní formu mají mít nemocnice, které převedl stát na kraje…


 

Zpochybňováním soukromého sektoru nás sociální demokracie vrací před rok 1989, tvrdí středočeský hejtman Petr Bendl

Hlavním předvolebním tématem blížících se krajských voleb ve Středočeském kraji je bezesporu zdravot- nictví. Spor mezi ODS a ČSSD se vede o to, jakou právní formu mají mít nemocnice, které převedl stát na kraje. Středočeský hejtman Petr Bendl (ODS) je jednoznačně přesvědčen, že optimální je obchodní společnost.

Jaký objem vaší agendy tvoří zdravotnictví?

V současnosti tak 20 procent. Byly ovšem chvíle, kdy zdravotnictví zabíralo polovinu a možná i tři čtvrtiny mého času. To by-lo v době, kdy se stát rozhodl převést na kraje zadlužené nemocnice, a protože nás předem odmítl informovat o míře jejich zadlužení, dozvídali jsme se o jejich stavu až po 1. lednu 2003, kdy už byly naše. U velkých nemocnic jsme nechali udělat forenzní audity a u malých finanční audity, abychom věděli, jak si stojí.

Co vás přimělo vytvořit vlastní koncepci zdravotnictví?

Audity jsme se zaměřili na příčiny zadlužení nemocnic. A zjistili jsme, že největší vinu na něm nese stát, a to především rozhodnutí ministra Fišera – učiněné ve spolupráci s Českou lékařskou komorou – o zvýšení mezd, aniž by na to nemocnice měly. Od té doby se začaly potýkat s čím dál tím většími dluhy, přestávaly platit za energie, léky apod. Dodavatelé s nimi pochopitelně rádi dál obchodovali, protože si říkali: „Půjčujeme státu, to se vždycky vrátí.“ Jenže pak se ze státních organizací staly organizace krajské, což nás nakonec dovedlo k vytvoření vlastní koncepce.

Jaké jsou její základní pilíře?

Přišli jsme na to, že mzdovým problémům můžeme zabránit transformací příspěvkových organizací na obchodní společnosti, protože na ně se nevztahuje nařízení vlády o mzdách. Populistické rozhodnutí minis-tra Fišera totiž bylo o volebních hlasech, ne o rozumné finanční politice. A my jsme už nechtěli, aby se něco takového opakovalo. Je velmi nekoncepční, když ministr rozhoduje o tom, kolik má brát zdravotní sestra v kladenské, jablonecké či jiné nemocnici. Druhým důvodem proč nemocnice transformovat je lepší možnost odpisů a třetím důvodem je možnost nastavit její výkonnostní parametry. Jako kraje nemáme v rukou financování nemocnic, to je v rukou pojišťoven, které definují, co v té které bude. Potřebujeme ale jejich managementy donutit, aby hospodařily vyrovnaně, protože na co nám systém peníze nedá, to financovat nemůžeme. Jinak řečeno: mohu utratit jenom to, co vydělám. Všechno ostatní je naprostá nezodpovědnost.

Proti vzniku obchodní společnosti se namítá, že v ní kraj ztratí vliv.

V obchodní společnosti stoprocentně vlastněné krajem se z hlediska řízení nic nemění. V případě příspěvkové organi-zace rada kraje schvaluje rozpočet, jmenuje a odvolává ředitele, v případě obchodní společnosti jsou tato rozhodnutí v působnosti valné hromady, ale jde o jedny a tytéž lidi, kteří navíc nesou z titulu obchodního zákona osobní odpo-vědnost, což u příspěvkových organizací není.

Ani na okamžik jste neuvažovali o neziskových organizacích?

Nemá smysl uvažovat o neziskovkách v situaci, kdy neexistuje příslušná legislativa. Zastupitelstvo kraje vyzvalo ještě ministryni Součkovou, aby v tomto ohledu něco dělala, ale nestalo se nic. Navíc mi řekněte, co systém neziskových organizací změní. Sám název nezmění nic. Ministryně má plná ústa neziskových organizací, ale nikdo neví, co to má být.

Odpůrci obchodních společností ve zdravotnictví namítají, že jedním ze jejich základních úkolů je tvorba zisku. To pak může vést k tomu, že v nemocnicích zůstanou pouze lukrativní obory. Můžete občanům středních Čech garantovat, že o některé obory nepřijdou?

Když někdo řekne, že je v této oblasti něco schopen garantovat, tak lže. Jediná nemocnice, která tu zkrachovala – nemocnice v Plané u Mariánských Lázní – byla státní. Proč stát negarantoval, že tam bude? A co můžeme garantovat? S velkou pravděpodobností to, co máme sepsáno v koncepci, neboť návrhy v ní podpořily jak odborné lékařské společnosti, tak všechny pojišťovny. Je ale jasné, že koncepce je živý materiál, protože se kraj i pojišťovny budou muset přizpůsobit tomu, jak ministerstvo a potažmo legislativa vydefinuje financování jednotlivých oborů. My pouze přizpůsobujeme chování našich organizací systému financování zdravotnictví a ten nenastavují kraje, ale ministryně a vláda. Zásadně nám přitom vadí, že neexistuje pražská koncepce.

Předplatitelé najdou celý článek ZDE

Tomáš Cikrt, Jiří Prinz, Zdravotnické noviny

Ohodnoťte tento článek!