Privatizaci nemocnic vítám

Benešovská nemocnice hodně stála o to, aby se podle nové koncepce zdravotnictví Středočeského kraje stala jedním z pilířů krajského zdravotnictví jako tzv. oblastní nemocnice. Jak se vyrovnává s novým postavením v rámci kraje i na mnoho jiného, se ptáme ředitele nemocnice ing. Pavla Stani….


 

„Převod na akciové společnosti je nevyhnutelný,“ říká ředitel benešovské nemocnice ing. Pavel Staňa

Benešovská nemocnice hodně stála o to, aby se podle nové koncepce zdravotnictví Středočeského kraje stala jedním z pilířů krajského zdravotnictví jako tzv. oblastní nemocnice.

To se sice nepodařilo, ale díky vysoké úrovni lékařské a ošetřovatelské péče, dlouhodobě stabilní finanční situaci a určitě i díky investicím do přístrojového vybavení (např. helikální CT a rotační gamakamera) se stala jakýmsi mezistupněm mezi základními a oblastními nemocnicemi. Jak se vyrovnává s novým postavením v rámci kraje i na mnoho jiného, se ptáme ředitele nemocnice ing. Pavla Stani.

Benešovská nemocnice měla dlouho výjimečné postavení tím, že zatímco se většina lůžkových nemocničních zařízení topila v dluzích, jako jedna z mála v republice se po roce 1990 držela v černých číslech. Jak je na tom teď?

V současné době máme záporný hospodářský výsledek. Za rok 2004 očekáváme schodek ve výši 6,3 milionu korun.

Z jakého důvodu?

Stalo se to v důsledku několika vlivů. Tím prvním je růst mezd, neúměrný příjmům od zdravotních pojišťoven. Jak určitě víte, zdravotnictví je ve velmi složité situaci, a přesto jsme museli od 1. ledna zvýšit mzdy. Druhým důležitým aspektem je stagnace cen zdravotních pojišťoven za zdravotní péči.

Kdy jste se „překlopili“ z černých do červených čísel?

Ta situace začala až od roku 2001. Ovšem dodnes patříme k nejméně zadluženým nemocnicím. Nesystémová opatření vlády se snažíme částečně eliminovat našimi zvýšenými obchodními činnostmi. Máme celou řadu hospodářských činností, které se celou třetinou podílejí na výnosu, jako například prodej léků, zdravotnického materiálu, tepla, připravované stravy a provozování spalovny nebezpečných odpadů.

Jaká je finanční situace vaší nemocnice v rámci kraje?

Lze říci, že se pohybujeme v lepším průměru.

Promítl se do vašeho fungování nějak zřetelně fakt, že jste nedostali „punc“ oblastní nemocnice?

Nebyli jsme sice vybráni za oblastní nemocnici, ale i tak jsme součástí krajského zdravotnictví. To se podařilo dojednat na základě ryze odborných podkladů.

* jste nějakou změnu?

Nedošlo k žádné změně. Nemocnice přijala celou řadu racionalizačních opatření tak, aby i v těchto velmi nepříznivých podmínkách českého zdravotnictví byla co nejméně zadlužená. A to se z velké části daří.

Patří mezi tato racionalizační opatření i zrušení vlašimské nemocnice?

Vlašimská nemocnice byla naším nákladovým střediskem. Veškerou lůžkovou péči jsme převedli do Benešova. Zredukovali jsme dětské oddělení ze dvou pater na jedno, a to, které jsme tak uvolnili, jsme přestavěli a umístili tam lůžka následné péče.

Interní lůžka jsme nepřeváděli – ta jsme zredukovali. Ovšem počet lůžek následné péče jsme navýšili z 50 na 58.

Jak na to reagovali obyvatelé Vlašimska?

Politické zastoupení tohoto regionu s tímto krokem samozřejmě nesouhlasilo. Vedení nemocnice se jim to snažilo vysvětlit. Důvody byly ve dvou rovinách – lékařské a ekonomické. Lékařské souvisely s tím, že jsme ve Vlašimi nebyli schopni zajistit požadované komplementární služby pro akutní péči. Ekonomické důvody byly jasné. Snížili jsme počet zaměstnanců, přičemž nám neklesly výnosy. Došlo ke snížení režijních nákladů. Naprosto průkazně se ukázalo, že to byl správný krok.

Na vedení jednotlivých oddělení vyvíjím tlak v oblasti ekonomiky, nicméně vždycky dochází k určitému konsenzu – mezi vedením nemocnice a vedením jednotlivých oddělení -, aby činnost, kterou provádíme, bylo možné za současných podmínek financovat.

V této souvislosti se objevuje například celá řadu dohadů o dalším osudu lůžkového oddělení ORL…

Vzhledem k tomu, že všechna lůžková oddělení mají problémy s financováním, protože jsou podhodnocena, došlo od 1. února tohoto roku k rozdělení lůžkového oddělení ORL, a sice tak, že dospělí pacienti budou hospitalizováni na chirurgickém oddělení a dětští pak na dětském. Operační zákroky budou probíhat centrálních sálech nemocnice, ambulantní činnost bude fungovat v nezměněné podobě v nových ambulancích rekonstruovaného chirurgického pavilonu. Noční služby budou zajištěny od pondělí do pátku, v sobotu, neděli a o svátcích bude zajištěna služba lékaře dopoledne.

Není to začátek útlumového programu?

Tak to rozhodně nevnímám. Je to velmi racionální opatření, protože tím dojde k úspoře finančních prostředků a přitom se na úrovni medicíny tohoto oboru ve své podstatě nic nezmění.

Také jsem se dozvěděl, že se hovoří o rušení lůžkového oddělení ORL. Nic se rušit nebude. Bude rozděleno a začleněno pod chirurgii a dětské oddělení. Jsme jednou z prvních nemocnic, která takový systém zavádí.

Jak využijete prostory bývalého lůžkového oddělení?

Jedná se o budovu bývalého internátu zdravotnické školy. Plánujeme zde vytvořit dům pro seniory, o něž se nemůže postarat rodina. Budou to de facto sociální lůžka, která na Benešovsku chybějí , ale na komerční bázi. Nebude to levné, ale určitě dostupné pro širokou veřejnost.

Co vás v současné době jako ředitele nemocnice nejvíc trápí?

Co nás všechny nejvíc trápí, je otázka ceny lékařské péče. Od zdravotních pojišťoven dostáváme finanční prostředky, které zcela prokazatelně nepokrývají léčebné náklady. To může české zdravotnictví přivést do opravdu velmi složité situace.

Napadá vás nějaké řešení?

To, o co se snažíme my. Jediné lůžkové zařízení v regionu, zredukovaná kapacita akutních lůžek se zajištěním všech komplementárních služeb. Z toho vyplývá, že by i v ostatních regionech mělo dojít k poklesu poskytovatelů zdravotní péče jak v lůžkové, tak v ambulantní sféře. Velmi pozitivně hodnotím, že ve spolupráci s VZP nemá benešovský region souběhy činností lékařů zaměstnaných v nemocnici a jejich privátních ambulancích. Máme jen dva případy lékařů, kteří mají u nás snížený úvazek a ve zbytku úvazku zajišťují ortopedickou ambulanci ve Vlašimi a Voticích.

Jak se stavíte k převodům nemocnic na obchodní společnosti?

Změnu právních forem nemocnic zřizovaných kraji vidím jako nevyhnutelnou. Převod na akciové společnosti se mi jeví jako nejvýhodnější. Po ekonomické stránce není vůbec o čem diskutovat. Co se týká garantované péče, tak se není čeho obávat, pokud bude a zůstane stoprocentním vlastníkem akcií kraj. Určité problémy bych viděl, kdyby se akcie měly prodávat dalším investorům – pak by některá zařízení mohla provádět jen lukrativní oblast zdravotnictví. Ale to je věc dohody na celostátní úrovni.

Máte nějaké další velké investiční plány, nebo si po dokončení rekonstrukce chirurgického pavilonu dáte oddychový čas?

Postupně potřebujeme zrekonstruovat ještě interní pavilon, aby na pokojích byly koupelny a WC tak jako v ostatních pavilonech. Další velkou záležitostí, která nás čeká, je rekonstrukce operačních sálů. Kromě toho je třeba provést výměnu oken v objektu laboratoří.

Pane řediteli, máte možnost se před všemi čtenáři pochlubit, co jste dokázali, na co jste pyšní. Co to bude?

Můžeme se pochlubit vysokou úrovní lékařské a ošetřovatelské péče, zajišťující potřeby obyvatel okresu Benešov a přilehlých regionů. Máme zrekonstruované dva pavilony, v jednom máme chirurgii, ortopedii a nyní i ORL a ve druhém porodnici s gynekologií. V tomto regionu jsme jediní, kdo má laboratoře a komplementární služby na vysoké úrovni. Také máme vlastní spalovnu nebezpečných odpadů a teplárnu integrovanou do spalovny, takže vyrábíme teplo za poměrně nízké finanční prostředky. Spalovna přitom vyhovuje i těm nejpřísnějším ekologickým předpisům, platným od 1. 1. letošního roku. Pochlubit se můžeme i transfuzní stanicí.

Zpracováváme a dodáváme krev pro příbramskou nemocnici, ale i pro pražské nemocnice v Motole, na Bulovce atd.

Alena Vlčková

*

Ing. Pavel Staňa **

Narodil se v roce 1958 v Bohumíně, okres Karviná. V roce 1982 ukončil na Vojenské akademii v Brně studium pozemního stavitelství, následně vystudoval Ústav soudního inženýrství na ČVUT v Brně. Do roku 1990 pracoval ve Vojenských stavbách, pak nastoupil jako správce Dětské léčebny v Choceradech. Tady se dostal poprvé do profesního styku se zdravotnictvím. V letech 1993 až 1996 byl zástupcem ekonomického ředitele dnes již neexistující zdravotní pojišťovny SALVUS.

Od 1. 7. 1997 se po úspěšné účasti ve výběrovém řízení stal náměstkem ředitele Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov. Od roku 2002 je jejím ředitelem.

Ohodnoťte tento článek!