Je lepší dostat infarkt myokardu v Praze než v New Yorku

"Měřeno počtem katetrizačních intervencí na milion obyvatel byla Česká republika na začátku 90. let v rámci oboru invazivní kardiologie kdesi na evropském
,chvostu'. Zhruba patnáct let poté jsme naopak na absolutní špičce," chválí hrdě českou kardiologii doc. MUDr. Josef Veselka, CSc., pověřený přednosta Kardiologické kliniky 2. LF UK a FN Motol…<br>


 

O sloganech a pravdě, vysoké úrovni české kardiologie, jejích úspěších a nedostatcích apod.

„Měřeno počtem katetrizačních intervencí na milion obyvatel byla Česká republika na začátku 90. let v rámci oboru invazivní kardiologie kdesi na evropském ,chvostu'. Zhruba patnáct let poté jsme naopak na absolutní špičce. Počet intervencí se více než zdvacetinásobil,“ chválí hrdě českou kardiologii doc. MUDr. Josef Veselka, CSc., pověřený přednosta Kardiologické kliniky 2. LF UK a FN Motol.

* Můžete svou pochvalu doložit konkrétními čísly?

V roce 1992 jsme v Československu provedli méně než 100 katetrizačních intervencí na jeden milion obyvatel. Výkony se prováděly pouze na několika pracovištích. Za loňský rok bylo v rámci republiky uskutečněno asi 2200 katetrizačních výkonů na milion obyvatel. Zdvacetinásobení počtu katetrizačních intervencí je jedním z významných posunů české kardiologie pozitivním směrem.

* Jaké je v této oblasti srovnání se světem či s okolními státy Evropy?

Vedeme si velice dobře. Přesné údaje za poslední rok v tuto chvíli nemám, ale… domnívám se, že v roce 2003 bylo například v Německu provedeno zhruba 2500 katetrizačních intervencí a v USA více než 3000. V absolutní většině rozvinutých západoevropských zemí bylo těchto výkonů uskutečněno méně než u nás. Česká klinická kardiologie patří v tomto smyslu k absolutní špičce.

* Jako titul našeho rozhovoru jsem si vypůjčila vámi citovaný slogan „Je lepší dostat infarkt myokardu v Praze než v New Yorku“. Můžeme jej čtenářům trochu vysvětlit?

Českou kardiologii je nutné pochválit především za úroveň, které dosáhla v oblasti tzv. akutních koronárních syndromů, tedy i v léčbě akutního infarktu myokardu. V souvislosti s geografií České republiky, počtem kardiologických center s katetrizačními laboratořemi a jejich rozmístěním jsou dojezdové časy velice dobré. Je to velký úspěch české kardiologie a řečeno samozřejmě s nadsázkou, je skutečně „lepší dostat infarkt myokardu v Praze než v New Yorku“. Není to slogan, ale realita, pravda.

* Českou kardiologii zatím pouze chválíme. Jistě je ale také co vytknout…

Osobně vidím jako určitý neúspěch české medicíny a tím samozřejmě také kardiologie malý podíl českých příspěvků na mezinárodních špičkových kongresech. Kardiologické „řemeslo“ umíme velice dobře, máme šikovné „řemeslníky“ – a teď nehovořím o řemesle a řemeslnících v pejorativním smyslu slova. Máme skutečně špičkové lékaře – kliniky, ale málo výzkumníků.

V ČR je výzkum jakoby na druhé koleji, a to je zatím slabé místo české kardiologie. Státy populací srovnatelné s ČR, jako například země Beneluxu nebo Rakousko či Řecko, mají na významných mezinárodních kongresech nepoměrně větší zastoupení odborných příspěvků než ČR. Klinická praxe je tedy na velmi vysoké úrovni a řekl bych, že dokonce na vyšší než v řadě takzvaných klasických západoevropských zemí.

* Domníváte se, že za touto „slabinou“ českého výzkumu stojí nedostatek financí?

Jedná se o mnohem komplexnější problém. V této oblasti u nás zatím chybí cosi jako výchova a domnívám se, že také dostatek pozitivních vzorů. Stále je velmi rozšířené povědomí, že skutečnou náplní práce lékaře je práce s pacientem, že výzkum a věda nejsou skutečnou prací a lékař by se měl výzkumu věnovat někdy po zaměstnání, po pracovní době. Tento náhled na věc je nutné změnit. Rozhodně nepovažuji za hlavní slabinu finance.

* Bude muset spíše „vyrůst“ další generace mladých výzkumníků?

Nebude to znít příliš optimisticky, ale domnívám se, že to bude nutné. A pokud bychom to chtěli nové generaci ulehčit, měli by tito mladí mít možnost strávit nějakou dobu v zahraničí a především by pro ně měly být vytvořeny takové podmínky, aby se následně sami chtěli a mohli vrátit. Jak jsem již zmínil, nejde jen o finance. Jde o celkovou atmosféru na pracovišti, která musí být příznivá pro výjimečně nadané lidi, kteří se chtějí v práci realizovat.

* Podmínky… tato problematika souvisí také s celkovou situací ve zdravotnictví. Jaký máte na současný stav názor?

Je to velmi citlivé téma. Předpokladem je, že zdravotní péče musí být dostupná pro všechny, a to včetně chudých i chronicky nemocných. Zároveň je nutné určitým způsobem stratifikovat všem dostupný standard a nadstandard, který si člověk může zaplatit. Mohu-li si koupit drahé obroučky brýlí či zubní implantáty, měl bych mít možnost zaplatit si například lepší koronární stent. Toto by mělo být naprosto jasně vymezeno a rozhodování takového typu nemáme nechávat na lékařích.

Mělo by být v rámci našich finančních možností postaráno o všechny a zároveň by každý jedinec měl mít možnost do určité míry rozhodovat o tom, jaká jeho zdravotní péče bude. K současnému stavu českého zdravotnictví bych rád řekl jediné: když slyším, že je české zdravotnictví v krizi, mám pocit, že já osobně žiji někde jinde! Nikde kolem sebe krizi nevidím. Vidím rostoucí počty kardiologických výkonů, vidím péči, která v kardiologii převyšuje péči v jiných západoevropských státech, nevidím zástupy nezaměstnaných lékařů…

Já zde však hovořím o situaci v klinické sféře a vím, že by se našla řada regulérních oponentů. Současně jsem si také vědom, že je ve zdravotnictví množství problémů, které je nutné řešit. Musím aspoň zmínit někdy až hanebně nízké ocenění práce zdravotníků.

* Co vás osobně v poslední době profesně těší a naopak, co vás netěší a co vám schází?

Na prvním místě musím říci, že mne velmi těší moji mladí kolegové. V rámci seminářů, které na klinice pořádáme, jsem po roce a čtvrt svědkem velkého posunu v jejich schopnosti připravit vlastní prezentace, předvést je a otevřeně diskutovat. Tito mladí lékaři se věnují více než rok čisté kardiologii a za tu dobu vidím obrovský profesní růst, a to jak ve sféře klinické a teoretické, tak v případě zmiňovaných odborných prezentací. To pro mne představuje velké osobní uspokojení.

Jsme klinikou mladých lékařů, a tak bych rád ještě přivedl několik „kardiologických hvězd“, lékařů středního věku, kteří mají dostatek sil a zkušeností, které by předávali ostatním. Lékaři v tomhle věku jsou pilíři jednotlivých pracovišť a pokud jsou ochotni dělit se o své zkušenosti a vychovávat mladší kolegy, pak jsou nesmírně cenní. Ne vždy tomu totiž tak je. V českém zdravotnictví by mělo obecně dojít ke zprůhlednění systémů, které by byly jasně kriteriální a jimž by podléhaly například také kariérní postupy.

Mluvíme-li o mladších lékařích, domnívám se, že by také jim velmi pomohlo vědomí, že při určité snaze dosáhnou určitých met či cílů. Netěší mne, že na medicínu mám mnohem méně času, než bych chtěl. Kromě personálních a organizačních záležitostí mi dost času ubírá i ekonomické řízení našeho pracoviště, ale to je vlastně docela přirozené.

* Čeho si ceníte na vaší klinice? Čím je specifická?

Výčet pozitiv a specifik? Je jich řada, ale budu stručný. V loňském roce jsme počtem provedených katetrizačních výkonů zaujali třetí místo v ČR. Přitom jsme ještě schopni v případě potřeby a zájmu počty výkonů dále zvyšovat. Velice si také vážím úzké a harmonické spolupráce s radiology z kliniky zobrazovacích metod, což vidím jako motolské specifikum.

Pokud k nám přijde nemocný se symptomatickým aterosklerotickým postižením ve více oblastech, pak jsme schopni provést intervence na tepnách téměř v jakékoli lokalizaci, a to během jedné hospitalizace. Tento postup nazýváme „globální“ nebo „komplexní“ revaskularizace. Významný je pro nás i nízký věkový průměr lékařů naší kliniky. To má řadu konsekvencí v každodenní praxi, ale především je to potenciál slibující další růst.

Nesmírně si vážím účasti některých kolegů na výzkumných úkolech a tyto aktivity se snažím všemožně podporovat. Je mojí radostí, že naše publikační aktivita se zvyšuje a současně i zkvalitňuje. Co se týká specifik naší kliniky, poskytujeme komplexní péči pacientům s kardiovaskulárním onemocněním.

Největší podíl, vyjádřeno počtem pacientů, představuje ischemická choroba srdeční. Vzhledem ke skutečnosti, že infarkt myokardu v současné době „zabíjí“ čtvrtinu populace, tvoří ICHS základ činnosti všech kardiologických pracovišť. K mým osobním koníčkům patří chlopenní vady a hypertrofická kardiomyopatie. Máme největší český soubor katetrizačně léčených nemocných s tímto onemocněním. Tento výčet však samozřejmě není definitivní.

* Co vás osobně vedlo právě ke kardiologii?

V rámci studia Fakulty všeobecného lékařství UK jsem pracoval jako ošetřovatel na JIP IV. interní kliniky VFN v Praze. Právě zde jsem měl možnost setkat se s jedním ze svých vzorů, docentem Bartůňkem, posléze přednostou této kliniky. Výborný šéf, bezvadné lékařské i sesterské prostředí, mladý kolektiv lékařů a kardiologie jako tehdejší jádro činnosti JIP, to vše napomohlo tomu, že jsem si kardiologii jako lékařský obor zamiloval.

Samozřejmě jsem potkal v rámci studia medicíny na lékařské fakultě více pozitivních vzorů. Takovými strhujícími osobnostmi jsou profesor Aschermann, profesor Broulík či docentka Drábková. Díky těmto výborným odborníkům a řadě dalších jsem se „upsal“ vnitřnímu lékařství, respektive kardiologii. „Strhující osobnosti“ jsou pro mladé adepty medicíny velice důležité – jsou to lidé, kterým prostě nemůžete profesně odolat a jejichž pozitivní vliv vás vede k tomu, že jdete v jejich šlépějích. A je mi velkou ctí, že tito jmenovaní se posléze stali mými kolegy a někteří i přáteli.

* Zmiňoval jste obecný nedostatek odborníků středního věku, kteří by své zkušenosti předávali mladším generacím. To jsou, předpokládám, právě ty strhující osobnosti… Mají dnešní mladí ve svém okolí dostatek těchto pozitivních vlivů?

Mladší generace mají jistě okolo sebe také řadu těchto osobností. Navíc mají ale další výhody, které pro nás byly nedostupné. Mají neomezený přístup k odborným informacím a profesním novinkám, ať už díky internetu, či výborným zahraničním i domácím publikacím.

A jednou z nejúžasnějších výhod je možnost cestování a studia v zahraničí. Mladí dnes mohou sbírat zkušenosti na prestižních univerzitách i nejlepších klinikách, mohou se setkávat s nejlepšími lékaři svého oboru na světě. Důležité je mladou generaci v tomto podporovat a vytvářet jim následně takové podmínky, aby se vraceli zpět.

* Kam směřuje současná kardiologie a jaké jsou v oboru aktuální novinky?

V posledních letech kardiologie zaznamenala výrazný nárůst katetrizačních výkonů, ale domnívám se, že dnes jsme již dosáhli fáze plató a další bouřlivý rozvoj v této oblasti již nelze očekávat. V nejbližší době budeme jistě sledovat trend mírného nárůstu invazivních katetrizačních výkonů a zároveň podle mého názoru začne klesat počet kardiochirurgických operací. Jednoznačně stále ukrajujeme „z koláče“ kardiochirurgům.

Řekl bych, že základním trendem české kardiologie je dostupnost invazivních vyšetření. V době, kdy významná část populace umírá na ICHS, můžeme vysokému počtu pacientů a bez zásadních limitací provést katetrizační zákrok, během kterého implantujeme do postižených věnčitých tepen stent. Nejmodernější generace stentů jsou tzv. potahované stenty, které považuji za nejvýznamnější současný trend invazivní kardiologie.

Hovoříme-li ale o nových směrech, je nutné si uvědomit, že kardiologie je obor široký a jednotlivé podobory kardiologie mají samozřejmě své novinky a trendy. Mohu-li si zahrát na vizionáře, pak zásadním trendem, který výrazně změní medicínu, a tím také kardiologii, jsou neinvazivní vyšetřovací metody. Čím dál tím více se bude dostávat ke slovu magnetická rezonance a multidetektorová počítačová tomografie.

Dojde k radikálnímu snížení počtu invazivních vyšetření a tím se podstatně změní kardiologie a některé kardiologické postupy. Změna poměru invazivních a neinvazivních metod se nebude týkat pouze vyšetřovacích metod, ale také metod léčebných. Jsem přesvědčen, že jednou budeme mít tabletky proti ateroskleróze a doufám, že se toho dožiji.

Martina Pelikánová

Foto: Josef Žáček

Ohodnoťte tento článek!