Říkáme pacientům pravdu, ale dáváme jim naději

Vladimír Koza

„Každý máme jinou schopnost vcítit se do situace nemocného, vidět ji jeho očima a snažit se mu utrpení usnadnit. Je také důležité poznat, zda si pacient přeje dozvědět se pravdu, i když je nepříjemná, a současně je nutné mu ji citlivě sdělit,“ říká primář hematologicko-onkologického oddělení FN Plzeň a předseda správní rady Nadace pro transplantace kostní dřeně MUDr. Vladimír Koza.


Vladimír Koza

Autor: zdn
 

MUDr. Vladimír Koza * 4. července 1954 v Plzni Vystudoval Lékařskou fakultu UK, specializoval se na vnitřní lékařství a hematologii. Od roku 1979 působil na oddělení klinické hematologie Fakultní nemocnice Plzeň. V roce 1991 zahájil program transplantací kostní dřeně ve FN Plzeň, v roce 1994 byl jmenován primářem hematologicko-onkologického oddělení, které téhož roku založil. Je současně zakladatelem Českého národního registru dárců kostní dřeně, který vznikl v roce 1992, a předsedou správní rady Nadace pro transplantace kostní dřeně. V roce 2005 byl prezidentem kongresu Evropské společnosti pro transplantace kostní dřeně, je členem řady českých a zahraničních odborných společností, inspektorem Světové asociace dárců kostní dřeně a předsedou výboru pro podporu transplantačního programu východoevropských zemí při Evropské společnosti pro transplantace kostní dřeně. V těchto dnech hledá Český národní registr dárců kostní dřeně vhodné dárce pro 82 pacientů z ČR. Stabilně se také snaží obohatit registr o dobrovolníky z řad příslušníků národnostních menšin se vzácnými transplantačními znaky. V současné době je na hematologickoonkologickém oddělení FN Plzeň ročně prováděno přibližně 40 alogenních transplantací krvetvorných buněk (tzn. od příbuzných či nepříbuzných dárců) a přibližně 50 autologních transplantací (transplantací vlastních krvetvorných buněk).

OTÁZKA: Transplantační program zahájilo hematologicko-onkologické oddělení FN Plzeň v roce 1991, a to první příbuzenskou transplantací kostní dřeně. V roce 1993 odstartoval program nepříbuzenských transplantací kostní dřeně společně s autologními transplantacemi krvetvorných buněk po předchozí přípravě vysoce dávkovanou chemoterapií. Nyní je plzeňské transplantační centrum jedním z největších v České republice. Za 19 let provedlo více než tisíc transplantací všech typů. V současnosti je to kolem sta zákroků za rok, z nich přibližně polovinu tvoří transplantace od příbuzných či nepříbuzných dárců. Jako jediné pracoviště v České republice a východní Evropě získalo hematologickoonkologické oddělení FN Plzeň prestižní evropskou akreditaci pro transplantace krvetvorných buněk s názvem JACIE. Toto nejvyšší možné uznání kvality poskytované péče bylo v západní Evropě přiznáno zatím 59 transplantačním centrům a dalších 156 se na akreditaci připravuje. V Plzni současně funguje Český národní registr dárců kostní dřeně a Nadace pro transplantace kostní dřeně.

ODPOVĚĎ:

MUDr. Vladimír Koza

Vladimír Koza

Transplantační program zahájilo hematologicko-onkologické oddělení FN Plzeň v roce 1991, a to první příbuzenskou transplantací kostní dřeně. V roce 1993 odstartoval program nepříbuzenských transplantací kostní dřeně společně s autologními transplantacemi krvetvorných buněk po předchozí přípravě vysoce dávkovanou chemoterapií. Nyní je plzeňské transplantační centrum jedním z největších v České republice. Za 19 let provedlo více než tisíc transplantací všech typů. V současnosti je to kolem sta zákroků za rok, z nich přibližně polovinu tvoří transplantace od příbuzných či nepříbuzných dárců. Jako jediné pracoviště v České republice a východní Evropě získalo hematologickoonkologické oddělení FN Plzeň prestižní evropskou akreditaci pro transplantace krvetvorných buněk s názvem JACIE. Toto nejvyšší možné uznání kvality poskytované péče bylo v západní Evropě přiznáno zatím 59 transplantačním centrům a dalších 156 se na akreditaci připravuje. V Plzni současně funguje Český národní registr dárců kostní dřeně a Nadace pro transplantace kostní dřeně.

2.3.2010 14:34:42

 

OTÁZKA: * Se kterými poruchami krvetvorby se na vašem oddělení setkáváte nejčastěji?

ODPOVĚĎ:

MUDr. Vladimír Koza

Vladimír Koza

Hlavní transplantační indikací jsou leukemie, kterých je několik skupin. Jedná se o nádorová onemocnění krvetvorné tkáně a mízních uzlin, která se projevují poruchou funkce kostní dřeně a krve. Mezi zhoubná nádorová onemocnění řadíme akutní a chronické leukemie, lymfomy a mnohočetné myelomy i další typy. Z nezhoubných onemocnění jsou to kupříkladu útlumy krvetvorby, kdy se v kostní dřeni přestanou z nejrůznějších důvodů tvořit krvinky, ale i řada dalších diagnóz.

2.3.2010 14:27:54

 

OTÁZKA: * Vzpomenete si na prvního pacienta, kterého jste transplantovali?

ODPOVĚĎ:

MUDr. Vladimír Koza

Vladimír Koza

Naší první pacientkou byla před 19 lety Janička z Rokycan. Transplantace jako terapie do té doby nevyléčitelné choroby probíhala za poměrně pionýrských podmínek, úměrně tomu, co v té době bylo možné. Bylo to v březnu roku 1991, krátce po změně režimu, kdy ve zdravotnictví nebyly žádné peníze, chybělo potřebné technické vybavení, laboratoře i některé léky. Dát dohromady alespoň ony základní stavební pilíře pro transplantaci vůbec nebylo jednoduché. To, co se nám podařilo, byl malý zázrak. Jsem přesvědčen, že tak, jako je důležité odvést v medicíně dobrou práci, je současně nutná i určitá dávka štěstí. Kdyby to tehdy bývalo nedopadlo dobře, zřejmě bychom znejistili a váhali, zda v transplantacích pokračovat.

2.3.2010 14:27:54

 

OTÁZKA: * Jste prvním transplantačním centrem v ČR a ve východní Evropě, které získalo akreditaci pro transplantace krvetvorných buněk. Co to znamená?

ODPOVĚĎ:

MUDr. Vladimír Koza

Vladimír Koza

V republice je několik transplantačních center – kromě nás i v Praze, Brně, Hradci Králové nebo Olomouci. To naše zhruba před dvěma lety obhájilo evropskou akreditaci známou jako JACIE, jež je jakousi známkou kvality oddělení. Obdobnou akreditaci podstupují všechna velká západoevropská a americká transplantační centra. V západní Evropě je v současné době tímto způsobem akreditováno kolem osmdesáti klinik a dalších osmdesát až sto klinik se na akreditaci připravuje. Ve střední a východní Evropě, tedy v bývalých postkomunistických zemích, jsme zatím jediní, kdo tuto akreditaci úspěšně získal. Naše centrum pro transplantaci krvetvorných buněk je akreditované u European Group for Blood and Marrow Transplantation jak pro transplantace autologní, alogenní příbuzenské i nepříbuzenské, tak pro odběry krvetvorných buněk a jejich zpracování.

2.3.2010 14:27:54

 

OTÁZKA: * Co takové transplantační centrum musí splňovat, aby mu akreditace byla udělena?

ODPOVĚĎ:

MUDr. Vladimír Koza

Vladimír Koza

Co se týká požadavků na tuto akreditaci, musíme samozřejmě splňovat řadu podmínek. Mezi nimi například medicínskou kvalitu, což znamená provádět kvalitní vyšetření transplantačních znaků, zajistit bezpečnost odběru a přípravy krvetvorných buněk a tak dále. Ve všech těchto parametrech musíme dodržovat určité standardy. Za druhé je nutné mít vybudovaný systém kontroly kvality, to znamená, že patřičné pracoviště kontroluje samo sebe, že nedělá chyby, a pokud by je dělalo, musí na ně přijít. Za třetí je nutné mít vybudovaný systém pro vedení dat, v němž se neustále musí zpracovávat a reportovat veškeré podstatné údaje a základní výsledky.

2.3.2010 14:27:54

 

OTÁZKA: * Jak obtížné je najít dárce, který má shodné krevní buňky s pacientem?

ODPOVĚĎ:

MUDr. Vladimír Koza

Vladimír Koza

Zhruba čtvrtina nemocných najde vhodného dárce mezi rodinnými příslušníky, tím rozumíme především sourozence. Tři čtvrtiny pacientů shodného dvojníka mezi příbuznými nenajdou. Nemocní z obŘíkáme lasti České republiky, kteří patří do takzvané kavkazské populace, mají až 80procentní šanci nalézt shodného dárce. Celý náš kmen počínaje našimi praprapředky totiž pochází z oné kavkazské populace, a má tedy mnoho shodných transplantačních znaků, které jsou pro nás typické. Samozřejmě se mezi nimi najdou i výjimky. Pokud například naše praprababička strávila kus života s Etiopanem, pak v nás s velkou pravděpodobností bude kolovat nějaký znak, který nebude shodný. Najít vhodného dárce pro pacienty se vzácnými kombinacemi transplantačních znaků je obtížné. To se týká občanů národnostních menšin, které mají v registrech celosvětově velmi malé zastoupení. Jedná se například o židovskou nebo romskou populaci, Vietnamce či Araby.

2.3.2010 14:27:54

 

OTÁZKA: * Ve kterých znacích se musí krev dárce shodovat s krví pacienta?

ODPOVĚĎ:

MUDr. Vladimír Koza

Vladimír Koza

Nemusí se kupodivu shodovat například v krevní skupině. Nemocnému je po transplantaci v podstatě vyrobena jiná krevní skupina. Záleží ale na transplantačních znacích, takzvaných HLA antigenech, které se musí shodovat v několika znacích. Pro komplexní stanovení HLA vyšetřujeme a posuzujeme deset základních linií a stanovíme optimální postup pro vyhledávání nepříbuzného dárce. Při výběru vhodného dárce jsou prováděny testy pro určení znaků v leukocytech na základě molekulárně genetické analýzy a podrobné typizace pacienta a potenciálního dárce. HLA typizace při výběru vhodného dárce probíhá nejprve v úzké rodině a poté v širším příbuzenstvu. Není-li dárce nalezen v rodině pacienta, jsou registry dárců kostní dřeně požádány o vyhledání vhodného dárce a jsou provedeny testy na potvrzení shody mezi pacientem a vybraným dárcem.

2.3.2010 14:27:54

 

OTÁZKA: * Jaké kroky předcházejí samotné transplantaci?

ODPOVĚĎ:

MUDr. Vladimír Koza

Vladimír Koza

V první řadě nemocný musí mít diagnózu, jež je indikována k transplantaci. Dalším krokem je vyšetření potenciálních dárců. Pokud se nenajde dárce mezi příbuznými, zaktivuje se proces vyhledávání nepříbuzného dárce. Po celém světě, v Austrálii, Japonsku, Americe, Německu, Švédsku a dalších zemích, jsou dárci přihlášení v registrech předběžně vyzváni, aby se dostavili k odběru. V případě vhodného dárce pak proběhne podrobné vyšetření jeho zdravotního stavu a transplantačních znaků. Pokud vše souhlasí, plánujeme s patřičným transplantačním centrem den, kdy bude transplantace provedena. Po odběru se kostní dřeň dárce transportuje do příslušného transplantačního centra, kam musí být dopravena do 24 hodin. Pokud indikujeme nepříbuzenskou transplantaci, musí ji v České republice schválit meziústavní indikační komise a poté musí vyhledaného dárce odsouhlasit pojišťovna. Následný převoz je mnohdy veden přes několik hranic, je finančně nákladný a spolupracuje na něm řada nemocnic a lidí.

2.3.2010 14:27:54

 

OTÁZKA: * Kolik registrů je na světě a jak funguje spolupráce mezi nimi a Českým národním registrem dárců kostní dřeně?

ODPOVĚĎ:

MUDr. Vladimír Koza

Vladimír Koza

Na světě je přes 60 registrů a v nich přes 14 milionů dobrovolných dárců kostní dřeně. Registry jednotlivých zemí mezi sebou velmi úzce spolupracují. Hlavní světové registry ve vyspělých zemích hlásí svá data do centrály mezinárodní sítě, která sídlí v nizozemském Leidenu. Tento registr se každý měsíc obnovuje podle toho, jak přibývají noví dárci. Každý, kdo je do tohoto programu přijat, má možnost s touto sítí a daty pracovat a hledat vhodné dárce pro transplantace. V Českém národním registru dárců kostní dřeně máme asi 34 tisíc dobrovolníků, kteří jsou poměrně nadstandardně vyšetřeni na transplantační znaky. Myslím, že v tomto směru máme jeden z nejkvalitnějších registrů na světě. Ve srovnání se sousedním bratrským registrem v Německu, který eviduje více než 3 miliony dárců, je to ale kapička v moři. V Americe je v registru více než 6 milionů dárců. Budete-li hledat svého dvojníka, musíte ho s jistotou najít mezi 3 miliony Němců, kteří jsou stejnou populací jako Češi, patříme totiž do oné kavkazské populace s podobnými HLA antigeny. I když najít dárce mezi 34 tisíci lidí se zdá být raritou, přesto náš malý český registr umožňuje polovinu transplantačního programu v České republice a každou stou transplantaci ve světě, od Kanady přes Švédsko až po Austrálii. Vysvětlení spočívá v řadě věcí – je to preciznost vyšetření, věk našich dárců, pohlaví, ale i rychlost, jakou dokážeme dárce najít. To, že každý stý nemocný na světě je podpořen malou českou organizací a je mu umožněna transplantace, je v mých očích malým zázrakem. V mnohamilionových mamutích databázích je dnes možné najít pro pacienta až padesát shodných dárců. Transplantační klinika ale může použít jen jednoho. Jsou i případy, kdy pacient se vzácnými transplantačními znaky dárce nenajde. Představme si teoreticky, že oněch padesát imunologicky vhodných dárců je tvořeno devětačtyřiceti Němci a jedním Čechem. Při výběru ale lékař nezná národnost dárce, a tak vybírá nejvhodnějšího podle několika základních kriterií. Těmi jsou věk, váha a pohlaví.

2.3.2010 14:27:54

 

OTÁZKA: Kdo je tedy pro transplantaci nejvhodnější a jaká jsou další kritéria výběru?

ODPOVĚĎ:

MUDr. Vladimír Koza

Vladimír Koza

Výhodnějšími dárci jsou muži. Žena se totiž po těhotenství svým plodem imunizuje, a je tedy o stupínek méně vhodným dárcem než muž. Prvním krokem, který lékař při hledání vhodného dárce udělá, je pohled do listu světové databáze, kde zjistí počet těch potenciálních. Pokud volí z padesáti dárců, zredukuje seznam na pětadvacet a vyhledá, kolik je mezi nimi mužů a kteří z nich jsou nejmladší. Při dalším kroku zredukuje počet na tři dárce do 25 let a z nich pak vybere vzrůstem největšího. Proto je naším cílem, je-li to možné, získávat pro registr především mladé a velké muže. To je také důvod, proč jsme v listopadu loňského roku uzavřeli dohodu kupříkladu s Českou policií a po všech služebnách v republice rozeslali výzvu. U policie jsou totiž mladí, zdraví a velcí muži. A právě tyto důvody nás vedou k tomu, že na základě registrace podle uvedených kritérií dokážeme posloužit každému stému pacientovi, byť se český registr počtem dárců ve srovnání s ostatními státy jeneví tak obsáhlý.

2.3.2010 14:27:54

 

OTÁZKA: * Je věková hranice pro dárcovství stejná na celém světě?

ODPOVĚĎ:

MUDr. Vladimír Koza

Vladimír Koza

Není stejná, my máme pro vstup do registru stanovenou hranici 35 let. Neznamená to ale, že by vhodným dárcem nemohl být třeba padesátiletý člověk. Protože jsme však od začátku existence registru měli limitovaný objem finančních prostředků, umožňovalo to nabrat jen určitý počet dárců, které jsme mohli ročně vyšetřit. A to je také důvod, proč jsme dárce vybírali hlavně z mladých lidí. Mladý člověk je „ekonomicky výhodnější“, a je-li mu dvacet let, jako zdravý vydrží v registru déle. Pokud do registru vstoupí člověk mého věku a je navíc vášnivý kuřák, je to takříkajíc ohrožená investice. A protože se nám podařilo dostatečný počet dárců získat právě mezi mladými lidmi, vynesli jsme hranici na 35 let. Ale například v Německu nebo Americe, kde je pro tyto účely dostatek financí, jsou vyšetřováni všichni potenciální dárci. A věková hranice, kdy se z registru vyřazují, je většinou 60 let. V současné době právě z registru v Německu vyřazují asi 800 tisíc již nevhodných dárců.

2.3.2010 14:27:54

 

OTÁZKA: * Dá se říci, co nejvíce motivuje mladé lidi k dárcovství?

ODPOVĚĎ:

MUDr. Vladimír Koza

Vladimír Koza

Naprostá většina dárců, odhaduji, že zhruba 90 procent, se prozatím rekrutovala z řad dobrovolných dárců krve. To je jakási pětiprocentní skupina lidí, kteří pravidelně chodí na transfuzní stanice darovat krev. V mých očích je to zvláštní podmnožina celé populace, která se chová, myslí a jedná jinak. Nevím, proč tomu tak je, zda to má nějaký biologický nebo jiný důvod, nemám pro to vysvětlení.

2.3.2010 14:27:54

 

OTÁZKA: * Můžete přiblížit, jakým způsobem probíhá odběr kostní dřeně?

ODPOVĚĎ:

MUDr. Vladimír Koza

Vladimír Koza

Odběr je prováděn dvěma základními způsoby. Prvním je odsátí kostní dřeně, tedy morku, z kostí pánevních, což probíhá v celkové anestezii. Druhý odběr se provádí z periferní žíly pomocí separátoru, je to zhruba tříhodinová procedura. Příprava na ni ale trvá pět dnů a spočívá v podávání podkožních injekcí. Dárce je pak napojen na speciální přístroj, který ze žíly pozvolna odebírá krev a vybírá z ní krvetvorné buňky. Každá z těchto metod má své výhody a nevýhody. Definitivní rozhodnutí, jakým způsobem budou krvetvorné buňky získány, je ale na dárci. On sám se rozhodne, zda chce strávit hodinu v narkóze na operačním sále, nebo si bude pět dnů píchat injekce a stráví několik hodin na separátoru. Každému dárci je podrobně vysvětleno, co znamená jedna i druhá procedura a jaké má výhody pro něho i pro nemocného. Dárce pak musí písemně stvrdit své rozhodnutí, jakmile zvolí jeden ze způsobů.

2.3.2010 14:27:54

 

OTÁZKA: * Jste spoluzakladatelem Nadace pro transplantace kostní dřeně – za jakým účelem a kdy vznikla?

ODPOVĚĎ:

MUDr. Vladimír Koza

Vladimír Koza

Nadace pro transplantace kostní dřeně byla založena v květnu 1992. Zakládali jsme ji společně s tatínkem jedné malé pacientky s leukemií, které je dnes 34 let, je zdravá a má rodinu. Pamatuji si tu událost, jako kdyby se stala dnes. Šli jsme tehdy na Magistrát města Plzně, stvrdili svými podpisy založení nadace a pak se odebrali do banky, kde nám otevřeli účet. Bylo to velmi jednoduché. Kdybychom chtěli založit nadaci dnes, o 18 let později, obávám se, že by to bylo nad naše síly. Neměli jsme tehdy nic, jen jedinou myšlenku a cíl, a současně jsme byli přesvědčeni, že pro založení registru dárců je nadace potřebná. S prázdným účtem, ale dobrou myšlenkou jsme kopírovali to, co jsme znali ze zahraničí. A v září roku 1992 jsme do registru hrdě zařadili prvního dárce.

2.3.2010 14:27:54

 

OTÁZKA: * Co bylo a je cílem nadace?

ODPOVĚĎ:

MUDr. Vladimír Koza

Vladimír Koza

Vybudovat po vzoru vyspělých zemí registr dobrovolných dárců kostní dřeně a umožnit tak záchranné nepříbuzenské transplantace také nemocným, kteří nenajdou vhodné dárce v okruhu své rodiny. Posléze se nám podařilo přesvědčit ostatní pro nábor dárců v jednotlivých regionech a postupně jsme začali získávat první korunky na úhradu vyšetření dárců. Toto základní vyšetření zdravých mladých lidí totiž pojišťovny nehradily a nehradí. Nadace od prvních let své činnosti podporovala svými prostředky pořizování nejnutnějších přístrojů a zařízení pro činnost hematologického a transplantačního centra a laboratoří. V průběhu let se jí podařilo otevřít i další grantové programy pro vzdělávání v oboru hematologie, onkologie a transplantační medicíny, výzkum a také individuální podporu nemocných. Patrony programu Nadace pro transplantace kostní dřeně se stali první dáma Livia Klausová, kardinál Miloslav Vlk a herečka Jiřina Jirásková.

2.3.2010 14:27:54

 

OTÁZKA: * Nadace má mnoho dobrovolných spolupracovníků, kteří jí pomáhají… Čím vším?

ODPOVĚĎ:

MUDr. Vladimír Koza

Vladimír Koza

Hlavním úkolem a činností nadace je získávání finančních prostředků z práce dobrovolníků. Dnes má nadace po republice desítky nebo spíše stovky dobrovolných spolupracovníků, kteří neustále vykonávají nějakou činnost a nadaci pomáhají. Je i spousta organizací a firem, které nadaci od jejího počátku pravidelně podporují. Za tím vším je ale spousta práce. Je to však jasná a hmatatelná známka toho, že za 18 let své existence našla Nadace pro transplantace kostní dřeně a její program své příznivce, kteří se na nadačním poli umějí pohybovat. S radostí mohu říci, že za tu dobu se nadace naučila žít a vytvořila podmínky, které na svém počátku neměla. V České republice tehdy nikdo nevěděl, co nadace je, dokonce i nadační zákon vznikl tuším až o pět let později.

2.3.2010 14:27:54

 

OTÁZKA: * V rámci činnosti nadace vzniklo i Nadační centrum U pramenů, které poskytuje zázemí zejména rodinám vašich pacientů. Co bylo hlavním impulsem pro tak náročnou stavbu?

ODPOVĚĎ:

MUDr. Vladimír Koza

Vladimír Koza

Protože se u nás léčí lidé z celé republiky a také ze Slovenska, je nutné, aby jejich blízcí mohli být s nimi. Dojíždět každý týden za dětmi stovky kilometrů je náročné i pro zdravého člověka. A tak aby naši dlouhodobě nemocní a izolovaní pacienti mohli být se svými blízkými, jsou tu nejen ubytováni, ale mohou být společně i v transplantačních boxech. Do areálu nemocnice to mají pár minut. Druhým důvodem vybudování centra bylo, že po propuštění z nemocnice pacienti musí jedenkrát týdně po několik měsíců dojíždět na kontroly. A cestovat ze druhého konce republiky nebo ze Slovenska znamená nejen pro nemocné, ale i jejich rodiče velkou zátěž. Impulsem, proč se nadace rozhodla k této nákladné rekonstrukci přistoupit, byl nevyhovující stav původního objektu, který už dříve sloužil k ubytování rodin našich pacientů. Rozhodnutí pro rekonstrukci znamenalo nejen velké spoření, shánění sponzorů, ale současně i nemalou dávku energie. Bez pomoci některých firem bychom tento dům ani nepostavili. Náročný program spojený s vybudováním nadačního centra jsme zahájili v roce 2006, o rok později, v červenci 2007, bylo zařízení zprovozněno.

2.3.2010 14:27:54

 

OTÁZKA: * Slouží i jiným účelům?

ODPOVĚĎ:

MUDr. Vladimír Koza

Vladimír Koza

V objektu U pramenů jsou pacienti nejen zdarma ubytováni, v provozu je tu i restaurace, kde mohou poobědvat speciální menu, krásná zahrada s terasou, vlastní parkoviště, wellness centrum a pro děti například houpačky a pískoviště. A protože medicína v mých očích souvisí i s hezkými a příjemnými zážitky, například s uměním, snil jsem také o tom, že se tento dům stane místem, kde se lidé budou potkávat, kde mohou něco pěkného vidět, slyšet a zažít. Probíhají tu tedy nejen různé akce spojené s dárcovstvím, ale i kulturní akce pro veřejnost, díky kterým nadace získává další prostředky na provoz objektu. Každý čtvrtek se zde promítají filmy, v neděli odpoledne filmy pro děti. Pořádáme pravidelné výstavy, nedávno to byla výstava děl Adolfa Borna. Samozřejmě ale i tato činnost vezme spoustu času. Přesto věřím, že se dům stane jakousi křižovatkou, příjemným místem, kde se lidé budou dobře cítit a které bude mít v Plzni určitou tradici.

2.3.2010 14:27:54

 

OTÁZKA: * Součástí vaší práce je i výzkumná činnost, na co především je zaměřena?

ODPOVĚĎ:

MUDr. Vladimír Koza

Vladimír Koza

Výzkum v oblasti hematologie, onkologie a transplantační medicíny je nezastupitelnou součástí naší práce. Prioritní je pro nás spolupráce na výzkumných projektech několika pracovních skupin Evropské a Americké společnosti pro transplantace kostní dřeně a Světové asociace dárců kostní dřeně. Oba stěžejní programy, tedy transplantace krvetvorných buněk a dárcovství krvetvorných buněk, ať po stránce klinické nebo laboratorní, jsou drahou a komplikovanou medicínou a všechny naše výsledky jsou hlášeny a srovnávány se zahraničím, kde jsou i publikovány. Téměř žádná nemocnice na světě nepracuje v rámci výzkumu na tomto poli samostatně, proto jsme již dlouhá léta spojeni s řadou především zahraničních projektů. A některá data, například určení shody tkáňových znaků, HLA antigenů, jsou vědecky zajímavá a přínosná dokonce nejen v medicíně, ale i v jiných oborech – genealogickém nebo antropologickém výzkumu a podobně.

2.3.2010 14:27:54

 

OTÁZKA: * Najde se ve vašem nabitém programu čas na koníčky?

ODPOVĚĎ:

MUDr. Vladimír Koza

Vladimír Koza

Protože mám zvláštní rytmus dne a v podstatě trávím život v nemocnici, tak ano. Chodím totiž spát ve tři hodiny ráno – zhruba do půlnoci se snažím pracovat a pak mám tak dvě tři hodiny času na své vášně. Rád si přečtu nějakou knížku, a pokud je navíc v angličtině, cvičím si jazyk. Asi po hodince si pak vyberu nějaké obrázky nebo muziku, vášnivě k tomu kouřím a medituji si. Jinak to neumím. A k cigaretám patří i kavárenské povalečství, to je dobrý koníček, ne? Bohužel kuřáci jsou na mušce k odstřelu. U mě je ale cigareta požitkem, ne závislostí. Tisíce dnů, které na této planetě musíme odžít, si všichni nějak zpříjemňujeme. Rád zajdu do kavárny s přáteli, s nimiž si v úzké společnosti povídám. Jsou lidé, které vidím velice rád a vždy si od nich něco odnesu. Moji přátelé jsou většinou z okruhu mimo medicínu, je pro mne totiž daleko zajímavější naslouchat někomu, kdo má znalosti z jiného oboru, kdo je dobrý například v architektuře, právu, jazycích nebo překládá knihy, umí malovat, vede banku, prostě lidé jiných profesí, než mám já. Zajímá mne pohled těchto lidí na svět a rád jim naslouchám. Další věcí je, že jak stárnu, vracím se k tomu, co jsem míval rád za mlada a neměl na to čas. A to jsou právě již zmíněné knížky nejrůznějšího druhu, obrazy, jež studuji, kudy chodím, vážná hudba, která mě uklidňuje, a filmy. A to i přesto (a to musím zdůraznit), že jsem naprosto netalentovaný, neumím zpívat ani malovat. Jsou to věci, do kterých v poslední době i rád investuji.

2.3.2010 14:27:54

 
Ohodnoťte tento článek!