Neonatologická péče nekončí u novorozenců

MUDr. Jiří Dort

„Ochrana práv dětí u nás není dostatečná, některé formy zanedbávání péče ze strany rodičů jsou bohužel stále poměrně časté,“ říká primář neonatologického oddělení Fakultní nemocnice Plzeň doc. MUDr. Jiří Dort, Ph. D.


MUDr. Jiří Dort

Autor: zdn
 

* 15. března 1952 v Plzni Na LF UK v Plzni promoval v roce 1976, od stejného roku pracuje ve FN Plzeň postupně jako lékař anesteziologicko-resuscitačního oddělení, lékař dětské kliniky a primář neonatologického oddělení (od roku 1996). Z pediatrie atestoval v letech 1980 a 1986, z neonatologie v roce 1995. Titulu Ph. D. dosáhl v roce 2005, habilitován byl v roce 2008. Podílel se na vybudování samostatného neonatologického oddělení jako součásti regionálního perinatologického centra pro západní Čechy, na stanovení koncepce a rozvoji Centra vývojové péče pro ambulantní dlouhodobé sledování a komplexní péči o děti s ohrožením vývoje nebo s postižením (jde o první pracoviště této úrovně v ČR) a na založení výukového pracoviště pro pregraduální a postgraduální výuku lékařských a nelékařských zdravotnických pracovníků v neonatologii. Pracuje v Perinatologické a Akreditační komisi MZ ČR, je regionálním konzultantem pro neonatologii. Je zakládajícím členem České neonatologické společnosti ČLS JEP a členem jejího výboru, dále členem České pediatrické společnosti ČLS JEP, Pracovní skupiny pro dětskou osteologii a fosfokalciový metabolismus ČPS a European Society for Social Pediatrics (ESSOP). Vyučuje na Lékařské fakultě UK v Plzni a Fakultě zdravotnických studií ZČU, odborně vede lékaře v postgraduálním vzdělávání. Je autorem 63 původních prací, 1 monografie a kapitoly v monografiích, 127 přednášek a posterů na odborných konferencích, 46 abstrakt ve sbornících a řady dalších publikací.

OTÁZKA: * * Šéfujete plzeňskou neonatologii – proč právě Plzeň a proč děti?

ODPOVĚĎ:

doc. MUDr. Jiří Dort, Ph. D.

MUDr. Jiří Dort

Můj otec byl rodilý Plzeňák a já se v Plzni také narodil. Pracoval na dětské klinice místní fakultní nemocnice a v Plzni patřil mezi tak významné osobnosti, že ještě dnes, desítky let po jeho smrti, mi při představování lidé řeknou: „Nebyl váš otec taky dětský lékař? Byl skvělý, léčil mě.“ Jsou už v pokročilém věku, ale dodnes si na něj pamatují. Je už léta po smrti, takže o něm můžu říkat dobré věci, aniž by mě peskoval. Zemřel v době, kdy jsem ještě studoval lékařskou fakultu, takže jsme se nemohli setkat na profesní úrovni a nedošlo k obvyklému předávání zkušeností, ale zřejmě na mne nějaké vlohy přešly. O tom, že budu lékařem, jsem věděl už jako malý kluk. Znáte to – moje tetičky a babičky vždycky říkaly: „Bude z něj doktor.“ Takže jsem s tím počítal a uskutečnilo se to.

24.3.2010 13:08:42

 

OTÁZKA: * * Od začátku jste chtěl k dětem?

ODPOVĚĎ:

doc. MUDr. Jiří Dort, Ph. D.

MUDr. Jiří Dort

Chtěl, ale nebylo místo, takže jsem do plzeňské fakultní nemocnice nastoupil na ARO, kde jsem zůstal rok. Pak se uvolnilo místo na dětské klinice, kam jsem přestoupil. Po atestacích jsem se pak začal věnovat péči o novorozence, neonatologii a samozřejmě všemu, co s tím souvisí. V roce 1990 jsem byl při vzniku České neonatologické společnosti ČLS JEP, která zde původně existovala jen jako odnož odborné pediatrické společnosti; od té doby jsem členem výboru společnosti. Spolu se sekcí perinatální medicíny, se kterou jsme s kolegy ve výboru už dlouho spolupracovali, jsme se v roce 1995 zasadili o vytvoření sítě perinatologických center jako nejvyšších pracovišť péče o těhotnou ženu a rodičku a pak i o novorozence, nedonošené a ohrožené komplikacemi v těhotenstvími a při porodu. I když situace samozřejmě stále ještě není ideální, těší mě, co se podařilo. Péče o novorozence na neonatologických odděleních v rámci velkých nemocnic již často existuje jako samostatný organizační celek, takže se stala jakousi základnou dalšího dynamického rozvoje oboru v naší republice. Přitom však těsná odborná spolupráce s pediatrií zůstala zachována a je nadále nezbytná stejně jako spolupráce s mnoha dalšími odborníky.

24.3.2010 13:17:00

 

OTÁZKA: * * Od doby, kdy zde pracoval váš tatínek, sice neuplynul zvlášť dlouhý čas, ale jeho a vaše pracovní podmínky a možnosti se přesto zřejmě enormně liší…

ODPOVĚĎ:

doc. MUDr. Jiří Dort, Ph. D.

MUDr. Jiří Dort

Neonatologie je, ve srovnání s ostatními medicínskými obory, mladá, protože hlavní rozvoj ve světě zaznamenala až v souvislosti se vznikem pracovišť intenzivní péče a s rozvojem intenzivní medicíny pro dospělé i pro děti. Začátek tedy spadá do 50.–60. let minulého století, k nám to dorazilo o něco později, ale skutečně dynamicky se obor začal rozvíjet teprve po roce 1990. Otevřený přístup k informacím byla jedna zásadní věc, druhou bylo získání zdrojů na přístrojové vybavení pracovišť a třetí systematická organizace péče.

24.3.2010 13:17:00

 

OTÁZKA: * * Obrovský rozvoj neonatologie ve druhé polovině 20. století byl vyvolán hlavně pokrokem ve speciální medicíně, nebo také tím, že se rodilo více dětí, které ke svému přežití potřebovaly náročnou časnou péči?

ODPOVĚĎ:

doc. MUDr. Jiří Dort, Ph. D.

MUDr. Jiří Dort

Existuje základní ukazatel kvality populace a současně i potřeby zdravotnické péče, a sice podíl nedonošených dětí v celkové populaci novorozenců. Tento podíl byl dlouhá léta velmi stabilní. Trochu se od sebe sice lišily regiony, například severní a západní Čechy od jižních a východních Čech a jižní Moravy, ale situace v nich a koneckonců i rozdíly byly v podstatě neměnné; v té době se rodilo zhruba 5 procent dětí s nízkou porodní váhou. Od poloviny 90. let však začalo nedonošených postupně přibývat a dnes už jsme téměř na 8 procentech, což je hodně. Předloni se například narodilo 120 tisíc dětí a je velký rozdíl, jestli se závažnými pacienty pro neonatologická oddělení stane pět, nebo osm procent z nich. Takže rozvoj oboru byl jednoznačně zapotřebí, naštěstí jsme už měli k dispozici potřebné informace, zdravotnickou techniku i systém péče. Obrovský, dynamický rozvoj oboru byl jen odrazem změn, které jsem jmenoval. Jen pro ilustraci vám řeknu, že během 10 let – od roku 1990 do roku 2000 – poklesla novorozenecká úmrtnost na jednu třetinu! Pokles se ani pak nezastavil, takže v současnosti dosahuje v České republice neuvěřitelně nízké hodnoty – kolem 1,5 promile!

24.3.2010 13:17:00

 

OTÁZKA: * * Jaké moc malé děti jste schopni „vypiplat“?

ODPOVĚĎ:

doc. MUDr. Jiří Dort, Ph. D.

MUDr. Jiří Dort

Nejmenší, které přežily na našem oddělení a daří se jim dobře, měly asi 450 gramů. Když k nám přijdou, jsou nesmírně malinké, vejdou se do dlaně.

24.3.2010 13:17:00

 

OTÁZKA: * * Stačí vám vůbec kapacita oddělení?

ODPOVĚĎ:

doc. MUDr. Jiří Dort, Ph. D.

MUDr. Jiří Dort

Kapacita je, bohužel, pořád plně využitá, někdy až překročená… a to se jedná pouze o nejmenší a nejvíc nemocné děti. Jak už jsem říkal, přibývá jich, ale přibývají i další patologické stavy. Na jednotce, kde přijímáme nejmenší děti, je plánováno 16 míst, ale někdy tam musíme umístit 17 i 18 dětí. Velkým problémem to není ani tak kvůli prostoru, jsme schopni zajistit péči i přístroji, ale potýkáme se s nedostatkem personálu, hlavně sestřiček. V krajní situaci jsou naštěstí po republice další perinatologická centra, která při troše štěstí mají volné místo a mohou rodičku k předčasnému porodu přijmout, ovšem za cenu transportu na stokilometrové vzdálenosti. Na tento stav výbor České neonatologické společnosti opakovaně upozorňuje odpovědná místa.

24.3.2010 13:17:00

 

OTÁZKA: * * Jste na své pracoviště hrdý – do jaké míry jste se podílel na jeho vzniku?

ODPOVĚĎ:

doc. MUDr. Jiří Dort, Ph. D.

MUDr. Jiří Dort

Spolu s vrchní sestrou a s kolegy z gynekologicko-porodnické kliniky jsem byl u toho, když se připravoval projekt nové porodnice a neonatologie. Takže do určité míry jsme ovlivnili uspořádání oddělení tak, aby odpovídalo potřebám provozu.

24.3.2010 13:17:00

 

OTÁZKA: * * Co považujete za nejdůležitější z toho, co se vám podařilo?

ODPOVĚĎ:

doc. MUDr. Jiří Dort, Ph. D.

MUDr. Jiří Dort

Když jsme ještě byli ve staré části nemocnice na Borech, sídlila porodnice na Slovanech, takže se nedonošené novorozeně, které potřebovalo intenzivní péči, vždy naložilo do inkubátoru a vezlo přes polovinu města. Bylo to stresující nejen pro pacienty, ale i pro personál a myslím, že šlo o evropský unikát. Takže už skutečnost, že jsme nyní na jednom místě, považuji za obrovský pokrok. Navíc tu máme všechno moderní, plně vybavené. Řada dětí se například rodí císařským řezem a je skvělé, že se k nám dostanou prakticky s vyloučením jakéhokoli transportu – z operačního sálu jsou po narození předány přímo na naše pracoviště. To je jedna z věcí, které přispívají k tomu, aby se u nás dětem dařilo dobře. Dále se nám podařilo významně zvýšit počet lůžek pro maminky, které tak mohou doprovázet svá miminka na úsecích intenzivní péče.

24.3.2010 13:17:00

 

OTÁZKA: * * Novorozenci k vám přicházejí ve chvíli, kdy by sami bez pomoci zcela jistě nepřežili. Jak dlouho o ně pečujete?

ODPOVĚĎ:

doc. MUDr. Jiří Dort, Ph. D.

MUDr. Jiří Dort

Neonatologie se stará o novorozence, což je podle pravidel dítě od narození do 28. dne života. U nedonošených dětí je ale samozřejmě situace mnohem složitější. Často se rodí o řadu týdnů dříve, stane se, že to jsou třeba i čtyři měsíce. Pak tu ty čtyři měsíce žijí s námi, než se dostanou do bodu 0, tedy do vypočteného termínu, kdy se měli narodit, a pak ještě osmadvacet dnů, které tvoří novorozenecké období. Čili zdraví donošení novorozenci tu jsou tři až pět dní, nemocní pak někdy i řadu týdnů nebo měsíců. Ale ani tím to nekončí, protože se ukázalo (a potvrzují to naše zkušenosti i praxe v západním světě, kde pracoviště sledující tyto pacienty již také existují), že specifika péče o tyto děti vyžadují, aby v týmu, jenž se o ně stará a řeší jejich případné přetrvávající problémy, byl neonatolog, který zná problematiku i konkrétní pacienty. Vyšli jsme z toho a na našem oddělení jsme vybudovali i ambulantní část, kam si zveme děti po propuštění na opakované kontroly; péče tak pokračuje podle potřeby i několik let.

24.3.2010 13:17:00

 

OTÁZKA: * * Jak si vaše klinika stojí ve srovnání s českými a evropskými pracovišti?

ODPOVĚĎ:

doc. MUDr. Jiří Dort, Ph. D.

MUDr. Jiří Dort

Česká neonatologie si stojí velmi dobře nejen v evropském, ale i ve světovém srovnání. Co se týče novorozenecké úmrtnosti, patříme dokonce mezi deset států světa s nejnižšími čísly. V rámci republiky jsou výsledky velmi vyrovnané, takže rozdíly mezi jednotlivými perinatologickými centry jsou malé. Neonatologické oddělení plzeňské fakultní nemocnice má ovšem jasnou výhodu v tom, že je nové, uvedené do provozu v roce 2007. Jsme vybaveni moderní přístrojovou technikou. K dispozici je například digitální pojízdný rentgen, který snímkuje děti přímo v inkubátorech. Snímek můžeme okamžitě vidět na displeji a díky zapojení do informační sítě nemocnice je dostupný kterémukoli z dalších lékařů. Myslím, že v Česku je na pracovišti tohoto typu jediný. Prosazujeme zásadu, že péče o nedonošené miminko musí být tak komplexní, aby naplňovala všechny jeho potřeby. V té souvislosti je výhodné, podaří-li se zapojit i maminku a tátu. Proto na našem oddělení působí kromě lékařů a sester také psycholog a fyzioterapeut. Psychologická podpora je pro maminku při jejím dlouhém pobytu na oddělení často zcela nezbytná.

24.3.2010 13:17:00

 

OTÁZKA: * * Jaké související problémy mají předčasně narozené děti nejčastěji?

ODPOVĚĎ:

doc. MUDr. Jiří Dort, Ph. D.

MUDr. Jiří Dort

Těmto dětem říkáme extrémně nezralé, protože jsou hmotností hluboko pod tisícem gramů a přijdou na svět absolutně nepřipravené. Představte si, že dítě je v matčině děloze, kde je příjemné teplo, houpavý pohyb a uzavřený prostor navozující pocit bezpečí, automaticky dostává veškeré živiny a slyší hlas své maminky. A teď najednou „bum, šok“ – kolem je hluk, světlo a místo vodního prostředí sucho. Navíc má všechny orgány silně nezralé, nepřipravené k samostatné práci, zažívací systém, plíce a tak dále. Takže ty problémy tvoří komplex, jenž začíná nezralými plícemi, které nejsou schopny zajistit dostatečnou výměnu plynů. Srdíčko je sice vytrénované, protože pracuje od prvních týdnů plodu, ale zase funguje jen velký krevní oběh, takže když se dítě narodí předčasně a otevřou se plíce, najednou začne běžet i malý oběh, na což srdíčko není připravené. Velké problémy jsou s příjmem potravy a zajištěním dostatečné výživy, protože ta musí být esenciální a nedá se podávat přirozenou cestou. Začínáme s mililitry nebo kapkami mateřského mléka, aby si zažívací trakt začal zvykat, že bude muset něco dělat. Trvá dva, tři, někdy čtyři týdny, než je dítě schopné začít přijímat alespoň normální dávky stravy. Do té doby ho musíme živit parenterální cestou, výživnými roztoky, glukózou, aminokyselinami a tukovými emulzemi, musí dostávat vitaminy, stopové prvky, minerály… Navíc je kůže těchto dětí tak jemná, že se přes ni vypařuje množství vody, takže je třeba zajistit prostředí s dostatečnou vlhkostí. V podstatě musíme vytvořit co největší komfort – měkké prostředí, ohraničený prostor, ticho. Navíc se i při intenzivní péči musíme vyhnout nešetrnému zacházení, respektive musíme ho minimalizovat, jak jen to jde.

24.3.2010 13:17:00

 

OTÁZKA: * * Jak rychle se dítě vyrovná s předčasným narozením?

ODPOVĚĎ:

doc. MUDr. Jiří Dort, Ph. D.

MUDr. Jiří Dort

To trvá různě dlouho, prostě musí vyzrát. Samozřejmě, že čím delší doba uplyne od jeho narození, tím jsou problémy menší a rizika komplikací nižší. Dokud se však nedostane do bodu, kdy už můžeme říct, že je vyzrálé, pořád hrozí komplikace. Ale i přes veškeré naše snažení a nejmodernější techniku musím zdůraznit, že každé předčasně narozené dítě dozrává samo, to my za něj neumíme udělat. Jeho tkáně a orgány musí postupně vyzrát tak, jak je geneticky naprogramováno, a my se jen snažíme vytvořit mu co nejlepší podmínky, aby ten přirozený proces proběhl a abychom, pokud možno, zabránili vážným komplikacím.

24.3.2010 13:22:42

 

OTÁZKA: * * Spolupracujete se zahraničními klinikami?

ODPOVĚĎ:

doc. MUDr. Jiří Dort, Ph. D.

MUDr. Jiří Dort

Kooperace probíhá spíše na odborné úrovni, kdy si na odborných akcích, na kongresech vyměňujeme zkušenosti. V rámci republiky je však spolupráce na půdě odborné společnosti velmi úzká, například se vytvářejí společné doporučené postupy jak řešit určité problémy v souladu s nejnovějšími poznatky vědy. A samozřejmě i naše odborná společnost má kontakty do zahraničí – například předseda České neonatologické společnosti profesor Plavka a další lékaři jsou zapojeni do odborných aktivit na evropské úrovni.

24.3.2010 13:22:42

 

OTÁZKA: * * Chodí za vámi vaši bývalí pacienti, aby předvedli, jak se jim podařilo překonat komplikovaný začátek svého života?

ODPOVĚĎ:

doc. MUDr. Jiří Dort, Ph. D.

MUDr. Jiří Dort

Přicházejí a na oddělení máme různě vystavené jejich fotografie. Vždyť jsme s nimi až do předškolního věku a navíc si mnozí rodiče uvědomují, že nebýt neonatologie, dítě by vlastně neměli. Vracejí se, přijdou popřát na Vánoce, přinesou obrázky…

24.3.2010 13:22:42

 

OTÁZKA: * * Předškolní věk už ale s neonatologií mnoho společného nemá…

ODPOVĚĎ:

doc. MUDr. Jiří Dort, Ph. D.

MUDr. Jiří Dort

Jen zdánlivě. Některé děti, zejména ty původně extrémně nezralé, si totiž nesou „památku“ na svůj start do života v tom, že na podkladě časných komplikací jejich adaptace po narození u nich neprobíhá psychomotorický a smyslový vývoj optimálně. Vyžadují dlouhodobé ambulantní sledování a v případě, že se objeví nějaká odchylka, aplikujeme příslušnou vývojovou intervenci – vhodnou stimulací podporujeme pohybový, smyslový a mentální vývoj dítěte. V Evropě tomu říkají follow-up clinics, my používáme termín centrum vývojové péče. Myslím si, že takové pracoviště pro komplexně pojatou dlouhodobou ambulantní péči na jednom místě a s přímou návazností na neonatologické oddělení je u nás v Česku zatím jediné, ale další se připravují. Jezdí k nám rodiče s dětmi nejen z Plzně, ale i z velkého regionu tvořeného Plzeňským a Karlovarským krajem. Je pro ně velkou výhodou, že v jedné budově se nachází prakticky veškerá péče, kterou děti vyžadují, včetně vyšetřovacích metod. Rodiče potřebují poradit, jak mají se svým potomkem zacházet a podporovat rozvoj jeho schopností. Lékaři dítě vyšetřují, naplánují další postup péče a poskytují rodičům rady. Fyzioterapeutka zaučuje rodiče ve správné manipulaci s miminkem, psycholožka s dítětem pracuje po své linii, speciální pedagožka učí rodiče i dítě vzájemné komunikaci a tak dále.

24.3.2010 13:22:42

 

OTÁZKA: * * Děti jsou tady u vás doslova jako v bavlnce, děláte pro ně nemožné i zázraky. Jak vnímáte současné chování lidí k dětem, kdy na jedné straně mají vše a rostou bez jakýchkoli mantinelů, na straně druhé narůstá počet dětí týraných a odložených?

ODPOVĚĎ:

doc. MUDr. Jiří Dort, Ph. D.

MUDr. Jiří Dort

To se velmi těsně dotýká ochrany práv dětí, o níž se hodně mluví, ale mohlo by se dělat více. Domnívám se například, že takové zanedbávání péče ze strany rodičů není nijak vzácné. Přitom je v příslušných mezinárodně platných dokumentech jasně deklarováno právo dítěte na výchovu ve vlastní rodině, na to, aby bylo kojeno, je zde zdůrazněna ochrana jeho zdraví a tak dále. A teď si vezměte ženské, které jsou na drogách a náhodně otěhotní. Pak dítě porodí, nechají ho tady a vrátí se do své komunity. Dítě jde do kojeneckého ústavu a nikdo neví, jak bude vzhledem ke drogám, které užívala jeho matka, poškozené. Nechápu, jak je možné, že toto není trestný čin. Žena dítě evidentně vědomě poškozuje, když v těhotenství bere drogy. Přesto dostane porodné!

24.3.2010 13:22:42

 

OTÁZKA: * * Neumím si představit, jak by se to při současné úrovni práva a jeho vymáhatelnosti v praxi prokazovalo…

ODPOVĚĎ:

doc. MUDr. Jiří Dort, Ph. D.

MUDr. Jiří Dort

Máte sice pravdu, ale je to škoda. To, že matka bere drogy, se přece dnes jednoznačně prokázat dá. Ať škodí svému zdraví, ale proč na celý život poškozuje své dítě? Proč na to má dítě doplácet? Proč neexistuje účinná legislativní ochrana takového dítěte? Ona jde zpět do své komunity a za rok k nám třeba přijde znovu. Lidská společnost by opravdu měla děti chránit lépe, aby všechny měly šanci žít normální život, ne aby byly od začátku handicapovány například tím, že mají toxické poškození mozku. To je druhá stránka naší práce a ne moc pěkná. Stejně tak považuji za špatné instalování babyboxů. Vím, že novináři jsou spíše pro, ale je přece nemorální ponížit dítě na něco, co mohu odložit, když se mi to nehodí.

24.3.2010 13:22:42

 

OTÁZKA: * * Obecně jsou ale babyboxy spíš považovány za něco, co zachraňuje dětské životy.

ODPOVĚĎ:

doc. MUDr. Jiří Dort, Ph. D.

MUDr. Jiří Dort

To je jen takový trik, kterým je laické veřejnosti podsouváno: „Zachráníme děti!“ Ale není to pravda. Zkušenosti v Česku za roky, co jsou i zde babyboxy, a zkušenosti ze zahraničí, kde už fungují léta, ukazují, že babyboxy vraždám novorozenců nezabrání. Novorozence prostě vraždí jiný typ žen, to nejsou ženy, které by vyhledaly babybox. Uvědomte si také, kolik dětí odložených do babyboxů pak rodina složitě vymáhala zpět. Někteří politici a podnikatelé vítají nabídku podílet se na záchraně novorozenců a mají tendenci instalaci babyboxů podporovat. Ve skutečnosti je to nemravný byznys zneužívající kladné emoce z takzvaného zachraňování dětí. Odborná lékařská veřejnost je na základě znalosti faktů proti budování babyboxů; jako příklad mohu uvést Společnost sociální pediatrie. Je orientovaná přímo na sociální blaho dítěte a říká, že jejich budování není správné. Ne proto, že by nechtěli zachraňovat děti, ale protože vědí, že to je špatná cesta.

24.3.2010 13:22:42

 

OTÁZKA: * * A anonymní porody?

ODPOVĚĎ:

doc. MUDr. Jiří Dort, Ph. D.

MUDr. Jiří Dort

To je samozřejmě něco docela jiného. Při anonymním porodu má dítě zajištěnou veškerou péči a má svou minulost. To je strašně důležité. Má svou historii z hlediska zdravotního, protože známe případná zdravotní rizika od maminky, a až bude dospělé, může si najít, kdo byli jeho rodiče. Ukazuje se, že velkým psychologickým problémem dětí z babyboxů je právě to, že nemají historii.

24.3.2010 13:22:42

 

OTÁZKA: * * Máte v pracovně krásné fotografie s exotickou přírodou, dětmi… Cestujete rád?

ODPOVĚĎ:

doc. MUDr. Jiří Dort, Ph. D.

MUDr. Jiří Dort

Mám rád cestování, které je spojeno se sportovní aktivitou. Líbí se mi chození a vysokohorská turistika, což je vidět právě na fotografiích, jež tady mám. Za vámi je Jižní Amerika a vedle jižní Asie – Nepál. Nejvyšší hora tam vpravo je Mount Everest, ale na něm jsem nebyl, obdivoval jsem ho zdola. Máme partu Himálajských svižníků, což jsou takoví čiperní kamarádi a kamarádky.

24.3.2010 13:22:42

 

OTÁZKA: * * Nepálské děti vypadají na fotografiích krásně. Jaké byly z pohledu neonatologa?

ODPOVĚĎ:

doc. MUDr. Jiří Dort, Ph. D.

MUDr. Jiří Dort

Jsou pěkné, spokojené, dobře živené, žádní chudáci podvyživení. Usmívají se, jsou prima. Lze se s nimi i domluvit, protože Nepálci se učí angličtinu ve škole. Udělal jsem si z dvanácti vybraných fotek z Nepálu kalendář, který otáčím pořád dokola a pořád je jako nový. Vždycky se těším na další měsíc.

24.3.2010 13:22:42

 

OTÁZKA: * * Objevujete dálky každý rok, nebo to střídáte s tuzemskem?

ODPOVĚĎ:

doc. MUDr. Jiří Dort, Ph. D.

MUDr. Jiří Dort

Rádi trávíme s manželkou volno i v Česku, nejčastěji na Šumavě a v Brdech, kam to máme z Plzně blízko. Známe například dobře jihozápadní část Brd, od Jinců směrem na Třemšín a rádi chodíme třeba i na bývalé hradiště Hengst. Řekl bych, že to je to nejkrásnější jádro Brd. Třemšín je král brdských lesů, má takovou zvláštní konfiguraci a je vidět zdaleka. Trochu chodíme podle rad spisovatele Jana Čáky, který o toulání po Brdech hodně psal, včetně historie. Ale můj vztah k tomuto regionu nevyplývá pouze z toho, že je tam krásně – rodiče mě tam brali téměř od narození na víkendy i na prázdniny. Náš rod totiž pochází z míst kousek od Rožmitálu, takže tam dodnes máme příbuzenstvo. Ale mám rád i samotnou Plzeň. Je to velmi příjemné místo na bydlení, velkoměsto, které přejdete pěšky. Z centra jste za 10–15 minut venku. A stejně tak nádherné je blízké okolí Plzně – lesy, rybníky, hrad Radyně nad Starým Plzencem, kde je úžasná rotunda svatého Petra a Pavla…

24.3.2010 13:22:42

 
Neonatologická péče nekončí u novorozenců
Ohodnoťte tento článek!